Loňské léto proběhla diskuse mezi členy skupin Anarchistického černého kříže (Anarchist black cross, ABC), který se zabývá zejména pomocí antiautoritářským aktivistům pronásledovaným represivními složkami státu. Výsledkem diskuse aktivistů z Anglie, Finska, Běloruska, Mexika, ale i České republiky a dalších zemí bylo zavedení tzv. Mezinárodního týdne anarchistických vězňů. Ten byl letos stanoven na týden od 23. do 30. srpna. Datum není náhodné.

Právě 23. srpna 1927 byli totiž v USA ve zmanipulovaném procesu popraveni anarchisté Nicola Sacco a Bartolomeo Vanzetti a jejich případ byl dramatickým vyvrcholením boje americké vlády proti vzrůstajícímu dělnickému hnutí.

Legitimní otázkou zůstává, proč připomínat anarchistické vězně odděleně od politicky stíhaných občanů obecně. Abychom pochopili hlubší kontext, musíme se přesunout do carského Ruska 19. století. Tehdy se od humanitárního Červeného kříže oddělila skupina Politický červený kříž, která pomáhala lidem trpícím v carských vězeních.

↗

Mezinárodní týden anarchistických vězňů byl letos stanoven na týden od 23. do 30. srpna. Foto web ČSAF

Postupně však začala v Politickém červeném kříži přebírat iniciativu radikalizující se sociální demokracie a pomoc vězněným a pronásledovaným anarchistům začala postupně slábnout. Anarchisté tak byli nuceni založit organizaci vlastní. Zakrátko vznikly skupiny ABC v Anglii, USA i v dalších státech, kde aktivně působilo anarchistické hnutí.

Co se týče ABC u nás, projekty na pomoc stíhaným aktivistům vznikaly už na samém počátku 90. let, organizovanější podobu však získaly až se vznikem Československé anarchistické federace (ČSAF), kde byla ABC pracovní skupinou. Podobnou skupinu měla i Federace sociálních anarchistů (FSA). Současná skupina ABC je naopak na ČSAF napojena spíše volně. Od doby svého vzniku uspořádaly skupiny ABC stovky benefičních koncertů či sbírek a vybraly desetitisíce na podporu svých vězněných kamarádů.

Za jeden z největších mezinárodních úspěchů lze považovat kupříkladu kauzu Bělehradské šestky, kdy byli členové srbské Anarchosyndikalistické iniciativy neprávem obviněni z mezinárodního terorismu. Anarchistická solidarita nakonec výrazně napomohla k tomu, že bylo těchto šest srbských aktivistů zproštěno obvinění a propuštěno z vězení.

A stejně jako v 19. století, ani dnes většinou anarchisté nebývají uznáni za politické vězně a kampaně různých organizací (např. Amnesty International) či stran (např. Zelení) jsou ve své lidskoprávní agendě přísně selektivní. Zatímco akty státní represe v Číně, Severní Koreji atd. jsou silně medializovány, stejné události, které se stanou v západních zemích, bývají záměrně zamlčovány a cenzurovány. Nejen proto je otázka anarchistických vězňů nanejvýš aktuální.

Další informace o Mezinárodním týdnu anarchistických vězňů na csaf.cz.