O Africe česká média dlouhodobě prakticky mlčí, jako by stále o ní platilo: hic sunt leones. Anebo možná v trochu modifikované podobě hic sunt ebola. Sem tam do tohoto typu publicity o Africe ještě přijde zmínka o nějakých fanaticích unášejících mladé dívky a o dalších společenských či přírodních katastrofách. A pro běžného českého konzumenta informací z českých médií je obraz hrůzy dokonán.

Tvůrci české zahraniční politiky Afriku přehlížejí a při hledání úspor na ministerstvu zahraničí jako zdroj vždy spolehlivě posloužilo právě rušení českých zastupitelských úřadů v Africe. Ministr Schwarzenberg je považoval za zbytečné.

Předpokládám však, že i na ministerstvu zahraničí funguje něco jako analytický úřad, který je schopen alespoň pro potřebu ministerstva a vybraných členů vlády zpracovat analýzy objektivně zachycující ekonomickou, politickou a obecně společenskou situaci v afrických zemích. Takové zprávy by určitě měl dostávat premiér, ministři financí a průmyslu, ale také předseda zbývající koaliční strany.

Při jedné z mých cest do zahraničí mě zaujaly informace opírající se o studii Africké rozvojové banky (AfBD), že zhruba 370 milionů obyvatel Afriky lze podle jejich příjmů považovat za příslušníky střední třídy. To znamená cca 34 % z celkového počtu 1,1 miliardy obyvatel afrického kontinentu. Alespoň pro mě je to překvapivé číslo.

O významu střední třídy jako hybné společenské síly, která podporuje ekonomický rozvoj a růst, nelze pochybovat. Stejně tak o tom, že střední třída má také určitou kupní sílu. Příjmově slabší skupiny obyvatelstva tolik neutrácejí a ti příjmově nejsilnější utrácejí spíše v zahraničí. Od výdajů za vzdělávání svých dětí a zdravotní péči svých rodin, přes superluxusní auta, až po nákupy zahraničních nemovitostí.

V obecné rovině si běžný obyvatel naší země myslí, že Afrika je kontinentem, kde se v jeho významné části obyvatelé trvale živí sběrem lesních plodů či lovem živočichů a prostřednictvím směny za korálky či podobné platidlo za ně získávají potřebné spotřební zboží. To je hodně vzdáleno od reality, alespoň podle studie AfDB.

Studie naopak konstatuje, že v Africe je stabilní střední třída, která roste.

MMF zase předvídá, že africká ekonomika poroste a tento růst bude tažen rostoucími investicemi do těžby a zpracování přírodních zdrojů a infrastruktury. Tyto investice letos dosáhnou 5,1 % meziročního růstu oproti 4,7 % meziročního růstu v roce 2013. MMF v tomto segmentu investic očekává v příštím roce 5,8% růst. Bylo by zajímavé vědět, jaký podíl na tom mají např. čínští investoři.

Studie AfDB říká, že střední třída je nejsilnější v zemích s robustním a rostoucím soukromým sektorem.

Asi není překvapivé, že existují značné rozdíly v podílu střední třídy na celkovém počtu obyvatel mezi jednotlivými africkými regiony. Ne tak úplně překvapivě mezi regiony Afriky v tomto směru vede severní Afrika, kde je ve střední třídě 77 % populace. Překvapivě jí následuje centrální Afrika s 36 % podílu příslušníků střední třídy z celkového počtu obyvatel tohoto regionu, následovaná 35 % podílu v jižní Africe. Přitom v tomto regionu se nachází ekonomicky nejsilnější země celé Afriky — Jihoafrická republika.

Až za jižní Afrikou v pořadí s 34 % je západní Afrika a až pak následuje Afrika východní. Zkrátka, podle studie AfDB za poslední dvě dekády vzrostla střední třída Afriky významně co do četnosti i kupní síly, která k ní patří.

Samozřejmě, že kupní síla příslušníka střední třídy v je Africe jiná, nežli je tomu u středních vrstev v Evropě.

Nicméně pro české obchodníky i investory to není vůbec nezajímavá informace, pokud s ní budou umět pracovat. A pokud tvůrci české zahraniční politiky budou uvažovat o podpoře českého exportu a investic, měli by tomu přizpůsobit i síť zahraničního zastoupení státu. 370 milionů lidí střední třídy je zhruba srovnatelný počet s četností střední třídy v obrovské Indii.