Řekl bych, že název článku „Hory bez sněhu jsou ekonomická katastrofa“ (Právo, 9. 1.) přesně vystihuje fakt, že masové lyžování již dávno není především krásný zimní sport v krásné přírodě. Že je to daleko spíše tvrdý byznys z jedné strany a konzumní móda ze strany druhé. A to konzumní móda, která musí dost lézt do peněz.

Koukal jsem na aktuální ceny skipasů v jednotlivých lyžařských areálech, a nejlevnější, který jsem našel, byl za 120 korun (dětský za sedmdesát). Tady dá tříčlenná rodina za možnost vyvézt si zadek nahoru a po prkýnkách se svézt dolů pouhých 310 korun za den. Taková cena je ovšem naprostou výjimkou. Většinou jsou trojnásobné a větší a našel jsem i cenu 750 korun (520), a to už by dělalo dohromady přes dva tisíce.

K tomu nějaké jídlo, to na horách nebývá právě nejlevnější, peníze za benzín a parkování (k módě patří i to, že do hor se samozřejmě jede autem), a to nemluvím o případném přenocování a o lyžařském vybavení. I to půjčené něco stojí, samozřejmě krát počet členů rodiny. Takový horský zájezd musí za víkend přijít běžně velkou rodinu na dost tisíc korun.