Dostali jsme dopis

Vážení redaktoři Deníku Referendum,

v posledních dnech jsem zaznamenal zvýšenou pozornost Vašeho média o moji osobu. Vážný zájem o objektivní informace z oblasti životního prostředí mne vždy potěší. A protože jsem přesvědčen, že jako profesionálové a současně představitelé seriózní části české novinářské obce dáváte přednost pravdivým, nespekulativním a z kontextu nevytrženým informacím, nabízím vám svá stanoviska k ochraně životního prostředí. Je pochopitelně pouze na vás, jakou formu komunikace a poskytování informací zvolíte. Jsem připraven jak na poskytnutí rozhovoru, tak na publikaci odborného komentáře ve vašem internetovém médiu. Věřím, že naše případná mediální spolupráce přispěje jak ke kultivaci českého mediálního prostoru, tak k vyšší úrovni seriózní informovanosti české veřejnosti o problematice ochrany životního prostředí.

S pozdravem,

Vladimír Mana

www.belbo.cz

Odesláno z iPadu

Tudíž odpovídáme

Vážený pane Mano,

Stojíte-li o to, připomeňme si, co jsme o Vás v Deníku Referendum prozatím napsali. Počítám-li správně, psali jsme o Vás doposud vcelku dvakrát.

Poprvé jsem o Vás psal já. V komentáři Na periferii pošetilost střídá pošetilost, který se primárně týkal groteskního počínání Strany zelených na jejím posledním sjezdu, jsem si Vás vzal jako příklad nepřijatelného počínání ČSSD, a napsal jsem přesně toto:

„Je vcelku jisté, že sociální demokracie někde v přijímání kompromisů již dnes zbytečně daleko zachází. Příkladem, který je zcela neomluvitelným selháním personální politiky ČSSD, je pokus prosadit na ministerstvo životního prostředí jako náměstka Vladimíra Manu, který byl v minulé Sněmovně šedou eminencí za jednou z nejtemnějších postav české ekologické politiky, komunistickou poslankyní Kateřinou Konečnou.

O ní je známo, že vždy řečnila o právu pracujících dýchat čistý vzduch, aby pak s železnou pravidelností hlasovala v zájmu uhlobaronů. Jakou k tomu měla motivaci, snad jednou popíše ve svých pamětech, v Marxovi to ale jistě nevyčetla, to mohou být pravicoví kolegové klidní. A Vladimír Mana, dle členské legitimace sociální demokrat, byl Kateřině Konečné po celou dobu tím, čemu se postaru říká „řídící pracovník“.

Těžko říct, jak mohla tato personální volba provedená navzdory všem odborným strukturám v ČSSD, projít. Nenajdete jediného sociálního demokrata, který se ekologickou problematikou zabývá, a s tímto návrhem by souhlasil. Ale takovéto počínání je přesně tím, co podkopává věrohodnost současného vedení ČSSD a podporuje nihilistické nálady či snění o „autentické levici“.

A také přímo posiluje populistický pól české politiky. Pokud chce Bohuslav Sobotka ve své roli obstát, neměl by dopustit, aby jeho personální nominace typu Mana či Hulínský oprávněně odmítal Andrej Babiš, nota bene se sociálně-demokratickou argumentací.

Připomeňme si znovu, že když se předsedou Sobotkovy domovské jihomoravské krajské organizace stal Zdeněk Dufek, komentoval to předseda ČSSD těmito slovy: „Zvolení Zdeňka Dufka je pro mne důkazem toho, že ČSSD je v mnohem hlubší krizi, než jsem se domníval. Pokud krajským předsedou je šíbr a manipulátor tohoto typu, vlastně takový Haškův jihomoravský kmotr, pak je zřejmě sociální demokracie nemocná velmi podobně jako ODS.“

Ať už zamýšlíme léčbu takové nemoci provádět jakkoli, jistě k ní nemohou patřit nominace osob tohoto typu, nadto odbornému zázemí vlastní strany navzdory, do pozic náměstků. Nutným důsledkem takové politiky by byla ztráta věrohodnosti, pád na úroveň ODS, vyklizení pozic populistům.“

Netušil jsem, že mi bude potěšením si s Vámi o tom dopisovat.

V mém názoru, že jste se náměstkem ministra životního prostředí stal smutnou souhrou nešťastných okolností, mne utvrdil náš pravidelný spolupracovník, předseda Dětí Země, a živoucí legenda občanského snažení o lepší životní prostředí v naší vlasti, Miroslav Patrik. Ve svém článku Personální vyprázdněnost sociální demokracie Vás popisuje jako člověka, který překrucoval odborné posudky v zájmu objednatele. Píše o Vás také jako o člověku, který byl do roku 2012 krajským zastupitelem v Moravskoslezském kraji za KSČM a od roku 2012 krajským zastupitelem ve Zlínském kraji za ČSSD.

Miroslav Patrik Vás popisuje rovněž jako člověka, který vystupuje proti mezinárodním úmluvám o občanských právech, na něž Česká republika přistoupila, těmito vašimi vlastními slovy: „Současná česká legislativa bohužel umožňuje, aby malá skupina občanů zablokovala jakýkoliv veřejně prospěšný projekt. A to kdykoliv a prakticky bez závažných důvodů a argumentů. Stačí, když se naučí hledat chyby v úředních rozhodnutích.“ Opravdu si to myslíte? Tak nám o tom napište víc.

Od té doby jsme získali další znepokojivé poznatky. Vyprávějte nám tedy prosím také o tom, jak jste kandidoval za Unii svobody do krajského zastupitelstva v Moravskoslezském kraji v roce 2004. Vyprávějte nám prosím také o tom, jak se přihodilo, že poslankyně KSČM Kateřina Konečná má svou asistentkou Lucii Manovou. A kdopak to je?

A pak nám, prosím Vás pěkně, vyprávějte o tom, jak jste hledal na Ostravici chřástala polního.

↗

To všechno nám vyprávějte, my to budeme dle Vašeho přání („Je pochopitelně pouze na vás, jakou formu komunikace a poskytování informací zvolíte.“) všechno zveřejňovat. A také si počkáme, než ČSSD pochopí, že z ostudy si ekologický kabát prostě neušije.

Vážený pane Mano,

máte smůlu, že jste napsal zrovna Deníku Referendum. Poněvadž jako jeho vydavatel a šéfredaktor cítím dluh vůči aktivistům českého ekologického hnutí, což jsou — a je zapotřebí, aby to občas někdo řekl — jedni z nejúctyhodnějších a nejobětavějších lidí obývajících české země. Poctili Bohuslava Sobotku tím, že za něj v tuctech demonstrovali po českých a moravských náměstích s vírou, že se s jeho nástupem k moci podstatně zlepší česká ekologická politika. Teď se cítí i Vaší nominací podvedení.

V každém případě se spolehněte, že to, co nám napíšete, zveřejníme. A už teď se těšíme na Vaše další dopisy.

S pozdravem

Jakub Patočka