Pod názvem uvedeným titulku se v Brně ve dnech 12. a 13. září konala konference pořádaná Katedrou environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (MU) spolu s Trastem pro ekonomiku a společnost (TES), na jehož webu je zveřejněn program konference i řada odkazů na studijní materiály.

Téma konference bylo velmi exotické. Šlo totiž o etické bankovnictví, tedy něco co se u nás jeví jako lochnesská příšera. Prý to někde někdo viděl, ale v české kotlině si vystačíme s divočáky. Navzdory tomu si pořadatelé dali za cíl „nastartovat proces vedoucí ke vzniku finanční instituce, která by umožňovala lidem v České republice nakládat se svými finančními prostředky eticky, společensky a environmentálně udržitelně.“

V úvodu konference Naďa Johanisová z MU vysvětlila, proč je přesvědčena, že současný finanční systém potřebuje změnu. Popsala, jakým způsobem peníze vytvářené z velké části prostřednictvím úvěrů soukromých bank pomocí úroků vedou k systematickému zadlužování a enormnímu tlaku na zvyšování produkce a tím devastaci přírody. I sociální dopady takového hospodaření jsou katastrofální, protože systematicky produkuje rostoucí nerovnost.

Proto jsou tak důležité alternativní koncepty fungování peněz. Cílem je, aby peníze fungovaly ne jako zboží, ale jako veřejný statek, jako politická a sociální instituce, sloužící veřejnému zájmu. Nad tím, jak peníze vznikají, jak se dostávají do oběhu a co a jakým způsobem financují, by měla být demokratická kontrola.

Na dlouhé cestě k prosazení takového cíle, je důležité, že už dnes existují i konkrétní příklady, jak alternativní finančnictví může fungovat. Ukázali to další referenti, představitelé evropských alternativních bank.

Šlo o banky, které samy sebe označují za etické a slibují vkladatelům, že jejich úspory nebudou investovány do neudržitelných nebo neetických projektů (fosilní energetika, zbrojařství apod.). Prostředky, které tyto banky spravují, naopak ve formě půjček podporují zpravidla lokální podniky, neziskové organizace, sociální podniky, ekologické projekty nebo poskytují půjčky jednotlivcům. K pravidlům patří transparentnost a tak banky zveřejňují, komu půjčky poskytují. Hospodaření musí být samozřejmě rentabilní, ale hlavním cílem činnosti není maximalizace zisku. Zpravidla jde o družstva, kde každý člen disponuje jedním hlasem a jak bylo na konferenci řečeno, za své „akcionáře“ považují i přírodu a budoucí generace.

Oskar Kjellberg, bývalý ředitel švédské bezúročné družstevní banky JAK http://jak.se/ přednesl příspěvek s názvem Lokální peněžní ekonomika jak základ udržitelného rozvoje. Banka, jejíž počátky sahají až do třicátých let minulého století má dnes 38 tisíc členů. Původně se jednalo o spořitelní a úvěrní družstvo, ale pod tlakem nové legislativy po vstupu Švédska do EU se museli transformovat na banku. Banka nabízí svým členům osvobození od úrokových břemen — půjčky jsou bezúročné, platí se jen administrativní poplatek, pokrývající provozní náklady. Banka také nevyplácí žádné dividendy. Úvěr mohou získat jen družstevníci, k jejichž povinnostem patří také v bance spořit.