Karel Schwarzenberg a omyl českého konzervatismu
Matouš HruškaKarel Schwarzenberg není — navzdory svému sebepojetí, které se nám snaží vnutit — konzervativcem přístupu, nýbrž předsedou nejneoliberálnější české politické strany, která neprosazuje „přirozenou změnu“, nýbrž násilné radikální reformy.
„Jsem člověk veskrze konzervativní…“ začal Karel Schwarzenberg v diskuzním pořadu Jana Krause. A vzápětí doplnil, že si důležité věci rád dobře promyslí a je uvážlivý - nechce zkrátka politická rozhodnutí uspěchat. Zatímco lidé jako Roman Joch tvrdí, že jejich konzervatismus je založen primárně na obraně jistých konzervativních hodnot, Schwarzenberg vidí svůj konzervatismus právě v onom uvážlivém přístupu. Hodnot si sice Schwarzenberg také váží a respektuje je, ovšem svůj konzervatismus nedefinoval primárně jako konzervatismus hodnot, ale zejména jako konzervatismus přístupu.
Toto typicky české rozdělení na dva druhy konzervatismu už naznačil ve svém článku Konec konservativců v Čechách? Jan Fingerland a Schwarzenberg ho svým prohlášením nevědomky podtrhuje. Když se však podíváme právě na Karla Schwarzenberga, pak otázkou zůstává, zda jeho sebe vymezení jako konzervativce přístupu je jednak platné a druhak, zda si konzervatismus přístupu — onen rozumný a racionální přístup založený na faktech a pečlivé úvaze — zaslouží pozornost a uznání, kterého se mu právě v osobě Karla Schwarzenberga dostává.
Moje domněnka je totiž taková, že Karel Schwarzenberg není konzervativcem, a to v žádném smyslu tohoto slova, a právě Fingerlandův pohled jej v tomto bodě odhaluje více než jakékoliv jiné paradigma. Jistě, sebeporozumění je pro určení vlastní ideové příslušnosti důležité, avšak budete-li se označovat za lidového demokrata a budete-li zároveň pocházet ze Severní Koreje, je jakékoliv sebeporozumění také lhostejné. Chtěl bych tak svou troškou přispět ke kritice obrazu Karla Schwarzenberga, kterou načal Ondřej Slačálek ve svém článku Roztomilí poddaní, v němž podal dekonstrukci iracionální obliby předsedy TOP09.
Aby mohl být Schwarzenberg konzervativcem, musel by se dát zařadit do jedné ze dvou výše zmíněných kategorií — konzervatismus hodnot či přístupu. Je fakt, že konzervativcem hodnot není: kromě toho, že tak svůj konzervatismus primárně nedefinuje (i kvůli špatným konotacím, které slovo konzervativní hodnoty u nás vyvolává kvůli lidem jako Joch nebo Hájek), je prostým faktem, že TOP 09, strana které je předsedou, nedělá konzervativní politiku. Dělá totiž politiku neoliberální a v tom je podstatný rozdíl.