Síla nevzdělanosti

Karel Lippmann

České školství, které před vzděláním a jeho smyslem upřednostňuje formální, blíže neurčenou specializaci a měřitelný úspěch, ztělesněný různými diplomy a tituly, zdaleka neplní své kulturní poslání, jak mu ostatně ukládá i školský zákon.

Anglický renesanční filosof Francis Bacon pevně svázal vědění s mocí („Vědění je síla.“). Téměř okamžitě s ním nesouhlasil J. A. Komenský, který byl přesvědčen, že člověk nemá pouze cosi vědět, aby mohl ovládat přírodu či ostatní lidi, nýbrž má se vzdělávat, neboť vzdělání je výchovné a umožňuje mu mj. hledat smysl věděním získané moci. Podle Jana Patočky usiloval Komenský o to, aby znalosti nebyly pouhým „mrtvým majetkem“, nýbrž aby se staly součástí žákovy bytosti.

Komeniánské vzdělání tedy kultivuje člověka pátrajícího po smyslu, který se skrývá v úplnosti lidmi žitého světa. Svět je harmonickým celkem, takto je k němu třeba přistupovat, v této podobě je i podstatou didaktického úsilí. Smysl jako způsob, jímž se části univerza a jeho celek vzájemně vytvářejí a osvětlují, je hlavním a ničím nenahraditelným důvodem, proč se má člověk o svět zajímat. Jestliže redukujeme učení na pouhé získávání síly, pak onen celek destruujeme a smyslu zbavujeme. Žáky tak připravujeme o hlavní zdroj motivace.

×
Diskuse
July 23, 2014 v 23.15
je toho i víc, otázka je co dál
Pěkně napsané a přesný závěr. Dodal bych, že jsou stále lidé, kteří se snaží najít dobré cesty ve vzdělávání. Jsou to menší iniciativy, někteří rodiče, někteří učitelé a občas i některé školy (to už stále méně, protože mnoho reformních ředitelů postupně od 90. let zmizelo). Přesto nabízím všem, pokud máte zájem vzít to z druhého konce a tvořit v nepříznivých podmínkách, bez ocenění a podpory nějaké lepší vzdělávání, já tomu pořád věřím. Ještě jedno nebezpečí, které je ukryté přímo uvnitř všech oprávněných kritik školství a všech chvályhodných iniciativ, to nebezpečí je zneužití kritiky a inovátorství pro absolutní roztříštění veřejného demokratického prostoru, dialogu a soudržnosti, kam školství patří. Uvolněný prostor pouhou destrukcí, nahodilou inovací, privatizací alternativních vzdělávacích cest (jsou drahé, jen pro ty, kdo si to mohou dovolit) umožňuje prosazení různých individuální zájmů pod rouškou falešně jednoduchých nebo cool nebo sofistikovaných nebo pseudovědecky podložených receptů na lepší školství. Dobrá cesta je tvorba učení a škol zdola, podpora rodičů a komunit v péči o svoje vzdělávání a otevřený dialog formou například široké národní rady pro vzdělávání, kde budou zastoupeny různé zájmové skupiny a veřejnost (v programu to vláda má, jenže úkol je to tak velký, že téměř nelze uvěřit, že se podaří v českých podmínkách omezené posttotalitní demokracie,dobře naplnit). Pořád věřím a nejsem sám :-)
July 24, 2014 v 0.32
Ano, mluvíte mi z duše pane Lippmanne!
Lapidárně se nyní pokusím shrnout situaci ve školství s pomocí Aristotelovy Etiky Nikomachovy. Aristotelés jmenuje způsoby, jak prožít dobrý život - jinak řečeno, jak dosáhnout štěstí a blaženosti. Striktně rozlišuje tento cíl a vedle něho prostředky, jež k němu usnadňují cestu, ale jsou slepými rameny, když na cíl zapomeneme.
Mezi mnoha jinými prostředky jmenuje také bohatství, dnes bychom řekli PENÍZE.

Tato společnost - a je to vidět čím dál zřetelněji - si plete cíl a prostředky k jeho dosažení. Školství místo aby připravovalo člověka na měnící se svět, na spoluúčast na jeho tvorbě a na celoživotní zdokonalování sebe sama, čili vštěpovalo dispozice pro dobře prožitý život, soustřeďuje se krátkozrace na to, jak v co nejkratší době vydělat co nejvíce peněz. Ale ty jsou jen jedním z mnoha pomocných prostředků vedoucích ke skutečnému cíli, a tím je dobře prožitý život.
Společnost, která zapomněla na svoje kořeny, neváží si myslitelů minulých dob nusí opakovat chybu, která vede k jejímu úpadku.
Dílčí učitelovy metody nemohou vést k pravému cíli přímočaře, pokud ovšem jsou ještě tací učitelé, kteří mají na zřeteli pravý cíl vzdělání, - vedoucí k dobře prožitému životu. Ale stále více učitelů podléhá mantře doby a snaží se učit takové vědomosti, které žáci v budoucnu mohou zpeněžit. Jistěže to v důsledku vede k poklesu autority učitelů v očích žáků. Vždyť takto pojatému vědění chybí hloubka, učitel je degradován na instruktora a vědění na soubor informací a instrukcí. Za těchto okolností pozbývá smysl pojetí školy jako tvořivé dílny ducha. A děti tohle vycítí! Učitelé v jejich očích ztrácí autoritu a ani ti učitelé starého ražení už mnoho nezmohou právě kvůli tomu, že se ze školy pod vlivem orientace společnosti na peníze vytrácí transcendentální charakter výuky a tím i podíl školy na utváření dobré společnosti dobrých lidí.

Ano, máte pravdu, přeháním. Učitelé ztrácí autoritu taky proto, že jsou málo placeni, školství je celkově podfinancováno, na učitele si dnes často došlápnou bohatí rodiče a jejich děti na to hřeší. - Ale není tohle všechno zase jen o penězích, které se staly pro nás tak žádoucími, že se staly cílem namísto prostředkem?
July 24, 2014 v 7.26
Vzdělání není zboží
Jak někde nedávno řekl či napsal Ondřej Štefl, zlepšení výuky musí vyjít od rodičů. Ti musí chtít, aby jejich děti byly vzdělávány správným způsobem. Jenže stále více rodičů si dnes chce vzdělání pro svoje děti koupit. Čím víc se ze vzdělání stává zboží, tím více se vzdaluje škola od svého pravého vzdělávacího cíle!

odkazy na Šteffla:
http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=23286#more
http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/16.6.2014/

Ondřej Šteffl ovšem neviní "peníze", ale rodiče. To je ale trochu začarovaný kruh.
??
July 27, 2014 v 23.53
Ano, velmi dobře napsaný článek
Ze zájmu jsem analyzoval učebnice dějepisu a pan Lippmann má naprostou pravdu - jedna ideologie a její mýty byla nahrazena jinou. (Český učitel je ale už vycvičen, ten špatný dělá co se chce a ten dobrý vždycky nějak dokáže říkat pravdu, i když to je riziko) Ústředním bodem dnešní ideologie je teze - komunismus rovná se fašismus - a tohle celý systém pere do hlav dětí a mladých lidí. Tedy pokud dějepis vůbec mají, on našim vládcům spíše vadí, objektivní studium dějin by mohlo ještě leckoho přivést na špatné myšlenky. Chci jen vysvětlit - i když jsem komunista a nestalinský marxista (to druhé především,dnešní KSČM mne nadšením nenaplňuje) celý život jsem omezenými možnostmi bojoval proti minulé ideologii, parazitující na marxismu a analýza systémových vad minulého režimu byla mým celoživotním koníčkem (studoval jsem kolem roku 1968). Ale když porovnávám tu úroveň ideologického zkreslení dějin v době mých mladých let a dnes, tak se nemohu ubránit pocitu, že ta minulá zkreslení byla méně v rozporu s pravdou než ta dnešní (mimochodem nikdo mne nikdy neučil, že Plzeň osvobodila Rudá armáda a učebnice (profesora Husy) mohly být fádní dle doby, ale podávaly fakta ve správné hierarchii. No dobře, to může být věc názoru. Ale co je zcela objektivní, je naprosto nerovnoměrný přístup různých politických sil do školy - zatímco zprava mají otevřenou cestu i ty nejextrémnější přístupy a osobnosti, zejména Konfederace, která není schopna pomoci dětem objektivně vidět dějiny, při vší úctě k obětem, komunistický poslanec nebo třeba marxistický teoretik jako já, kritický k minulosti - se tam nedostane ani za nic. (Ten poslanec trochu ano - když jsou volby, příp.europoslanec atd.). A perlička - když si na jednom pražském gymnasiu studenti ryze z vlastní iniciativy pozvali pár pravicových osobností a Ransdorfa - a ty pravicové osobnosti bu´d nepřišly, nebo mu prostě nedokázaly argumentačně čelit, hned si rodiče podnikatelé stěžovali, jak je možné, že na škole byl komunista a že to musela být práce některého učitele a hned přijela důkladná inspekce. Jedna moje známá n tom gymplu si připadala jako ve Vyšším principu. A ještě jeden moment- na jedné vysoké škole vede kurs marxismu (samozřejmě minimalizovaný) člověk, o němž jsem se ořesvědčil, že z něj nic nezná, nebyl mi schopen uvést co z něj četl a názor na něj má zcela negativní - a teď nemluvím o nějakých dogmatech stalinismu apod., ale o normálních věcech, které se učí na západě.
Ale jinak jsem z učitelské rodiny a podepisuji všechno, co je v článku a v diskusi taky. Dnes být učitelem je za trest, ale to bych nosil sovy do Athén.