Vládní koalice ve středu definitivně ustoupila požadavkům ODS a TOP 09 na změny služebního zákona a její poslanci v hlasování odsouhlasili vrácení normy do druhého čtení, kde se dočká úprav na základě požadavků pravicových stran. Pro vrácení zákona do druhého čtení hlasovalo 151 ze 154 přítomných poslanců, tři se zdrželi, proti zákonu nehlasoval nikdo.

Pravicová opozice si tak vymohla ústupky, odmítala především zavedení generálního ředitelství při úřadu vlády. Koalice se s opozičními stranami zároveň dohodla na zachování tzv. politických náměstků, kteří se mají na vedení ministerstev podílet spolu s trvalými náměstky.

Sněmovní debata, která předcházela hlasování, byla nezvykle krátká, vystoupilo pouhých osm zákonodárců. Zatímco zástupci koalice, TOP 09 a ODS si pochvalovali nalezený kompromis, Úsvit označil dohodu za obdobu tzv. opoziční smlouvy.

„Chci pouze kvitovat, že tento materiál, který byl zpracován na ministerstvu vnitra, obsahuje politickou dohodu, kterou jsme učinili. Poslanecký klub TOP 09 proto dnes podpoří vrácení do druhého čtení,“ uvedl v úvodu rozpravy první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Předseda ODS Petr Fiala před novináři zdůraznil, že kompromis nemá být cílem politiky, pokud je podle něj kompromis výsledkem hledání dobrého společného řešení, pak je to v pořádku. „Preferovali jsme dohodu napříč politickým spektrem a k té jsme blízko,“ dodal Fiala.

„Díky našim požadavkům je návrh služebního zákona kvalitnější. Oproti původnímu vládnímu návrhu zejména nevzniká zbytečný superúředník s vlastním byrokratickým aparátem pro řízení dalších úředníků,“ vysvětlil Fiala s tím, že ODS bude respektovat dohodu a nad její rámec ještě připraví návrh, který by umožnil větší otevřenost úřadů pro odborníky ze soukromé a akademické sféry.

Také premiér a předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka si dohodu s koalicí pochvaloval. „Chtěl bych ocenit vůli většiny politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně k dohodě o podobě zákona o státní službě,“ uvedl v úvodu svého vystoupení na plénu sněmovny Sobotka.

Sociální demokracie podle něj měla svoji ideální představu o tom, jak by zákon o státní službě měl vypadat. „Nežijeme ale v ideálním světě a je potřeba, aby zákony tohoto typu procházely v Poslanecké sněmovně s větší podporou, než je jen podpora stran vládní koalice,“ zdůraznil Sobotka.

„Myslím si, že v situaci, kdy ve sněmovně došlo k věci, která je vcelku nevídaná, nebývalá, v zásadě se dohodly oheň a voda, dohodla se vláda s výraznou částí opozice, je šance na to, abychom zprůchodnili jednání Poslanecké sněmovny,“ dodal premiér s odkazem na obstrukční strategii ODS a TOP 09.

To, že zákon bude schválen větším množstvím hlasů, a podle Sobotky existuje reálná šance, že pro něj zvedne ruku okolo 150 poslanců, dává zákonu legislativní stabilitu i po příštích volbách do Poslanecké sněmovny. „Myslím si, že to je také významná hodnota. Musíme si uvědomit, že tady dojde k určité revoluci ve státní správě,“ vysvětlil Sobotka.

Podle předsedy hnutí Úsvit Tomia Okamury ale zákon neumožní odpolitizování státní správy. „Vládní koalice ČSSD, ANO, KDU-ČSL našla spolu s TOP 09 a ODS průsečík společných zájmů, a to aby i nadále státní správu řídily politické sekretariáty. Všech pět těchto stran společně odmítlo dlouhodobou garanci profesionální státní správy,“ uvedl Okamura.

Výsledná podoba služebního zákona, na které se dohodly vládní strany spolu s ODS a TOP 09, podle něj znamená, že obsazení postů ve státní správě bude řídit ta vláda, která bude právě u moci. „Političtí trafikanti dostali zelenou a odbornost půjde opět stranou,“ tvrdí lídr Úsvitu.

Komunisté pak ústy předsedy své sněmovní frakce Pavla Kováčika uvedli, že návrh, který vzešel z politické dohody, má ještě velkou řadu nedostatků. „Víme, že služební zákon je potřebnou normou, nicméně si nemyslíme, že by v této chvíli šlo skutečně o služební zákon. Možná by se s troškou nadsázky dal nazvat zákonem pozičním. To tak maximálně,“ uvedl Kováčik ve sněmovně.

Sobotka přesto s odkazem na dopolední schůzku zástupců koalice a pravicové opozice uvedl, že by zákon mohl být již 10. září letošního roku výraznou většinou schválen. Otázkou tak nyní je, jak s normou naloží horní komora a posléze prezident republiky.

Miloš Zeman již totiž avizoval, že zákon bude vetovat v případě, že bude počítat s pozicemi takzvaných politických náměstků. V nedávném rozhovoru pro ČT24 řekl, že bude vládě Bohuslava Sobotky proto navrhovat změnu. Zrušení generálního ředitelství pak sice považuje za chybu, je ale ochoten se s tím smířit.