Letošní ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech pořádaného společností Člověk v tísni zvolil jako své hlavní téma práci. Tak trochu symbolicky se tak naplnila vize obsažená v samotném názvu festivalu.

Práce jako lidské právo, stejně jako práce jako zdroj potlačování lidských práv a lidské důstojnosti je totiž tématem skutečně globálním. Týká se zemí vyspělých i chudých, demokratických i autoritářských režimů, bez ohledu na vládnoucí ideologie.

Je ostatně zajímavé podívat se na hlavní témata předchozích ročníků festivalu. Z těch, která nesou nějaký zajímavější obsah, stojí za zmínku rok 2008, kdy ústřední slogan zněl „Umlčme tu písničku“, tedy píseň hranou kapelou pěti vybraných diktátorů z Barmy, Běloruska, Kuby, Severní Koreje a Zimbabwe.

Úskalí takového pojetí lidských práv je v tom, že evokuje dojem, jako by se o lidských právech a jejich potlačování nedalo mluvit jinde než v určitém typu režimů. Mnohé jiné režimy a státy, co do celkové míry potlačování lidských práv třeba i horší, jsou symbolicky vyřazeny ze špatné společnosti.