Jak na pravičáky, (neo)liberály a konzervativce
Bohumil SlámaBohumil Sláma rozebírá pojmy, jako jsou pravicovost, liberalismus a konzervatismus. Jaký je mezi nimi vzájemný vztah a na jaký háček můžeme narazit u konzervatismu?
Pravicovost, liberalismus a konzervati(vi)smus jsou pojmy, které sice v mnoha ohledech splývají, v jiných se však liší, a to mnohdy zřetelně. U pravicovosti se lze ještě spokojit s jednoduchou definicí „vše, co nahrává bohatým“.
Liberalismus, hlásání a prosazování svobody, je už komplikovanější, neboť zatímco současný neoliberalismus nahrává bohatým, původní liberalismus revoltoval proti (bohaté) šlechtě, existuje levicový liberalismus atd. Nejkomplikovanější je pojem konzervatismu, přinejmenším svými potenciálně protichůdnými východisky a důsledky.
Ale co se toho poměru k pravici týče (ve smyslu citovaného výroku Saši Uhlové, že "napravo od středu je všechno špatné"), tak tady bude celá věc asi podstatně komplikovanější.
Nedá se nic dělat, ale je holou realitou, že celá pravicová část politického spektra to vidí naprosto opačně: špatné je všechno, co je n a l e v o od středu.
Ale nechci tady tu záležitost rozebírat dopodrobna, je to opravdu velice složitá věc, sám se chystám na toto téma v blízké budoucnosti napsat vlastní text.
Ale jak řečeno, tohle téma bych už si ponechal na vlastní text. Musím tam celou záležitost rozebrat ze všech - a myslím že zčásti dosti neobvyklých - aspektů.