Nepracoval jsem pro žádný cizí stát a nejsem ruský agent. To, co jsem udělal, bylo ve veřejném zájmu. Stojím si za tím a udělal bych to znovu — i kdybych za to měl skončit na Guantánamu. Takto lze shrnout jedno z hlavních sdělení rozhovoru se známým expracovníkem amerických tajných služeb Edwardem Snowdenem. V jeho moskevském exilu jej minulý pátek navštívili šéfredaktor listu The Guardian Alan Rusbridger a reportér Ewen MacAskill.

„Pokud bych předal informace, které mám v hlavě, cizí vládě, američtí zpravodajci by to zjistili. Viděli by změny v toku informací, viděli by, že jejich zdroje byly odhaleny a že mizí, viděli by, že se objevují nové zdroje šířící desinformace (...) A kdyby (americká) vláda měla byť i nepatrný dílčí důkaz, že jsem pracoval pro ruskou vládu, nebo že s ní nějak spolupracuji, buďte si jisti, že by to hned bylo na první stránce newyorských Timesů,“ uvedl Snowden na svou obhajobu.

Snowden byl také zaměstnancem CIA, ale především pracoval jako správce systému v Národní bezpečnostní agentuře USA (NSA). Právě odtud vynesl před rokem dokumentaci, na jejímž základě byl světu odhalen systém shromažďování ohromného počtu telefonických hovorů, e-mailů a elektronicky předávaného obsahu milionů lidí americkými úřady.

Edward Snowden předal materiály novináři Glennu Greenwaldovi píšícímu tehdy pro Guardian a sám uprchl přes Hongkong, Ekvádor zřejmě i další země do Ruska. Tam mu byl poskytnut oficiální azyl, pročež upadl v podezření, že buď poskytl Rusům nějaké tajné informace, nebo že pro Rusko už od začátku pracoval.

Snowden se v pátečním rozhovoru vymezil i vůči námitkám, že kritizuje praktiky americké moci, a přitom přehlíží jejich daleko horší obdobu v Rusku.

„Zcela otevřeně říkám, že nesouhlasím s většinou zdejších nedávno přijatých zákonů o cenzuře internetu a o dohledu. Není absolutně žádoucí, aby jakákoliv vláda v jakékoliv zemi omezovala svobodu tisku a projevu,“ uvedl.

Rady, zkušenosti a život v azylu

V části rozhovoru, jíž zdůrazňují britská média, Snowden konstatoval, že je zapotřebí zprůhlednit a následně přezkoumat způsoby práce tajných služeb a zásadně změnit nakládání s daty v elektronické komunikaci obecně. Nejobsáhleji mluvil o odpovědnosti profesionálů — soudců, lékařů, účetních nebo novinářů —, kteří by měli podle něj data, resp. komunikaci s klienty šifrovat.

Více ostražité by však dle Snowdena měly být i soukromé osoby. Uprchlý Američan popsal v této souvislosti poměry, které panovaly na jeho pracovišti, kdy si například mladí analytikové mezi sebou posílali intimní fotografie ze zachycených dat.

„(V analytických centrech NSA) pracovali osmnáctiletí devatenáctiletí chlápkové vystaveni ohromné odpovědnosti — s přístupem k veškerým vašim soukromým datům. (A já jsem, tehdy) devětadvacetiletý vynesl z Národní bezpečnostní agentury bez problémů veškeré materiály. Co to říká o uplatňovaném režimu kontroly?,“ doložil.

Mimo to Snowden v rozhovoru vylíčil, co konkrétně v azylu dělá, a odpovídal na otázky ohledně aktuální nálady a pocitů. Většinu času prý tráví prací u počítače, konkrétně vytvářením šifrovacích a kódovacích programů. Živí ho úspory a honoráře za poskytnutá interview či vyjádření, nikoliv ruské úřady, jak se často soudí.

Dále uvedl, že předpokládá, že je „pod dohledem“, ale že není v Rusku nešťastný a že se cítí „mnohem příjemněji“, než kdyby se musel v USA hájit v nespravedlivém procesu. Právo na něj — resp. právo veřejně použít na svoji obhajobu část vynesených materiálů — mu prý americké úřady stále odpírají.

Snowden byl v USA v nepřítomnosti obviněn ze špionáže, krádeže vládního majetku a dalších trestných činů. Pokud by byl odsouzen, hrozil by mu trest až třicet let vězení.

Snowdenovy zásluhy

Kromě odhalení ledabylostí ve fungování NSA a zmiňovaných monitorovacích programů — jejichž cílem byla mimochodem i řada cizinců, včetně několika prezidentů a předsedů vlád — se na základě Snowdenem vynesených dokumentů ukázalo, že NSA sleduje korespondenci novinářů nebo že měla napíchnuté počítače během konání jednoho ze summitů G8.

Velký rozruch vzbudilo také odhalení, že NSA získala od společností jako Google, Facebook, Microsoft či Apple přístup k údajům na jejich centrálních serverech — tedy k informacím o uživatelích jejich služeb.

Obecný rozměr významu svého činu shrnul Snowden v aktuálním rozhovoru následovně: „Může být, že shromažďováním záznamů všech našich soukromých aktivit, sledováním všeho, co děláme, všech míst, kam chodíme, zaznamenáním každé osoby, s níž se potkáme, rozborem každého slova, jež řekneme, vyhodnocováním každého vztahu, který navážeme, a hodnocením každé lásky, jíž propadneme, odkryjeme teroristické spiknutí. Nebo odhalíme více zločinců. Ale jde taková společnost tou, v níž chceme žít?“

Edward Snowden je dnes velkou částí intelektuálů, publicistů a veřejně činných osobností vnímán jako hrdina, který odhalil veřejnosti nejen obrovský rozsah sledování, ale i jeden z nekalých způsobů, jimiž americké tajné služby zneužívají protiteroristické zákony a prosazují ve světě svoji moc. Jiní ho ovšem stále odsuzují za to, že uprchl zrovna do Ruska, podezřívají ho, že se nechal se před udělením azylu kompletně zpravodajsky vytěžit.

Americký deník Washington Post a americká redakce Guardianu byly za práci se Snowdenovými materiály letos na jaře oceněni nejprestižnější z Pulitzerových cen — Cenou za službu veřejnosti v oblasti žurnalistky.

Další informace:

The Guardian Edward Snowden: 'If I end up in chains in Guantánamo I can live with that' - video interview

The Guardian Edward Snowden urges professionals to encrypt client communications

The Guardian Edward Snowden: 'The US government will say I aided our enemies' — video interview