Proměny měny

Jiří Silný

Ekonomika není hodnotově neutrální záležitostí. Její mechanismy jsou vždy užívány v rámci určitých politických a etických systémů, které určují, jestli budou sloužit všem, nebo jen některým.

V souvislosti s ekonomickými problémy, kterým čelí některé země eurozóny, se objevují úvahy o možnostech zavedení staronových měn, jako byly řecká drachma nebo německá marka. Spolu s regulacemi finančních toků by to mohl být prostředek jak omezit vliv trhů a spekulantů, vůči kterému je současná politika více méně bezmocná. Vzhledem k dosavadním reakcím evropských vlád na ekonomickou krizi a její dopady to nevypadá na to, že by politici jednali preventivně. Nejspíš k radikálním změnám dojde teprve tehdy, až už nebude možné ani tiskem peněz ani virtuálními finančními operacemi překonávat další a další systémové krachy. K tomu může dojít dost brzy.

Není nutné čekat na to se založenýma rukama — naopak je třeba připravovat alternativní koncepty pro makro i mikroekonomické změny. O tom autoři Deníku Referendum dost často píší (Ilona Švihlíková, Tomáš Tožička, Adam Votruba, Táňa Fišerová i další), a tak nám na těchto stránkách vzniká pozoruhodná čítanka textů, které mohou sloužit jako zdroj inspirace pro politickou práci i pro lokální iniciativy. Kéž by tomu tak bylo.

Přičiním dnes další sloupek do této sbírky. Jedním z mnoha ohnisek alternativ je Social Trade Organisation (STRO), síť, která propojuje teorii, výzkum a praxi v oblasti takové rozvojové spolupráce, která neodpovídá definici strejčka Zé na straně 566 v románu Tam kde jsou tygři domovem (napsal Blas de Robles, vydal Host v roce 2010): „Dokonce i pomoc rozvojovejm zemím, víš jak to funguje? Berou prachy chudejm lidem z bohatejch zemí a dávaj je bohatejm v chudejch zemích…Bludnej kruh to je…“

Rozetnout bludný kruh dluhů, bídy a závislosti chce STRO pomocí ekonomických nástrojů. Síť spojuje iniciativy z Uruguaje, Brazílie, Hondurasu, Kostariky a El Salvadoru s partnerskými podpůrnými organizacemi v Nizozemí, Španělsku, Norsku, Rakousku a Portugalsku. Nejstarší z nich, nizozemská organizace STRO se sídlem v Utrechtu pracuje už od roku 1970 a vyvíjí inovativní ekonomické nástroje, jako jsou ekologické daně nebo lokální měny. Kromě finanční podpory poskytují evropské články sítě právě výzkum nových postupů a metod podpory malých a středních podniků a místních komunity. Na straně latinskoamerických zemí partnery představují iniciativy solidární ekonomiky, která se tu šíří už několik desetiletí a dnes má v řadě zemí i vládní podporu.

Jedním z hlavních témat sítě STRO je podpora lokálních měn v kombinaci s Keynesovým a Schumacherovým konceptem Mezinárodní clearingové unie a mezinárodní měny bancor (ICU/Bancor). Je to jeden z Keynesových návrhů z konference v Bretton Woods v roce 1944, který nebyl při vytvoření systému Mezinárodního měnového fondu a Světové banky přijat. Důležitým prvkem navrhovaného systému bylo i zdanění nadměrného exportu a podpora optimalizace domácí ekonomiky.

STRO doporučuje používat několik rovin měn, tak aby jednotlivé regiony mohly optimalizovat svou vnitřní cirkulaci v souladu s místními specifiky a vyhnuly se zejména externím vlivům úrokových sazeb. STRO patří k zastáncům myšlenek Silvio Gesella, a oponuje úročené tvorbě peněz. Je to koncept, který se lokálně osvědčil už ve třicátých letech v době krize a nabízí znovu řešení v situaci, kdy nejsou výrobní kapacity dostatečně využívány, je vysoká nezaměstnanost a úvěry jsou málo dostupné.

Ve světě fungují v současné době stovky lokálních (alternativních, komplementárních) měn na všech kontinentech, jen ve Spojených státech jsou to desítky. Neúplný přehled poskytují specializované webové stránky. V řadě zemí vlády a centrální banky tyto iniciativy trpí, ale jsou už i země, kde se jim dostává podpory. V Brazílii po období sporů centrální banka zaujala pozitivní postoj k tzv. „sociálním měnám“ používaným v chudinských čtvrtích. V Uruguaji STRO spolupracuje s levicovou vládou při zavádění komplementární měny a další země oblasti projevují o spolupráci zájem. Spolupráce s vládními orgány pomáhá zaručit kvalitu a transparentnost systému.

Organizace STRO vytvořila i celý systém rozvoje místní ekonomiky a komunit (C3 circuit), který je patentovaný. Patentová ochrana nemá sloužit generování zisku, ale chce zajistit, aby systém používaly jen transparentní a odpovědné komunity, aby úspěšnější komunity podporovaly ty slabší a aby investice byly používány k podpoře férových a udržitelných cílů. STRO podporuje projekty, které tvoří konsorcia složená z partnerů, kteří zastupují vládu (národní nebo lokální), obchodní organizace, zkušená kreditní družstva a komunitní organizace. Součástí metody je opatření k tomu, aby kupní síla byla co nejvíce využívána ke stimulování místní ekonomiky. Jak se to dělá, to vysvětluje v češtině publikace Penězům na stopě, kterou vydal Trast pro ekonomiku a společnost a lze ji stáhnout zde.

STRO nabízí také program Cyclos, software pro lokální měny, zabývá se systémy mikrofinancování a vyvíjí platební systém využívající platbu pomocí mobilních telefonů. To je inovace, kterou zavedly komerční telekomunikační firmy v Africe, jak o tom před časem informoval časopis Spiegel.  Více než osm milionů uživatelů v Keni svými mobily nejenom telefonuje, ale užívá je jako bankovní účet, z kterého může přijímat a vydávat bezhotovostní platby a systém se dál šíří. Telekomunikační firmy tak objevily novou možnost zisku, ale stejný systém lze použít i pro podporu solidární a udržitelné ekonomiky. Jako v řadě jiných případů (viz článek Tomáše Tožičky o mikrokreditech minulý týden) se ukazuje, že ekonomika není nikterak hodnotově neutrální záležitost. Její mechanismy jsou vždy užívány v rámci určitých politických a etických systémů, které určují, jestli budou sloužit všem, nebo jen některým.

    Prosíme, podpořte naši práci

    Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

    Vaše podpora určuje naši sílu.

    Spolu #jsmeDR.

    Diskuse