Pravé jméno katastrofy? Přeareálováno

Miroslav Hudec

Budování nových lanovek a lyžařských sjezdovek má i svou odvrácenou stránku. Jaké to má dopady na životní prostředí a má vůbec smysl v době, kdy si stále méně lidí může lyžování dovolit, zvyšovat počet sjezdovek?

Řekl bych, že název článku „Hory bez sněhu jsou ekonomická katastrofa“ (Právo, 9. 1.) přesně vystihuje fakt, že masové lyžování již dávno není především krásný zimní sport v krásné přírodě. Že je to daleko spíše tvrdý byznys z jedné strany a konzumní móda ze strany druhé. A to konzumní móda, která musí dost lézt do peněz.

Koukal jsem na aktuální ceny skipasů v jednotlivých lyžařských areálech, a nejlevnější, který jsem našel, byl za 120 korun (dětský za sedmdesát). Tady dá tříčlenná rodina za možnost vyvézt si zadek nahoru a po prkýnkách se svézt dolů pouhých 310 korun za den. Taková cena je ovšem naprostou výjimkou. Většinou jsou trojnásobné a větší a našel jsem i cenu 750 korun (520), a to už by dělalo dohromady přes dva tisíce.

K tomu nějaké jídlo, to na horách nebývá právě nejlevnější, peníze za benzín a parkování (k módě patří i to, že do hor se samozřejmě jede autem), a to nemluvím o případném přenocování a o lyžařském vybavení. I to půjčené něco stojí, samozřejmě krát počet členů rodiny. Takový horský zájezd musí za víkend přijít běžně velkou rodinu na dost tisíc korun.

×
Diskuse
January 15, 2014 v 21.37
Podiv
Bylo by opravdu s podivem, kdyby ze všech obyvatel naší země zrovna lyžovacím podnikatelům nebylo lhostejné, co tu po nich zůstane.