Zaujala mě teze, že bez aktivního zájmu občanů o politiku bude rozhodovat pouze síla. To ale není úplná pravda. Síla zůstane i přesto, že budou občané aktivní - pokud nebude narušen systém globálního kapitalismu, který de facto zaručuje stejnou politiku bez ohledu na to, která politická strana bude u moci.

Určitě by bylo takové vzdělávání užitečnější než "k finanční gramotnosti", které je vlastně doplňkem nedostatečného matematického vzdělávání žáků, počínaje ZŠ. Příkladem polovičatého přístupu k osvětě jsou žákovské volby na SŠ organizované Člověkem v tísni. Nepředchází jim žádná osvěta a když tak jen ta "pravá".
K panu Šimečkovi: o tom, že by přestala rozhodovat s nástupem politiky síla, není v příspěvku J. D. řeč., ale její role by se zmenšovala úměrně posilování politiky.

Ono to letité zoufání si politiků a politologů na nízkou volební účast nějak ovoce nepřináší. Ostatně, myslí si tu někdo, že ovoce je v prostoru opanovaném češtinou konzumováno radostněji než třeba pivíčko?! Například nedávno u pár jich zaslechl jsem paní, která se chlubila, že ve svých cirka 50-ti letech nebyla ani jednou volit (nevím však jestli paní bydlí v ČR trvale, to je pravda..) Otázka zní, jestli se při řečech o politice lépé konzumuje ovoce nebo pivíčko - nebo naopak, jaké druhy řeči se hodí k pivíčku (144 litrů/os v roce 2013) a jaké k ovoci (74,6 kg/os v roce 2012). Další otázka by mohla znít v tom smyslu, zda pro lepší posezení u pivíčka není lepší k volbám ani nechodit (a mít víc témat k brblání 8-).

Vážně se však začínám drbat na hlavě, jestli nakonec neměl pravdu Tomio Okamura s tím obecným referendem. Těžko si totiž představit lepší volební tranažer, než když 10% aktivnějších obyvatel Malého Šmudlíkova v Čechách rozhodne v referendu o tom, že všichni obyvatelé mezi 18 a 78 lety budou platit šmudlidaň nebo jednu hodinu týdně zdarma uklízet..

A pak že jsou jahody zdravé...

Jen jestli by prostě nebylo nejlepší vzdělání bez přívlástku, ať již "finančního" anebo "politického"? Myslím, že diskuse o tom, proč dnes absolvent střední školy běžně tvrdí, že událost z roku 1789 se odehrála v osmnáctém století a že Hitler vehnal Německo do 1. světové války, je o něco důležitěšjší než nářek politika nad tím, že ho lid nechápe. Nemluvě už o diskusi o tom, proč má týž absolvent střední školy ještě horší znalosti v základní matematice než v dějepisu.

"Bez politiky totiž bude o životě ve společnosti rozhodovat ne názor, ale jenom.." jeden N.
Který N. nebo která?

technická poznámka, aby váš příspěvek nemátl nevzdělané maturanty: událost roku 1789 (pravděpodobně Francouzská revoluce, ale jistě se v tom roce stalo i mnoho dalšího) se v osmnáctém století skutečně odehrála. Jinak ovšem máte pravdu.