Nesnesitelná lehkost lhostejnosti
Markéta HrbkováReakce na rozhovor o podmínkách, kterým jsou vystaveni lidé při práci ve skladech Amazonu, ukazuje nechuť vnořit se do představy neštěstí, které možná někde za rohem číhá i na nás.
Na blogu Sebastiana Chuma jsem si přečetla rozhovor o podmínkách, jakým jsou vystaveni lidé při práci ve skladech Amazonu. Ne, že by ke mně podobná líčení nedolehla už dřív, ale přicházela z dostatečně nejasných zdrojů na to, abych neodolala chuti je zpochybňovat i přes to, že si o současných praktikách v oboru práce iluze věru nedělám.
To byl šok! Šok, který se slévá ve smutný obraz toho, co se v lidském světě a lidské historii nemění. Jak novodobé otrokářství zrcadlí to staré, nad kterým se cítíme vysoce povzneseni, v novodobých kulisách se opakují temné příběhy lidských povah, kolotoč bezmoci a vychutnávané moci, bezcitnost, která city nepostrádá, ale nevědomky potřebuje dotovat vlastní pocit nenaplnění utrpením druhých.
Já si tak říkám: K čemu máme vlastně inspektorát práce a celý justiční systém s pracovním právem a zákoníkem práce?
A pak si říkám ještě něco podstatnějšího: Jak bychom té výpovědi pana Chuma z Amazonu asi věřili, kdyby nám o tom vyprávěli komunisté blahé paměti, že?
Dobrou noc, Jiří Vyleťal