Systematické vyhýbání se není nebytí

Markéta Hrbková

Buddhismus se stal v posledních letech mezi bohatými západními podnikateli velmi oblíbenou disciplínou. Apel na spočinutí v sobě samém je jimi prožíván jako hluboké očištění. Libor Malý se od nich v nnohém odlišuje, ale něco má s nimi společného.

„Projdete strašně složitou cestu, abyste na druhé straně pochopili, že je to vše strašně jednoduché.“ Libor Malý, Doteky víry

Libor Malý sám sebe označuje za vizionáře. Vize mu pomohla vybudovat internetové impérium práce a společně s buddhismem v něm postupně vyrostla i předzvěst proměny světa, do níž podle jeho mínění vstupujeme: „Já věřím na sílu myšlení, které, je-li spojeno se silnou emocí třeba víry nebo strachu, se materializuje ve svůj výsledek. Proto se systematicky vyhýbám negativním myšlenkám a emocím, protože nechci žít v negativním světě, který si svým myšlením začnu tvořit.

Cítím, že se svět mění na tak hluboké úrovni, že jen málokdo ví, co se to vlastně děje. A tato změna je příležitostí jak pro kolaps civilizace, jak ji známe, tak pro kvantový skok vpřed. Záleží jen na znaménku našeho myšlení a chování…“

Pohled na svět, který známe nejen z buddhismu, ale z různých esoterických a náboženských tradic, podle kterého člověk tvoří svět tím, jak se k němu staví. V tomto pojetí světa jsou všechny věci propojeny a —  jak nám říká už i moderní fyzika — pozorovatel ovlivňuje pozorované.

Tomuto výkladu existence můžeme věřit či nevěřit, ale faktem zůstává, že nevidět problémy, které způsobuje téměř výlučná extroverze, podle níž svět i lidé v našem okolí existují mimo nás a my k nim můžeme nanejvýš zaujímat postoj, který je jen prázdným gestem, které je nijak neovlivní, je dnes už téměř nemožné.

×