Proces vzniku nové Evropské komise po červnových eurovolbách dospěl do fáze představování jednotlivých kandidátů na eurokomisaře Evropskému parlamentu. Jejich jména jsou kompromisem v často obtížném vyjednávání mezi předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junkerem a vládami jednotlivých zemí.

Jednotliví kandidáti nyní předstupují před Evropský parlament k veřejným slyšením, při nichž budou konfrontováni s otázkami europoslanců. Tak zvané grilování dnes podstoupí i česká kandidátka na eurokomisařku Věra Jourová.

S jejím jménem přišel po dlouhém a místy bojovném vyjednávání Sobotkův kabinet, přestože původně se objevovala jiná jména. Babišovo hnutí ANO preferovalo lídra své eurokandidátky Pavla Teličku, ČSSD bývalého ministra financí Pavla Mertlíka a nejmenší koaliční strana KDU-ČSL přišla se jménem své bývalé europoslankyně a kandidátky ne prezidentku Zuzany Roithové.

Věra Jourová se tak vynořila jako kompromis, který přišel vhod i v Bruselu, neboť Junker měl obavy, aby jím navržená Komise byla průchozí kvůli dostatečnému počtu žen.

V českých zemích se také vedly spory o portfolio, které jí budoucí předseda Evropské komise svěřil. Jourová se má stát komisařkou pro oblast spravedlnosti, ochrany spotřebitele a rovných příležitosti. Zatímco Andrej Babiš označil oblast za slabou a obvinil českou diplomacii a premiéra Sobotku ze selhání, experti naopak pokládají svěřený resort za to vůbec nejlepší, v co mohla Česká republika doufat.

V komentáři, který na to téma napsala pro Deník Referendum Vilemína Mastníkova, důvěrná znalkyně bruselských poměrů, se píše: „Agenda spravedlnosti má prohlubovat a posouvat evropskou integraci tak, jak tomu bylo před dvaceti lety u portfolia vnitřního trhu. Velkou část práce již odvedla bývalá superstar Evropské komise Redingová, která z něj udělala patrně nejviditelnější portfolio druhé Barrosovy Komise.“ Babiš se tedy snažil sbírat doma body, problematice evidentně nerozumí.

Evropský parlament nemůže zablokovat jednotlivé kandidáty, na konci procedury hlasuje o navržené Komisi jako celku. Má-li se ujmout funkcí, musí získat v Evropském parlamentu většinovou podporu. Zda se to podaří, je sporné, neboť mezi kandidáty figuruje celá řada krajně problematických jmen.

Kritika Jourové vychází mimo jiné z informací DR

V této souvislosti se u nás hovoří také o Věře Jourové, ale nejproblematičtější jména jsou jiná. Jourové se přičítá k tíži právě její politické spojení s Andrejem Babišem.

Česká média štědře citovala kritická vyjádření bruselského think-tanku Corporate Europe Observatory, který Jourovou ve svém stanovisku obvinil z konfliktu zájmů. Česká média ovšem nepřinesla žádné informace o původu pochybností. Bruselská organizace pracovala s informacemi Deníku Referendum (autor této zprávy je členem Rady CEO) a s informacemi organizace Frank Bold.

Corporate Europe Observatory přitom na adresu Jourové nepřineslo žádná zvláštní nová zjištění. Kritika vychází čistě z aplikace evropských standardů správné politické praxe na české poměry. V Evropské unii se zkrátka pokládá spojení politické, ekonomické a mediální moci, kterého se dopouští předseda hnutí Andrej Babiš za nepřijatelné.

Na adresu Jourové lze tedy čekat otázky toho druhu, jak bude hájit zájmy spotřebitelů proti firmám předsedy svého hnutí, a to jak zemědělským, tak mediálním. Přestože se jedná o poměrně závažný problém, nečeká se, že by kvůli české „referentce de luxe“ (vynikající termín Vilemíny Mastníkové) mohl Evropský parlament navrženou Komisi odmítnout. Mnohem problematičtější jména jsou jiná.

Ropný baron ochráncem klimatu, finanční lobista regulátorem bank?

Patrně Největší spory se vedou o španělského kandidáta Miguela Ariase Cañeteho. Španělský konzervativec a bývalý ministr dvou španlěských vlád by se měl stát komisařem pro ochranu klimatu a energetiku. To se evropským občanským organizacím, které usilují o to, aby se Evropa rozhoupala k razantnější akci proti změnám klimatu, zdá jako špatný vtip.

Cañete je popisován jako muž, který stál vždy na hraně střetu zájmů kvůli svým obchodním aktivitám. Jeho rodina má rozsáhlé podnikatelské zájmy v zemědělské oblasti, v ropných společnostech. Cañetemu se navíc přičítá k tíži, že jako ministr zemědělství a životního prostředí novelizoval pobřežní zákon tak, aby šel na ruku realitním makléřům a developerům. Je pravděpodobné, že poměrně velká část eurposlanců, a to ani z řad evropských socialistů pro Komisi kvůli Caňetemu ruku nezvedne.

Podrobnou analýzu nepřípadnosti Cañeteho kandidatury zveřejnila na svém webu organizace Corporate Europe Observatory.

Jako by toho nebylo dost, podobné výhrady se vznášejí kolem britského nominanta Jonathana Hopkina Hilla. V jeho případě se předmětem kritiky staly jednak jeho euroskeptické postoje (na druhou stranu, který britský konzervativec je nemá?), ale především rovněž možný konflikt zájmů.

Podle informací zveřejněných na webu Corporate Europe Observatory Hillovi patřil podíl v mocné public relations agentuře Huntsworth Plc, která mimo jiné vlastní lobistickou kancelář Grayling, sídlící právě v Bruselu. Ačkoli pod tíhou kritiky Hill ohlásil, že svůj podíl prodá, některým europoslancům připadá, že svěřit mu regulaci finančního sektoru je jako svěřit lišce k hlídání kurník.

Vedle profilů Hilla a Cañeteho působí výhrady některých německých europoslanců vůči francouzskému nominantovi Pierru Moskovicimu vcelku nevinně, stejně tak jako sepjetí české kandidátky Jourové s Andrejem Babišem.

Její grilování bude přímo v Bruselu sledovat náš reportér. Online zprávy v angličtině můžete sledovat na jeho twitterovém účtu. Corporate Europe Observatory zveřejnilo k jednotlivým nejproblematičtějším návrhům na členy Eurokomisaře infografiky. Prohlédnout si je můžete zde.