Jedna kapitola Rathova příběhu je uzavřena

Lukáš Jelínek

Za kauzou Davida Ratha můžeme nalézt mnoho otázek, kterým by se sdělovací prostředky měla věnovat. Bylo to, co se rozkrylo, pouze středočeským specifikem? Fungují již pojistky, aby cinknutým veřejným zakázkám odzvonilo?

David Rath je doma. Ale trvalo to. Ve vazbě sice mohl zůstat až tři roky, ale byly vůbec reálné důvody, aby v ní trčel osmnáct měsíců a nemohl vykonávat svůj mandát ani v okamžicích, kdy se ve Sněmovně rozhodovalo o vládách Petra Nečase a Jiřího Rusnoka?

Hrozilo, že bude pokračovat v páchání trestné činnosti, když jako hejtman obratem skončil? K čemu by mu bylo ovlivňování svědků, jejichž výpovědi již orgány činné v trestním řízení musely stihnout zaprotokolovat? A riziko útěku? Možná existuje — ale až v závěru přelíčení.

Pokud vězení Ratha nezměnilo, bude až do vynesení rozsudku aktivní ve své argumentaci, odevšad bude vidět a slyšet, ze soudu udělá show. Kromě toho, je úkolem represivních složek postarat se, aby jim obžalovaní neprchali za kopečky.

×