Neschopnost otevřeně diskutovat a pochopit jinou perspektivu
Jaroslav MillerProhlášení rektora Univerzity Palackého profesora Jaroslava Millera k ohlasu návštěv předních zahraničních vědců na Univerzitě Palackého zveřejňujeme jako komentář.
Univerzita Palackého v Olomouci a její pracoviště dlouhodobě spolupracují se světovou vědeckou elitou. Řada jejích reprezentantů přijíždí do Olomouce jako naši hosté, často tak vůbec poprvé navštěvují Českou republiku.
Jen za posledních pět měsíců se na UP představila například teoretička feminismu Laura Mulvey, mediální expert Denis McQuail, politolog Benjamin Barber, postmoderní historik Robert Rosenstone, astrofyzik Lawrence Krauss a lingvista Noam Chomsky. Dílo každého z nich se významně podílí na samých základech konkrétního oboru a jmenovaní patří k vůbec nejcitovanějším v globálním měřítku.
Za Univerzitu Palackého přitom považuji za žádoucí, aby byla akademická obec i česká veřejnost seznámena jak s odbornými názory, tak i s filozofií předních světových myslitelů, byť se často jedná o názory nekonformní. Schopnost odhlédnout od zavedených výkladů je ostatně jedním z hybných motorů vědy a společenského vývoje a jedině svobodná názorová konfrontace vede k nezbytné pluralitě, která je základem demokracie a nezbytným aspektem vědeckého pokroku.
Působení našich hostů však v médiích i na sociálních sítích nejednou vyvolalo útoky zpochybňující kompetentnost, či dokonce legitimitu zde vyslovených názorů, aniž byla vyhodnocena jejich věcná podstata či kontext.
Domnívám se, že je tak demonstrována především neznalost díla hostů Univerzity Palackého a neschopnost českého prostoru otevřeně diskutovat a pochopit jinou perspektivu, než na jakou jsme uvyklí. Jsem našim špičkovým hostům vděčný za jejich odvahu vystoupit s kontroverzními tématy i za jejich pojetí vědce-intelektuála, jenž se angažuje mimo svůj obor rovněž ve veřejných otázkách.
Podotýkám, že každý ze jmenovaných svůj vědecký i společensko kritický postoj formuluje zcela jinak a s řadou vyslovených názorů nemusím nutně souhlasit. Univerzita Palackého se však profiluje coby moderní vzdělávací instituce nabízející celou škálu názorového spektra.
Ohrazuji se vůči jakékoliv kritice zpochybňující legitimitu vystoupení na akademické půdě, a implicitně tak vedoucí k omezení akademických svobod a vzdělávání. Za Univerzitu Palackého v Olomouci mohu slíbit, že budeme nadále místem, kam budou zvány, vítány a vyslechnuty elitní vědecké kapacity z celého světa, byť jsou jejich názory či výsledky vědecké práce kontroverzní.
Pevně věřím, že se budoucí polemiky budou odehrávat věcně, bez mediálních zkratek a rétorických vulgarizací. Jsme otevřenou univerzitou, kam může přijít diskutovat každý — nechybí-li mu slušnost a intelektuální kapacita.
Pokud jsou humanitně orientované fakulty UPOL podobného naladění jako autorův text, pak bych na ně do budoucna vsadil víc než na ty "nejstarší" a "největší".
http://www.evropsky-rozhled.eu/noam-chomsky-v-olomouci-a-nove-nebezpeci-fanatismu/.
Nedá mi to nevložit jeden odstavec:
"Je smutné si uvědomovat, že zfanatizovaným lidem – zejména region Praha jasně vyniká v proamerické rétorice – nejde o reálná fakta a o trpělivé a pokorné cizelování, nejde jim o pravdu, ale stále více pouze o spoluúčast na síle, na pocitu geopolitické moci. Je smutné vidět ve všedním životě (třeba v diskusích na Facebooku) obvykle přemýšlivé a soudné osoby, jak fanaticky a cynicky účelově opakují fráze. Bez snahy o pochopení, bez jakéhokoliv posunu v myšlení. Ukázková selektivní slepota, vědomá i nevědomá."
Osobně se domnívám, že „vizita“ věhlasného vědce v české kotlině na kost obnažila mnohé: nepříliš připravenou AV ČR, jejíž někteří členové nedokážou formulovat smysluplnou otázku v cizím jazyce, absolutně nechápající a nevzdělanou novinářskou a politickou obec, jež stále podřimuje snad někde v roce 1984, bojuje dávno vyhrané bitvy a nepříliš chápe dění za českými hranicemi, ani zcela jasné výroky; dále pak malou českou ublíženost a sebelítost, jež si monopolizují právo na výjimečnost – a zároveň hýčkanou ignoranci, která nedokáže překročit práh české kotliny. Je to děsivá vizitka.