Několik dnů před koncem letních prázdnin končí také vládní dovolená. Již v pondělí to bylo patrné z mediálních výstupů, ve středu se politický provoz rozběhne naplno: pokračuje dvanáctá schůze Poslanecké sněmovny, po dvoutýdenní pouze bude jednat vláda Bohuslava Sobotky a ještě předtím ráno proběhne schůzka zástupců koalice a opozice nad paragrafovaným zněním služebního zákona.

Byl to právě spor o podobu služebního zákona, který plnil stránky novin v čase, který bývá jindy označován za tzv. okurkovou sezónu. K finální verzi normy se na stránkách Deníku Referendum vrátíme v nejbližších dnech, již teď ale můžeme konstatovat, že zákon o státní službě nesplní ambiciózní požadavky nejen mnoha expertů, politologů a angažované veřejnosti, nýbrž i sliby většiny klíčových aktérů deklarované před volbami.

Sobotkova vláda ustoupila pod tlakem avizovaných parlamentních obstrukcí dřív, než prakticky začaly. Nejspíš můžeme hovořit o prvním úspěchu pravicové opozice v tomto volebním období. Do jaké míry to ovlivní budoucnost politického provozu, říct nelze, přesto jde o zásadní moment. Ty další mohou přijít ještě během podzimu.

Jeho klíčovou událostí budou komunální a senátní volby. Především volby do obecních zastupitelstev mohou přerýsovat politický terén způsobem, který bude znamenat jeho definitivní odklon od polistopadových tradic. Týká se to především pravé části stranické soustavy.

Připomeňme, že obecní volby v roce 2010 vyhrála ODS se ziskem 5112 mandátů, oproti roku 2006 ale ztratila 834 zastupitelů. Druhá skončila v posledních komunálních volbách ČSSD, po přepočtu hlasů na mandáty získala 4584 zastupitelských křesel, třetí skončili před čtyřmi lety lidovci (3738 mandátů), čtvrtí komunisté (3189) a pátá TOP 09 (1509).

Přestože je nyní předčasné činit autoritativní závěry, trend nastolený nejpozději sněmovními volbami v roce 2010 bude pokračovat nejspíš i letos: ztrácet budou především donedávna dvě hlavní formace české politiky. ODS rapidně ztratí zastoupení na obecní úrovni, možná to bude znamenat její definitivní marginalizaci, ČSSD zas stojí před nesplnitelným úkolem ve volbách do horní komory, obhajuje totiž třiadvacet mandátů. Tři - všechny v Praze - obhajuje ODS, jeden, a to ve Znojmě, komunisté.

Je takřka jisté, že se blíží konec dlouholetého mocenského kartelu občanských a sociálních demokratů v mnoha velkých městech, pouhá povolební aritmetika jim zkrátka neumožní sestavit většinové koalice. Otázkou naopak je, které subjekty budou posilovat na úkor dvou polistopadových pilířů české stranické soustavy.

Prosadí se v komunálních volbách občanské koalice složené v rozličných variacích ze zelených, pirátů, lidovců, Změny, Starostů a nezávislých a místních sdružení? Je hnutí ANO již natolik silné, aby uspělo i v komunálních volbách alespoň v krajských městech? A má Babiš sedmadvacet osobností, které mohou realisticky uvažovat o úspěchu ve volbách do třetiny Senátu? A co TOP 09, nebude to naopak ona, kdo se konečně prosadí také v senátních volbách?

Lecos o budoucnosti vládní koalice napoví to, zda budou subjekty v ní zastoupené spolupracovat před druhým kolem v případě, že nebudou stát jejich kandidáti proti sobě. Zároveň nevíme, zda v sociální demokracii nepřevládne těžiště doleva. Ostatně nelze vyloučit, že se budou voliči v mnoha obvodech přesouvat od ČSSD nikoli nazpět do středu politického spektra, nýbrž nalevo, ke komunistům.

Politolog Milan Znoj připomíná, že bylo zvykem psát o horkém podzimu v české politice, tentokráte se ale podle něj zdá, že nás čeká spíše přehazovaná bez vítězů a poražených. „Je to období kvasu, nikoli sbírání kamení. Proběhnou ovšem důležité volby komunální a senátní. Jejich výsledky v mnohém napoví, co můžeme čekat pro budoucnost,“ uvedl Znoj v rozhovoru pro Deník Referendum..

„Na podzim vidím jako klíčové komunální a senátní volby a jejich dopad na centrální dění. Především bude zajímavé sledovat poměr sil ANO a ČSSD. Zakoření ANO v komunálu, i když má leckde problém se sestavováním kandidátek a pověstí kandidátů? Jak se na ČSSD podepíší spory v řadě měst a obcí, které občas vyvrcholily i odchodem starosty či primátora?,“ doplnil Znoje jeho kolega Lukáš Jelínek.

„A jak dopadne ODS, která kdysi bývala v komunálu silná?,“ táže se dále politolog a připomíná, že si občanští demokraté naplánovali na září jednodenní kongres. Skomírající subjekt a dlouholetý hegemon české politiky podle něj chce před volbami ukázat jednotu a prezentovat nová témata, která ale nejspíš až tak moc nová nebudou. „Prostě půjde hlavně o marketingovou akci,“ nepochybuje politolog.

Podle Znoje podzimní volby naznačí odpovědi na tři otázky. „Za prvé, dozvíme se, zda se ODS může zachránit. Pokud se vypaří starostenská elita ODS, může následovat jenom ústup a zapomnění,“ zdůrazňuje Znoj.

Za druhé se podle jeho názoru ukáže, zda Babišovo hnutí ANO disponuje komunálním zázemím, anebo zda jde pouze o spolek přátel svého lídra. „A do třetice všeho dobrého a zlého uvidíme, jaké jsou konce oranžového tsunami, které svého času vyneslo ČSSD na politické výsluní,“ dodává politolog.

Podle něj nelze vyloučit, že voliči spočítají komunálním politikům ČSSD a senátorům jejich způsoby vládnutí. „Někteří zřejmě obstojí a jiní spláčou nad procenty. Nakolik to ovlivní pozici předsedy Bohuslava Sobotky je ve hvězdách, jelikož nějaká vnitrostranická opoziční platforma se zatím marně hledá. Důležitou otázkou je, nakolik to vše ovlivní vládní a parlamentní politiku,“ tvrdí Znoj.

Nyní se přitom podle něj zdá, že koaliční strany drží při sobě. „Zatím sledujeme jenom poziční hru: kdo je lídrem, zda ČSSD nebo ANO, zda premiér Sobotka, který vládě předsedá, nebo ministr financí Babiš, který ji financuje, anebo snad prezident Zeman, který oběma rád nezištně poradí co a jak. Vládní koalici mohou rozložit jenom církevní restituce, ani bouřlivé schvalování státního rozpočtu na to stačit nebude“.

Jelínek pak připomíná, že dlouhodobě roste hlavně síla nezávislých, kteří komplikují situaci tradičním stranám. Přesto je podle něj otázkou, zda se těmto uskupením podaří vysvětlit, v čem spočívají rizika nezávislých, kteří často přeskupují svá uskupení a těží z toho, že po nich a jejich slibech za čtyři roky neštěkne ani pes.

Politický podzim bude ale důležitý ještě ze tří důvodů. Za prvé, Sobotková vláda předstoupí před poslance se svým prvním návrhem státního rozpočtu. A otázkou zatím je, zda vládní kabinet najde prostředky pro naplnění svých cílů.

Nejen angažovaná veřejnost bude také bedlivě sledovat rozuzlení debat nad protikorupční legislativou. „Pokud koalice prosadí jen nemastný neslaný služební zákon a couvne od registru smluv, oslabí to její vnímání mezi voliči, pro něž je transparentnost v politice klíčová,“ připomíná Jelínek.

V neposlední řadě může vnitropolitickou situaci a její posuny ovlivnit mezinárodní dění, zejména situace na Ukrajině a v Rusku může mít podle Jelínka dopad také na českou politiku. „Lze předpokládat, že se české partaje budou muset častěji vyjadřovat k zahraničněpolitickým tématům, na což až na výjimky nejsou připraveny,“ tvrdí politolog.

„Ostatně politika," uzavírá Jelínek, „v sobě zahrnuje také definování bezpečnostních a zahraničně politických priorit země".