Film Cesta ven, který míří na festival do Cannes, se režisérovi a scénáristovi Petrovi Václavovi více než povedl. Narozdíl od autora naivního a zromantizovaného „dokumentu“ Gadžo, Petr Václav zná prostředí, ví, jak lidé v ghettech žijí, co je trápí a jaké mají problémy.

Natáčení probíhalo v reálných interiérech i exteriérech v Ostravě a okolí, včetně známého ghetta na Přednádraží. V hlavních rolích vystupují romští neherci. Kameramanem byl Štěpán Kučera, který již s Petrem Václavem v minulosti spolupracoval mj. na filmech Marian a Paralelní světy.

Nesvobodní lidé

Autor ve snímku popisuje projevy kultury chudoby, které brání zdejším obyvatelům v normálním životě. Jde především o permanentní zadluženost spojenou s častými exekucemi a z toho plynoucí nesvobodu a ztrátu životní perspektivy.

Běžní lidé se ve vyloučených lokalitách dostávají do područí mafiánů: lichvářů, majitelů heren a kasin, dealerů drog, pasáků, majitelů ubytoven a domů pro chudé (a někteří z oněch mafiánů jsou Romové). V ghettech proto bují drobná kriminalita, prostituce, gamblerství, užívání drog a vůbec celková bezútěšnost.

Vedle toho lidé narážejí na byrokratický a nepřátelský přístup státu (zákony namířené proti „pobíračům dávek“) i obcí, který jim znepříjemňuje život každodenními drobnými ústrky. Diskriminace na pracovním trhu, ve školství a v bydlení je bohužel běžnou součástí života. Často není vůle, síla či prostředky na dojíždění do školy či do pravidelného zaměstnání.

Vzdor proti „předurčení“

Cesta ven vypráví příběh ženy, která tomuto „předurčení“ vzdoruje a odmítá mu podlehnout. Je proti páchání kriminality, prosazuje docházku do školy a práce, nechce být zadlužená a závislá na druhých - a tvrdě bojuje, aby tyto a další své postoje ve svém nejbližším okolí udržela.

Sen o cestě z ghetta ven pomocí vymanění se ze zdejších životních stereotypů se na první pohled nedaří, vítězství však - pro lidi, kteří žijí v nejchudších českých enklávách - může spočívat i ve věcech, které se „lidem z venku“ jeví jako běžná součást života či maličkost. Největším z nich pro hlavní hrdinku zřejmě bylo udržení soudržnosti rodiny, té běžné, i té širší, jak ji chápou Romové - a to za podmínek, které sama určuje.

Petr Václav se velmi dobře vyrovnal i s problémem „uvěřitelnosti“: jak podat projevy kultury chudoby a život lidí, kteří jsou jimi determinováni, aby byly věrohodné i pro ty diváky, kteří o prostředí ghett nic nevědí a žijí v relativním pohodlí. Režisér a autor scénáře žádný problém nevynechal, ale dávkuje je opatrně, po troškách - i přesto je znát, že popisované překážky jsou každodenní a ubíjející.

Do hlavních rolí byli obsazeni Klaudia Dudová, David Ištok, Mária Zajacová - Ferencová a Natálie Hlaváčová. Herecké výkony všech protagonistů jsou obdivuhodné.

„Příběh je až mrazivě přesvědčivý, nesklouzává k moralizování ani společenské obžalobě. Nese jedinečný a soudy nezatížený vhled do exotického, ač nedalekého světa,“ popsal film distributor Jan Noháč.

Premiéra je koncem května

Cesta ven má premiéru 29. května, ale ještě předtím jako jeden z mála českých filmů posledních let zažije svůj mezinárodní křest na festivalu v Cannes. Režisér Petr Václav si pozornost za hranicemi získal už předchozími díly Marian a Paralelní světy. Po letech, která strávil hlavně ve Francii, se vrací k romské tématice.

Film podpořil Státní fond kinematografie a koprodukovala ho Česká televize spolu s francouzskou společností Cinéma Defacto. Cesta ven bude uvedena do kin 29. 5. 2014.

Cesta ven je producentským debutem filmové společnosti moloko film. Producenty filmu jsou Jan Macola, Miloš Lochman a Karel Chvojka.

Další fotografie naleznete na facebookové stránce filmu Cesta ven.