Pravda, která osvobozuje
Jiří SilnýZásluhou Edwarda Snowdena máme jistotu o tom, že jednotlivé státy shromažďují elektronická data, která za sebou lidé zanechávají. Despotický bůh byl nahrazen technikou. Člověk ale není bůh a každé lidské impérium se nakonec nějak zvrtlo.
Sledování úplně všech lidí, kteří po sobě zanechávají elektronickou stopu, o kterém věděli zasvěcení a které tušili odborníci, je náhle zřejmé každému. Díky Edwardu Snowdenovi. Systém kontroly se rozšiřuje každým okamžikem. Jde o nepředstavitelné množství dat, která jsou sbírána, shromažďována a vyhodnocována a po libosti používána. Děje se tak z velké části mimo právní nebo etické normy demokratických společností.
V tomto zrůdném světě jsou všichni sprostí podezřelí, není rozdílu mezi přáteli a nepřáteli — šmírování je omezeno jen technickými a finančními možnostmi. Nejvíc do sledování investují Spojené státy. Pokrytecké je pohoršení evropských politiků, jejichž vlády sledují své i cizí občany rovněž daleko víc, než je zákonem povoleno, ale nedokážou to tak účinně.
Cynická prohlášení, že bez toho nelze zajistit národní bezpečnost, jsou jen stvrzením morální kapitulace. Takzvaná globální válka proti teroru se mění na „globální válku proti tobě“ (Tom Engelhardt, The Dictionary of the Global War on You - GWOY). Postupuje totální kontrola všech skupinkou samozvaných ředitelů Zeměkoule, kteří se cítí jako bohové.
Bůh-despota, kterého uctívají despotické režimy a instituce, vystupuje jako alfa samec na nejvyšším vrcholu pyramidy. Všichni se ho bojí, a proto ho poslouchají a pokořují se před ním. Dnes ovšem nejsou tradiční božské atributy věcí metafyziky, ale techniky.
Bůh je vševědoucí. To bývá symbolizováno vševidoucím božím okem v trojúhelníku, jako ho nacházíme například na dolarových bankovkách. V despotické interpretaci to neznamená, že pro svou vševědoucnost je bůh spravedlivý, ale i chápavý a milosrdný. Despotický bůh je hrozný, protože se před ním a jeho trestem nejde skrýt.
Pocit hříšnosti a bezbrannosti, úzkosti a strachu náboženství umí vštěpovat prostředky psychologickými těm, kdo jsou takovému působení přístupní. Dnešní technické prostředky od družicových snímků, přes sledování internetu až ke kamerovým systémům a stále účinnějším programům na vyhodnocování dat žádnou víru a psychologické dispozice nevyžadují. Pocit, že jsme pod stálým dohledem, lze konečně zaměnit za jistotu.
Despotický bůh je také všemohoucí a je všudypřítomný. Může kohokoli, kdykoli, kdekoliv ztrestat, usmyslí-li si to. Tak náhodně a nečekaně, jak udeří příslovečný blesk z nebe. I tuto představu božské moci dnešní Impérium naplňuje: bezpilotní letouny vybavené raketami zasahují vinné i nevinné na druhém konci Země, zatímco andělé smrti sedí v křesle u monitoru.
Člověk není bůh a žádné lidské impérium zatím nedosáhlo dokonalé nadvlády, vždycky se to nějak zvrtlo, vždycky se našli nějací odbojníci. I proti slídilskému teroru jsou různé úrovně obrany. Běžnou elektronickou komunikaci lze šifrovat; proběhla zpráva, že ruské tajné služby se vrací k psacím strojům a papírovým tajným dokumentům.
Země skupiny BRICS zakládají nejen společnou banku, ale kladou i vlastní síť optických kabelů pro vzájemnou bezpečnou komunikaci. Snaha o lepší utajování a skrývání, jakkoli se zdá oprávněná, vlastně jen pokračuje v logice toho, že to důležité je tajné a že bez skrývání to nejde.
Despotický bůh, vládce tajemství, je sice velmi mocný, ale i když se tak tváří, není všemocný. Jeho síla je i jeho slabost. Má-li systém sledování a ovládání a vykořisťování dobře fungovat ve prospěch 1 % superbohatých, je závislý na armádě přisluhovačů, kteří musí být loajální. Vždycky je nebezpečí, že se někdo vymkne.
Julian Assange, Bradley Manning, Edward Snowden, hackeři z Anonymous, pracovníci bank, kteří vyzrazují konta daňových podvodníků, a další vyznavači internetové glasnosti jsou dnes v první linii boje za budoucnost, kdy důležitější než tajné služby bude veřejná služba pravdě. Jsou to oni, kdo naplňují Ježíšovo slovo „Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými“ (Jan 8,32) daleko spíše než CIA, která si svatokrádežně tento citát přivlastnila jako své motto.
Tomu se dá čelit jediným způsobem: přestat se mocných bát a dál dělat to, co člověk považuje za správné.
Svoboda je otroctví
Nevědomost je síla
Na Impérium to sedí jak ulité
Přidejme:
Pravda v rukou CIA je svoboda
Ekonomika ministerstva hojnosti vede k hladomoru
Dodejme:
Politika ministerstva práce a sociálních věcí vede k nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení
Doublethink - mistrem této techniky se stává Česká Televize
Otec můj vždycky říká, že to, co ho neejvíc sr.lo na "komančích", bylo to, jak se v televizi lhalo, jako by lidi byli úplní idioti. Jak všichni věděli A a televize říkala Anti A. Bylo to tak, žel bohu proti dnešku né vždy. Dívám li se na ČT, je to prostě horší než 80tá léta. Otec u televize sténá, já mu ji přepínám, ať nedostane infarkt. U naší ČT už prostě platí s 99% pravděpodobností, že pravda je otočená o 90 až 180 stupňů vůči tomu, co se tam říká. A hlavně, co vše se tam vůbec neříká.
Velký bratře na nebesích
vím, že se dopouštím ideozločinu
neodpouštěj mi
polib si pr.el
Ej hore háj, dolu háj, pod tým hájom chodník.
Moj otec bol dobrý, ja mosím byť zbojník.
Ja mosím byť zbojník, bo krivda veliká:
nepravosť u pánov, pravda u zbojníka.
"Tri dni ma naháňali, ešte ma nedostali........"
Že se to neslučuje s demokracií?
Ale jděte, kde to žijete, tázal se mě před půlstoletím v zaměstnání ředitel, když jsem se rozhořčovala nad jistými postupy, byť se tehdy nejednalo zrovna o sledování korespondence.
Já ovšem nevěřím, že se něco takového bude opakovat, a proto, jak už jsem uvedla, strach nemám.