S mudrlanty, co nyní hlásají, že vždy viděli v koalici s podnikatelským projektem Andreje Babiše problém, se najednou v ČSSD roztrhl pytel.

I Jiří Pehe, který ještě nedávno obhajoval na stránkách Práva Babišovo ANO, protože prý rozbilo českou pravici a umožnilo levicovou vládu, dnes odhaluje ve stejném listu, že to tak úplně asi není, že tahle vláda asi levicová nebude a s tím ANO bude asi ještě pěkná polízanice. Uvidíme, zda při tom náhlém prozření tito lidé také pochopili, co se všechno změnilo koalicí mezi ČSSD a ANO. Nemá smysl připomínat vše, co bylo napsáno zde.

Při debatách s představiteli ČSSD se čím dál tím více a naléhavěji ukazuje, že osud ODS již nastal. Ti lidé si totiž většinou uvědomují problém, totiž že ČSSD je vyprázdněná, plochá, nemrcouchovatá, nefunkční, setrvačná, na straně druhé však nemají řešení, respektive nevidí nikoho, kdo by byl schopen „to zvednout“.

Ve výsledku pak většinou spoléhají na tradičnost značky ČSSD a doufají, že projekty ANO a ÚSVIT prostě vysublimují jako svého času Věci veřejné. Tahle úvaha má své ratio, uvažující však příliš důvěřují značce ČSSD. Na ODS je ale vidět, jak tahle víra hory nejen nepřenáší, ale je schopna i otupovat.

Bohuslav Sobotka totiž nejen, že nemá svého „zlého muže“, ale on nemá ani svého nástupce. Michal Hašek se zesměšnil, což je nejen v české politice horší, než kdyby ho v přímém přenosu lapli s hrstí bankovek za to, že zrušil přechod před základní školou. Možná se kolem něj opět semkli hejtmani, tady ale platí, že jednooký je mezi slepými králem. Michal Hašek nepředstavuje myšlenkově, ideově nic, zakrněl svého času v ovládnutí technologie stranické politiky, kterou zaměnil za politiku samotnou.

Milan Chovanec, jediný „plnotučný“ stranický funkcionář ve vládě, místopředseda strany a ministr vnitra se smrskl na skoro neviditelného politika. Možná je to první ministr vnitra, o kterém nebudeme slyšet. Skoro jako kdyby měl Milan Chovanec z něčeho strach. „Selfie“ - jak se mu od jeho památné fotografie, kterou sám pořídil z nemocnice a poslal Blesku - začalo v policii přezdívat, Sobotku nejen neohrozí, ale ani mu či straně nepomůže.

Jeroným Tejc sice vyšel z vnitrostranické zabijačky mezi tzv. pučisty a antipučisty nejčistěji, stále je ovšem něco jako chromá kachna. Navíc stále nenašel své téma a novou roli, „pospíšiluje“ na okraji klíčových debat: podle vyjádření z poslední doby taktizuje, což je to poslední, co ČSSD dnes chce a potřebuje.

Navíc je otázkou, zda po Haškovi se Sobotkou nebude odpor vůči všem, kdo přicházejí z Brna. Sny o ČSSD v čele s Jiřím Dienstbierem jsou mimo realitu, a pokud se podíváme komplexně po stranické krajině zjistíme, že kde nic není, ani čert nebere.

A tak vidíme stranu prostou ambicí, utápějící se v beznaději, stranu zahajující kampaň do evropských voleb před polepenou dodávkou na náměstí v Olomouci, kde by si kandidáty nebýt mikrofonu na stojánku diváci málem spletli se zájezdem. Stranu, kterou aktuálně ovládají lidé, kterým lahodí funkce, kterých dosáhli, kterých se drží a nepřipouští si, že aplikují svým jednáním, chováním, uvažováním zásadu „po nás potopa“. Ponáspotopníci.