Předsedou Evropské komise bude skutečně Juncker, slíbil i leccos zajímavého

Petr Jedlička

Evropští poslanci schválili podle očekávání nominanta hlav států a vlád s předjednanou velkokoaliční podporou. Devětapadesátiletý Lucemburčan ale dokázal při představovaní vize své politiky i trochu překvapit.

Předsedou Evropské komise na příštích pět let se stane skutečně Jean-Claude Juncker. S konečnou platností to v úterý stvrdili poslanci Evropského parlamentu v tajné volbě. Hlasování bylo poměrné hladké a jeho výsledek očekáván. Lucemburský politik byl totiž už na konci června nominován na funkci hlavami států a vlád, tj. Evropskou radou, a i v Parlamentu měl předjednanou podporu.

Pozorovatelé tak v úterý zejména sledovali, s jakým programem a s jakou vizí Juncker před polance předstoupí.

„V zásadě mluvil tak, aby v tom bylo něco pro každého,“ shrnul francouzský expert na bruselské dění Didier Sallé na France 24. „Pravicovým křesťanským demokratům slíbil silnou měnu, dodržení Paktu stability a růstu a fiskální disciplinovanost obecně, liberálům oddělený rozpočet pro eurozónu a uzavření dohody o volném obchodu a investicích se Spojenými státy a sociálním demokratům důraz na sociální rozměr Unie a podporu zaměstnanosti, resp. růstu.“

„Na své poměry ovšem vyzníval tentokrát mnohem levicověji,“ doplnila novinářka Anne Tailleurová v tematickém bloku na téže stanici.

I další pozorovatelé si všimli, že Juncker učinil v projevu nejvíce vstřícných gest k levici, třebaže sám označil svoji vizi za „tak politicky ekumenickou, jak je to jen možné“. Jmenovitě slíbil například podpořit zavedení minimální mzdy v každé zemi EU, pracovat na náhradě Trojky demokratičtější institucí, zprůhlednit jednání o smlouvě se Spojenými státy, a přitom udržet i po jejím uzavření vysokou úroveň ochrany evropských občanů.

Dále též přislíbil prosadit povinnou registraci bruselských lobbyistů v  rejstříku s pravidly a nejpozději do února 2015 stimulační balíček, v rámci nějž bude nainvestováno v dalších třech letech 300 miliard eur do infrastrukturních, energetických a digitálních projektů.

Názory a zkušenosti

Jean-Claude Juncker sklízel potlesk levicových poslanců také ve chvílích, když mluvil o nutných změnách v politice EU obecně: „Je nepřijatelné, aby dělníci a důchodci nesli na bedrech tíhu reforem a majitelé jachet a spekulanti dále bohatli,“ řekl například. „Nemůžete cílit na konkurenceschopnost tím, že se zřeknete sociální ochrany. Vnitřní trh není důležitější než sociální otázky,“ uvedl dále.

Znalci však upozorňují, že Juncker rozhodně žádný levičák není. V lucemburské politice, kde vedl od roku 1995 až do loňska nepřetržitě vládu a 14 let z toho řídil zároveň ministerstvo financí, si získal pověst spojence bankéřské lobby. Její pohled na žádoucí řešení pak prosazoval i na úrovni EU.

Kromě politických funkcí vedl Juncker v letech 1989 až 1995 také Světovou banku. V letech 2005 až 2013 pak řídil zasedání tzv. Euroskupiny — orgánu sdružujícího ministry financí zemí eurozóny

Právě v roli předsedajícího Euroskupiny se značně zasloužil o dnešní podobu měnové politiky eurozóny a výrazně ovlivnil i chování bloku platícího eurem za krize. V Řecku mu byl po nástupu Samarasovy vlády udělen Řád Spasitele — nejvyšší státní vyznamenání.

Další vlastnosti

Juncker je znám jako výborný, i když ne zrovna vášnivý rétor, vyjednavač a moderátor. Již v 90. letech dokázal urovnávat spory mezi Helmutem Kohlem a Jacquesem Chiracem a i vlády, jimž předsedal, byly v principu velkokoaliční.

Juncker má pověst federalisty a zastánce zvyšování významu úlohy Evropské komise a Evropského parlamentu na úkor vlivu členských zemí. Mnozí evropští poslanci po volbě uvedli, že nyní doufají ve zlepšení vztahu a intenzivnější spolupráci obou institucí.

Pozorovatelé připomínají, že právě z tohoto důvodu odmítli Junckera podpořit při červnové nominaci konzervativní premiéři — britský David Cameron a maďarský Viktor Orbán.

Z lidského hledika je Juncker pověstný coby velice silný kuřák a znalec alkoholických nápojů. Podle německých médií si také libuje v suchém humoru, v uvádění novinářů do rozpaků a v jejich následném váhání, zda-li brát jeho právě pronesený výrok vážně.

Současného předsedu Komise, tzn, Josého Manuela Barrosa, jenž sloužil ve funkci celé dvě funkční období a který upřednostňoval spíše spolupráci s hlavami států než s Parlamentem, vystřídá Juncker 1. listopadu.

Detaily volby

Jean-Claude Juncker byl do čela Evropské komise navržen stranami křesťanskodemokratické frakce EPP, která vyhrála květnové evropské volby. Podporu získal postupně také od socialistů a sociálních demokratů z frakce S&D a od liberálů z ALDE.

Konkrétně hlasovalo pro Junckera 422 poslanců ze 729 přítomných. 250 hlasovalo proti a 47 se zdrželo.

Jednoznačně proti se postavili konzervativci, nacionalisté, euroskeptici a důsledně levicová frakce GUE/NGL. Poslanci zelených hlasovali nejednotně.

Komentátoři vnímají Junckerovu dohodu se socialisty a s liberály jako předzvěst pokračování vlády této neformální velké koalice.

Známo už je, že socialistům Juncker pomohl výměnou za podporu zvolit do čela Parlamentu opět Martina Schulze z německé SPD. Umírněná levice má také slíbeno křeslo komisaře pro měnu ekonomiku.

Co slíbil liberálům, zůstává zatím nejasné.

Volba tzv. Spitzenkandidáta EPP zakládá podle znalců též tradici umožněnou přijetím Lisabonské smlouvy — hlavy států a vlád musejí při nominaci přihlížet výsledkům voleb do Evropského parlamentu. I za pět let tak bude očekáváno, že do čela Evropské komise nominuje svého vyvoleného právě ta skupina stran, která evropské volby vyhraje.

Další informace

EurActiv.com Parliament elects ‘politically ecumenical’ Juncker as Commission President

EurActiv.com Juncker calls for minimum wage in all EU countries

EurActiv.com Juncker may punish Cameron with top job carve-up

France 24 Juncker elected new European Commission chief

EUObserver.com Juncker elected: promises more social EU, more political commission

EUObserver.com Juncker: Economics commissioner will be a Socialist