Po všech překážkách, které zejména z ideologických důvodů kladli po sedm let české pravicové vlády rozvoji česko-čínských hospodářských vztahů, dochází k žádoucí změně. V prostorách Pražského hradu probíhá za účasti stovek čínských byznysmenů a českých podnikatelů, manažerů a politiků obří čínsko-české ekonomické fórum. Jeho ústřední postavou je první místopředseda čínské vlády. Osobně vítám tuto význačnou iniciativu části českých podnikatelských kruhů podpořenou současnou vládou.

Je mi jen líto, že v předchozích letech nebylo využito úsilí vlády pod mým vedením o zlepšení česko-čínských vztahů v letech 2005—2006. Tehdy jsem jako předseda vlády navštívil v polovině roku 2005 Peking a jednal jsem s nejvyššími představiteli Číny — s šéfem komunistické strany a prezidentem Číny a předsedou čínské vlády. Tato má návštěva otevřela dveře cestě čínského premiéra do Prahy půl roku poté.

Ještě na jaře 2006, pár týdnů před volbami do Sněmovny, jsem v Praze jednal s čínským vicepremiérem o rozvoji hospodářských vztahů. Čína tehdy měla silný, troufnu si říci strategický, zájem na rozvoji vztahů s ČR. Naší komparativní výhodou bylo členství v EU a také určitá návaznost na vztahy Československa s ČLR v předchozích desetiletích, zejména v 50. a 60. letech.

Pravicové vlády tento koncept ignorovaly, šly zcela jiným směrem. Současná vláda se tak jen snaží překonat anomálii (ale upřímně, jedná se o celou řadu anomálií) v české zahraniční politice, ke které došlo v letech 2007—2013. Představitelé pravicové vlády nadšeně dávali Číně lekce z lidských práv a aktivně nedělali nic proto, aby se snižoval obří deficit české obchodní bilance s Čínou.

Ostatně poté, co celkem dobrovolně opouštíme ruský trh (jsme součástí určitých aliancí, jejichž rozhodnutí respektujeme), se hodí, že se můžeme alespoň pokusit najít nové odbytiště pro české výrobky na čínském trhu. Výsledkem zlepšení vztahů s ČLR by naopak nemělo být zbytnění deficitu obchodní výměny s Čínou. To ale také čeští svolavatelé fóra určitě na mysli nemají.

Dopady ruských sankcí na světový trh potravin

Rusko v odvetě za politicko-ekonomické sankce Západu přišlo se zákazem dovozu potravin do Ruska ze zemí, které se na protiruských sankcích podílí. Rusko si tak vcelku nenásilně mění strukturu svého zahraničního obchodu tak, aby lépe odpovídala jeho strategickým politickým zájmům.

Pokud jde o potraviny, posílí Rusko obchodní vztahy zejména s Brazílií. Ta je schopna poměrně rychle začít s dodávkami do Ruska ve velkých objemech. A oproti cenám evropských potravin jistě levněji. Po přechodném zvýšení cen potravin na ruském trhu v důsledku převisu poptávky dojde po zahájení masivních dodávek potravin z Brazílie ke snížení cen. Takže i po eventuálním ukončení zákazu dovozu potravin do Ruska ze zemí Západu si brazilské potraviny na ruském trhu udrží svůj vysoký podíl.

Brazílii zvýšený odbyt zemědělské produkce do Ruska může pomoci překonat jisté problémy, které se v zemi v současnosti projevují zpomalením tempa hospodářského růstu. A pro obě země, které jsou součástí volného sdružení BRICS, je samozřejmě vzájemné rozšíření obchodu dobrým základem pro posílení politických vazeb.

Dodávky masa a mléčných výrobků do Ruska je jistě schopna v krátké době zorganizovat i Argentina. Tato země má po kuriózním rozhodnutí amerických soudů značné platební problémy. Export potravin do Ruska a pohotové ruské platby za potraviny argentinské ekonomice nepochybně pomohou.

Myslím, že američtí stratégové by před každým svým rozhodnutím měli uvažovat o tom, že po písmeni A následují v abecedě také písmena B, C, D atd., jinak řečeno — řada zemí Latinské Ameriky, které jsou schopné vyrábět levné potraviny, zažije v nejbližších letech slušnou konjunkturu, což zpětně upevní pozici jejich levicových režimů a vlád. Zbývá jen dodat, že početná stáda hovězího dobytka mají také Paraguay a Uruguay…

Nemohu se nezmínit ještě o jedné zbožové komoditě luxusního charakteru — mám na mysli víno. Francouzská nebo italská vína dovážená na ruský trh pro potřeby jeho nejvyšší příjmové skupiny mohou být bez problémů okamžitě nahrazena víny z Chile, Argentiny, ale i iihoafrickými víny. Vína z těchto zemí mají vynikající zvuk a zákaz vývozu francouzských a italských vín do Ruska jim výrazně pomůže.

Už dnes je zřejmé, že zastavení importu potravin ze Západu do Ruska byla od Putina trefa do černého. Západ kolotoč sankcí rozpoutal a zdá se, že mu to vavříny nepřinese. To je tak, když iracionalita či ideologie vítězí nad zdravým rozumem.