Volební potenciál ČT je zavádějící, zvýhodňuje pravicové strany
Luděk ŠvehlaMetodika České televize používající tzv. volební potenciál v případě předvolebních krajských debat je silně manipulativní. Nerozhodní respondenti mohou mít až třikrát silnější hlas než respondenti rozhodnutí pro jednu konkrétní stranu.
Česká televize zve hosty do předvolebních krajských debat na základě nové metodiky: tzv. volebního potenciálu. Zavedení této metodiky je zdůvodňováno tak, že podle výzkumných agentur prý lépe zohledňuje tzv. přelétavé voliče.
Zdůvodnění je to sice hezké, je však potřeba se zamyslet nad tím, jestli je metodika dostatečně korektní a spravedlivá pro všechny strany politického spektra a nejedná-li se o další předvolební účelový podfuk „veřejnoprávně pravicové“ České televize.
První pozoruhodnost, která se objevila při spuštění krajských debat, byla, že Česká televize neuznala za vhodné vysvětlit podrobněji tuto metodiku a učinila tak až po četných dotazech diváků, kterým nebylo jasné, proč procentuální součet preferencí stran nedává 100 %. Vypadá to možná jako neškodné opomenutí, ale tak neškodné nebude, pokud se vůbec jedná o opomenutí.
Metodika použitá Českou televizí je totiž silně manipulativní zejména v tom, že si hraje s procenty podobně nepřípustně, jako se to dělo v nedávné kauze sčítání podpisů prezidentských kandidátů. Proto možná mnozí diváci s údivem zaznamenali, že jsou v grafu sloupce především pravicových stran podezřele velmi vysoké, zejména oproti sloupcům stran levicových.
Grafy klasických předvolebních průzkumů pracují totiž zcela logicky vždy se sty procenty součtu hlasů, ostatně je to tak obvyklé u všech procentuálních grafů čehokoli. První finta ČT tedy spočívá v použití známého procentuálního grafu pro zobrazení neprocentuálních hodnot, čímž je divák podvědomě přesvědčován o vyšších preferencích stran, které však takové preference vůbec nemají.
Takže opět propaganda, a mystifikace. Ta ČT už je fakt zralá na to vzít ji stečí. Pokud se jim tímto povede opět ubránit 5 % pro pravici, může to zase zle skončit.
Vzal jsem si teď na SANEPu výsledky z Vysočiny. Z porovnání jasně vyplívá, která půlka spektra přidává ty duplicitní hlasy (kde je těch víc váhavců, kteří za svou váhavost dostali do průzkumu dva hlasy). Jasně se dá identifikovat, že ty Trade-off výběry nejsou na úkor levá versus pravá, ale převážně v pravé části spektra.
Vzal jsem na té vysočině prvních 7 stran (ČSSD, KSČM, ODS, KDU-ČSL, ANO, TOP09, SPOZ). Rozdělil na levici a pravici. Když se sečtou potenciály, je to 57% versus 43% pro levici. Když se sečtou preference je to 61% versus 39%. Je jasně vidět, do které půlky spektra šli ty duplicitní hlasy.
Prostě obecně ČT buduje převážně atmosféru hanby za volbu levice. Levicový volič si má připadat nenormálně a má se stydět a má si myslet, že je sám, že všichni kolem něj volí pravici. Myslím, že toto je hlavní zbůsob (zbraň) manipulace ČT a mediokracie obecně. Posadit ovčana k telce, odseparovat ho od okolí, a vnutit mu představu, že všichni kolem volí pravici a že jestli on uvažoval o levé, tak ať se za sebou zamyslí a zastydí se.
Studentské volby jsou vskutku dalším z geniálních tahů mediálních manipulátorů.
Už jsem psal jinde, jestli vyhraje levice a bude vůle, měla by podniknout kroky k odvolání Rady ČT a najmenování nové, která bude schopna ohlídat dodržování Kodexu ČT, což se ovšem bez výměny Dvořáka a dalších neobejde. Snad si to kompetentní lidé uvědomí, že tenhle stav veřejnoprávních médií škodí státu podobně jako korupce a klientelismus.
Je ale fakt, že veřejnoprávní média by měla podávat vyvážené informace. Aspoň odněkud by měly zaznít.
Je to jako s korupcí, té se také úplně nezbavíme, ale omezit se dá. Problém veřejnoprávních médií a hlavně pak mediálních rad je dlouho neřešený problém. Vlastně by si zasloužil změnu zákon. Pokud totiž Radu ČT volí Sněmovna, nikdy to nemůže dobře fungovat. Bývá zvažován německý model, kde jsou členové mediálních rad voleni přímo zástupci profesních, kulturních a jiných organizací. Nebo část volená Sněmovnou, část Senátem, část nezávislými organizacemi. V radách musí sedět víc odborníci a ne politici, jak je tomu dnes.
Dovedl bych si představit i vznik veřejnoprávních novin – deníku, s internetovou mutací. Zejména pak poté, co se nedávno soukromý mediální prostor definitivně zoligarchizoval. Lidé by měli mít alternativu, podobně jako na internetu i v televizi a tištěném médiu. Pochybuji, že se myšlení redaktorů změní jen tím, že občas narazí jako teď v Economii, kde Bakala vymetl třetinu tohoto servilního osazenstva.
Česká televize přitom bojuje za pravici i proto, že tuší, že se změnou pořádku by mohl někdo začít utínat pijavice přisáté na tuhle státní organizaci. Tečou do ní takové miliardy, ale kde nic tu nic. Jen se donekonečna reprizují komunistické pořady a vlastní tvorba žádná nebo bídná. Je to podobné jako s rozpočtem Prahy a mnohých dalších. Snaha Dvořáka a spol. je tedy urputná a strach obrovský.
Když jsem si přečetl co prohlásil, že se schází s politiky a diskutuje s nimi o formě a obsahu vysílání ČT (že prý jsou významnou skupinou diváků), nevěřil jsem vlastním očím, drzosti a neomalenosti to ještě přiznat. Tady by funkční Rada ČT měla konat a okamžitě ho vyhodit.