V obvyklém předvánočním shonu, proloženém v ČR ustavováním vládní koalice, by neměl zaniknout dílčí pokrok k dovršení legislativních opatření proti budoucímu vzniku finanční krize z dosud poznaných příčin. Aby mohl prosincový summit schválit 19. a 20. prosince zásady, musela se Rada ministrů hospodářství a financí týden před summitem dvakrát sejít k dosažení návrhu dohody. Ale povedlo se!

Kroky EU po nástupu poplašných signálů o možném hroucení systému soukromých finančních institucí směřovaly k urychlenému stanovení kvót státní pomoci pro dvacet čtyři států EU a rychlému předběžnému schvalování projektů záchrany.

Po první etapě začala práce na opatření k omezování státní pomoci finančním institucím, které se dostaly z velké části v důsledku riskantních úvěrových operací do existenčních potíží. Naléhavě nutná státní pomoc k zábraně zhroucení finančního trhu za cenu ohrožení zdraví veřejných financí byla velmi drahá.

V další etapě, která ještě pokračuje, šlo o to, aby státní pomoc nadále byla až posledním východiskem, po vyčerpání všech forem využití prostředků institucí v krizi.

V EU a zčásti ve skupině G20 se projednala a následně přijala opatření na omezení státní podpory soukromému finančnímu sektoru do budoucna a vytváří se fond k zajištění stability zejména těmito podporami narušených státních financí. Nyní se dovršuje další krok k tomu, aby se zcela oddělila vazba soukromého finančního sektoru a veřejných financí tím, že se během deseti let má vytvořit

•především mechanizmus dohledu na stabilitu bank vytvořením supervize Evropské centrální banky na přiměřenost kapitálu soukromých finančních institucí, soustřeďující se především na prevenci nevyvážeností z nedostatku kapitálu bank,

•současně se bude během deseti let vytvářet systém vlastních rezerv ve výši padesáti miliard euro, kdyby přes kontrolu a případná preventivní opatření nějaké nevyváženosti vznikly. Kdyby tato suma nestačila, byla by tu ještě možnost návratné půjčky z Evropského fondu stabilizace ve výši 700 mld. euro.

Předpokládá se, že ještě současný Evropský parlament na jaře rozhodne o podrobnostech rozhodování o použití vytvářených reserv.

Obava států EU s méně napadenými veřejnými financemi se projevila v tom, že si banky států eurozóny budou vytvářet postupně během deseti let jakýsi záchranný fond do celkové výše padesáti miliard euro na úrovni států. Současně začnou ke konci období vytvářené národní segmenty tohoto fondu přecházet do společného fondu Bankovní unie.

Pracuje se na organizaci, pravidlech používání reservního fondu, systému rozhodování aj. Systém je určen pro státy oblasti euro, hledá se však, jaké postupy nutno volit pro zapojení států, které ještě členy eurozóny nejsou. Supervize určená především k prevenci má již pravidla připravená, i tady je však určité přechodné období pro její převod z orgánů států na Evropskou ústřední banku bez rizik pro společnou měnu.