Pracovní místa u nás nemizejí jen kvůli přesunu výroby do ciziny. O pracovní místa přicházíme také proto, že s rozvojem technologií není tolik pracovníků pro výrobu každé jedné věci potřeba. Cesta, jak pracovní místa v České republice udržet, ale existuje. A politicky lze najít i cestu k tomu, aby tu nová pracovní místa vznikala.

Základem pro takovou proměnu českého hospodářství, která umožní vznik nových pracovních míst a pomůže udržet ta stávající, jsou pravidla trvale udržitelného rozvoje. Podle nich je třeba modernizovat hospodářství i život společnosti a zároveň uchovávat pro další generace v co nejlepším stavu životní prostředí. Bez něj totiž žádný další rozvoj nebude možný.

„Ozelenění“ pracovních míst bude znamenat, že některá místa sice zaniknou, jiná ale vzniknou. Pro udržení dalších bude zase stačit drobná úprava výrobního programu.

Při správném politickém rozhodnutí může v České republice realisticky vzniknout sto až dvě stě tisíc nových pracovních míst. Když se ke změnám neodhodláme, ohrozíme i ta pracovní místa, jejichž existenci dnes považujeme za samozřejmou.

Trvale udržitelný rozvoj přitom neznamená zastavovat pole solárními panely. Znamená podporu zateplování, stavby energeticky pasivních a úsporných domů, budování čističek odpadních vod, podporu průmyslových inovací včetně podpory vozidel na plyn nebo vodík.

To poslední může významně pomoci, aby se Ostravsko či Ústecko nedusily během každoročních smogových situací. Všechen vývoj, výroba a údržba v energetice, stavebnictví i dopravě samozřejmě znamená pracovní místa.

Že trvale udržitelný rozvoj vytváří pracovní místa, ukazuje také příklad Německa. U našeho nejvýznamnějšího hospodářského partnera je dnes zhruba 400 tisíc pracovních míst spojeno s obnovitelnou energetikou.

Každé takové místo má jistě multiplikační efekt, takže střízlivým odhadem může být v Německu na obnovitelnou energetiku navázáno až 800 tisíc pracovních míst. Pro osmkrát menší Českou republiku by to mohlo znamenat až 100 tisíc pracovních míst ve stejném sektoru.

Ve srovnání s Německem má Česká republika významně větší energetickou náročnost. To dává velké možnosti stavebnímu průmyslu při snižování energetické náročnosti budov, a to jak soukromých, tak i veřejných (škol, nemocnic, úřadů). Proto je tak důležitá a smysluplná podpora dotačního programu Zelená úsporám.

Na jejím příkladu vidíme, že podpora trvale udržitelného rozvoje s sebou nese úspory občanům (na platbách za energie) i pracovní místa (stavebním firmám pracujícím na zateplování).

Výhodou zelených pracovních míst přitom je, že pokrývají všechny oblasti lidské činnosti - od nejnáročnějších technologií po rozsáhlé jednodušší práce přístupné naprosté většině lidí. Že je možné je vytvářet na celém území republiky. A že naprostou většinu zelených pracovních míst lze financovat z prostředků Evropské unie.

Platí to třeba pro investice do protipovodňových opatření, obnovy krajiny a její schopnosti zadržovat vodu, které mohou být impulsem pro rozvoj českého venkova.

A platí to i v případě čističek odpadních vod, kde jsme stále nesplnili náš závazek Evropské unii, že vybudujeme čističky odpadních vod ve všech obcích nad 2000 obyvatel, které mají kanalizaci. I to je obrovský prostor pro projektanty, stavbaře i údržbu a řadu nových pracovních míst v obcích po celé republice.

Kromě rozsáhlého potenciálu pracovních míst doma je modernizace hospodářství podle pravidel trvale udržitelného rozvoje příležitostí i pro export z České republiky. Je v našem nejvlastnějším zájmu, abychom dodali technologicky odpovídající řešení třeba na Balkán nebo do Číny.

Své místo jistě najdeme i v Africe, kde se předpokládá až dvojnásobné zvýšení počtu obyvatel během příštích třiceti let. A kde všichni tito lidé budou potřebovat energii, čistou vodu i zachovanou půdu.