Nepracoval jsem pro žádný cizí stát a nejsem ruský agent. To, co jsem udělal, bylo ve veřejném zájmu. Stojím si za tím a udělal bych to znovu — i kdybych za to měl skončit na Guantánamu. Takto lze shrnout jedno z hlavních sdělení rozhovoru se známým expracovníkem amerických tajných služeb Edwardem Snowdenem. V jeho moskevském exilu jej minulý pátek navštívili šéfredaktor listu The Guardian Alan Rusbridger a reportér Ewen MacAskill.

„Pokud bych předal informace, které mám v hlavě, cizí vládě, američtí zpravodajci by to zjistili. Viděli by změny v toku informací, viděli by, že jejich zdroje byly odhaleny a že mizí, viděli by, že se objevují nové zdroje šířící desinformace (...) A kdyby (americká) vláda měla byť i nepatrný dílčí důkaz, že jsem pracoval pro ruskou vládu, nebo že s ní nějak spolupracuji, buďte si jisti, že by to hned bylo na první stránce newyorských Timesů,“ uvedl Snowden na svou obhajobu.

Snowden byl také zaměstnancem CIA, ale především pracoval jako správce systému v Národní bezpečnostní agentuře USA (NSA). Právě odtud vynesl před rokem dokumentaci, na jejímž základě byl světu odhalen systém shromažďování ohromného počtu telefonických hovorů, e-mailů a elektronicky předávaného obsahu milionů lidí americkými úřady.

Edward Snowden předal materiály novináři Glennu Greenwaldovi píšícímu tehdy pro Guardian a sám uprchl přes Hongkong, Ekvádor zřejmě i další země do Ruska. Tam mu byl poskytnut oficiální azyl, pročež upadl v podezření, že buď poskytl Rusům nějaké tajné informace, nebo že pro Rusko už od začátku pracoval.

Snowden se v pátečním rozhovoru vymezil i vůči námitkám, že kritizuje praktiky americké moci, a přitom přehlíží jejich daleko horší obdobu v Rusku.

„Zcela otevřeně říkám, že nesouhlasím s většinou zdejších nedávno přijatých zákonů o cenzuře internetu a o dohledu. Není absolutně žádoucí, aby jakákoliv vláda v jakékoliv zemi omezovala svobodu tisku a projevu,“ uvedl.

Rady, zkušenosti a život v azylu