Vývoj ukazatele bohatství ČR a českých regionů
Jiří ParoubekJiří Paroubek porovnává ekonomické ukazatele České republiky a Slovenska. V letech 2011—2013 celkový HDP Slovenska souhrnně o 2,7 % vzrostl, zatímco náš HDP o 2,1 % klesnul. Kde hledat vysvětlení?
Při pohledu na statistiky Eurostatu zveřejněné na konci února, které charakterizují úroveň hospodářské vyspělosti dvaceti osmi zemí EU a všech jejich regionů, mi je smutno. Česká republika v tomto srovnání podle HDP podle parity kupní síly na jednoho obyvatele z ledna 2011 (GDP per capita 2011, PPS) je na 81 % průměru EU.
Je to vlastně stejná úroveň, jaké bylo v tomto ukazateli dosaženo již v roce 2006. Co ale můžeme říci s jistotou, že za rok 2013, při meziročních poklesech HDP v letech 2012 a 2013 ukazatel HDP České republiky v přepočtu na jednoho občana podle parity kupní síly nejspíše ještě dále poklesl.
Porovnání ČR a Slovensko
Podle srovnání českého a slovenského procenta v ukazateli HDP podle parity kupní síly na obyvatele počátkem roku 2011 máme před Slovenskem pořád ještě velmi slušný náskok 81 % ku 75 % (v roce 2012 je poměr již jen 81 % : 76 %) průměru EU. V letech 2011—2013 ale celkový HDP Slovenska souhrnně o 2,7 % vzrostl, náš HDP naopak o 2,1 % klesnul.
Lze tedy odhadnout, že náskok ČR 7 % z roku 2011 se smrsknul na nějaké 3—4 % na konci roku 2013. A pokud slovenská ekonomika v příštích dvou až třech letech poroste v průměru o cca 2 % každoročně rychleji než česká, Slováci nás nejen doženou, ale také předeženou. To je jistě důvod k zamyšlení. Jde o to analyzovat, kdy došlo k tak fatálnímu zvratu ve vývoji obou ekonomik.
Ze všech osmi českých regionů se Praha v tabulkovém srovnání jako jediná propracovala vysoce nad průměr zemí EU a všech jejích regionů. Je dokonce na hezkém sedmém místě v EU. Patří již řadu let k nejbohatším regionům v Evropě. Je také ale už několik let umístěna až za Bratislavou.
Chápu, jedná se o měření svého druhu, kdy velkou roli ve výsledku hrají ti, co dojíždějí do města za prací (v angličtině comutors). Takže bych předstih Bratislavy nepřeceňoval. Se započtením dojíždějících by statistiky vypadaly poněkud jinak.
Další české regiony — smutný obraz v rámci Evropské unie
Uvádím z přehledu zveřejněného Eurostatem výši procenta průměrného čísla za všech dvaceti osmi zemí EU v ukazateli HDP podle parity kupní síly (v %):
Praha 171
Střední Čechy 73
Jihozápad 70
Severozápad 63
Severovýchod 67
Jihovýchod 73
Střední Morava 66
Moravskoslezský kraj 71
Je to v zásadě smutné představení. Kromě nadprůměrné Prahy všech sedm ostatních českých regionů (NUTS) zaostává nejlépe o čtvrtinu, v horším případě o více než třetinu za průměrem dvaceti osmi zemí EU. A pochopitelně fatální zaostávání za nejbohatšími regiony západní Evropy je rovněž smutné.
Zdá se, že politické a hospodářské elity naší země promarnily významně mnoho času, což je patrné zejména v posledních šesti letech (léta 2008—2011, ale také v letech hospodářského poklesu ČR 2012 a 2013). Podívejme se pro změnu v jiné statistice Eurostatu, jak se v letech 2004—2013 vyvíjelo procento HDP podle parity kupní síly ČR na obyvatele v porovnání se Slovenskem:
% HDP per capita, PPS
Právě tento ukazatel, umožňující mezinárodní srovnání, je naprosto nelítostný. Nelítostný k těm neúspěšným či málo úspěšným politickým reprezentacím. A také k jejich různým novinářským a jiným apologetům. Recesi hospodářství v roce 2009 zažili v Evropě všichni, tedy přesněji všichni s výjimkou Polska. Ale po skončení recese klesalo či stagnovalo bohatství jen v některých zemích. Bohužel vč. České republiky. Zdá se, že celá věc je jasná.
Mix neoliberálních reforem a nesmyslných rozpočtových škrtů způsobil, že od roku 2007 a 2009 (v roce 2009 se spíše jednalo o důsledek většího poklesu ve „zbytku“ Evropy nežli u nás), kdy bylo dosaženo zatím nejvyšší úrovně ukazatele HDP podle parity kupní síly na obyvatele na úrovni 83 % průměru zemí EU, jsme se v následujících letech vraceli zpátky.
Není výmluvnější svědectví o špatné hospodářské politice pravicových vlád od roku 2008 do roku 2013 nežli toto srovnání.