Západní sdělovací prostředky — až na světlé výjimky — soustavně straší Putinem. Snad i za nejnovější erupce islandské sopky, které pravděpodobně zkomplikují dopravu nad Evropou, může Putin. Teď prý vyvolal jednu krizi — tu ukrajinskou — a už podle médií chystá další na jižním Kavkazu. Vždy jsem vycházel z toho, že každý soudný a plně příčetný politik dělá vše proto, aby co nejlépe hájil zájmy své země.

Krize v Kyjevě, započatá loni na podzim a mající první vrchol před více než půl rokem, když došlo ke svržení legitimně zvoleného prezidenta Janukovyče, se projevila — jaká shoda okolností — zrovna v době, kdy Rusko a Vladimir Putin sklízeli zasloužené ocenění za organizaci zimních olympijských her v Soči.

To, že Putin nevyšel z krize související s převratem na Ukrajině ponížen a morálně rozdrcen v očích ruského obyvatelstva, ale promptní anexí Krymu dokázal dát v málo nadějné situaci stratégům Západu šach, je realita.

Mimochodem, každý rok, již od roku 1991 trávím alespoň deset dní v roce na Azurovém pobřeží ve Francii. Letos tu potkávám minimum ruských turistů. Vypadá to, že se ruská střední třída z jihu Francie vrací zpět na Krym. Pro francouzské restauratéry, hoteliéry a obchodníky je to nepochybně velká ztráta, ale jistě to přežijí. Budou muset… Lidé v obchodu a službách ve Francii i jinde v Evropě těžko chápou návrat do dob studené války.

Konflikt na východě Ukrajiny dostal postupně charakter opotřebovávací války a zdá se, že Putin v zásadě s minimem prostředků dosáhl svého. Ukrajinská armáda proti vlastním lidem na národnostně smíšeném území prostě neprojevovala chuť bojovat. A tato jejich nechuť se zvyšovala.