Jaké soukromé je veřejnoprávní?
Kateřina KňapováNa nestrannost novinářů ve veřejnoprávním vysílání mohou mít vliv jejich vztahy. Co ale méně prokazatelné okolnosti jako například „utajené“ politické názory?
Česká televize včera stáhla z moderování zpravodajství Alexandru Noskovou, protože se provalilo, že je zhruba od poloviny září přítelkyní kancléře Hradu Vratislava Mynáře. Česká televize chce zabránit možnému střetu zájmů, neboť moderátoři zpravodajství spoluvytvářejí agendu zpravodajských relací.
Střet zájmů s „ale“
V Etickém kodexu ČT se koneckonců píše v článku 22 doslova: „Střet zájmů nastává již tehdy, jestliže mohou vyvstat pochybnosti o nestrannosti nebo předpojatosti osoby podílející se na přípravě obsahu pořadu, lhostejno zda mezi diváky či subjekty, o kterých jsou získávány informace. Pochyby o nestrannosti nebo předpojatosti vznikají zejména, když určitá osoba je nebo byla spojena se subjektem, o němž má být informováno, rodinným, přátelským, pracovním, členským, smluvním nebo konfliktním poměrem, případně od takového subjektu přijímá nebo přijímala určité výhody či požitky nebo se jinak účastnila na jeho činnosti.“
Z tohoto pohledu je moderátorka Nosková poměrně jasně ve střetu zájmů a Česká televize se tak preemptivně brání možnému nařčení z ovlivňování obsahu.
Krok vedení České televize je logický tím spíš, že od léta tohoto roku čelí krizi, kterou odstartovalo stažení Daniely Drtinové z pořadu Události, komentáře a následné propouštění některých lidí, jež se za Drtinovou postavili. Více například v článku „Krize v České televizi: vše odstartovaly šachy s Drtinovou".
Na druhou stranu je otázkou, zda by došlo ke stejně rychlému jednání v momentě, kdy by soukromý život jiného, ale o poznání známějšího a „prominentnějšího“ moderátora či moderátorky, mohl potenciálně ovlivnit vysílání. Nebo si větší hvězdy, než je Nosková, prostě dávají na „nebezpečné známosti“ pozor?
Co zůstává ve stínu
V případě vztahu mezi novinářem či novinářkou a politikem nebo političkou je problém velmi hmatatelný, na druhou stranu se ale není možné tvářit, že ti, kteří do podobného vztahu nejsou tak říkajíc zapleteni, jsou automaticky z obliga. Problematické je i jakékoliv veřejné vyjádření politického názoru, za který můžete být v ČT suspendováni a to i pokud je vaší prací „pouhá“ příprava ilustračních záběrů.
Podobné případy však vedou k zamyšlení nad tím, kde leží hranice mezi snadno prokazatelným a tedy lépe potrestatelným chováním, které by mohlo ohrozit důvěryhodnost veřejnoprávního média, a už ne tak snadno prokazatelným smýšlením, které by třeba nevědomky mohlo mít vliv na vysílání.
Osobní antipatie k některým politikům nebo názorovým proudům se pochopitelně mohou projevit například v rámování některých témat, stejně jako v míře „rýpavosti“ vůči některým hostům. Může reportér, o jehož politických názorech ví jen několik zasvěcených, skutečně napáchat menší škodu, než moderátorka, o které se zjistí, že je v partnerském vztahu s politikem?
Je onou pomyslnou hranicí mezi „vinou a nevinou“ pouze veřejná informace o soukromých vztazích nebo názorech? A neměla by být ona nestrannost spíše záležitostí větší plurality, nikoliv profesionality, na straně tvůrců obsahu veřejnoprávního média? I o tom se po dnešním sloupku bude mluvit...