Spolková republika Německo tři neděle před volbami
Alena WagnerováBlíží se volby do německého Bundestagu. Předvolební kampaň zatím příliš vzrušení nepřinesla. Kromě pokračování dosavadní koalice CDU/CSU a FDP je stále ve hře i vláda vedená SPD. Ta může nastat, pokud Angela Merkelová nebude mít koaličního partnera.
Tak vlažnou, nevýraznou volební kampaň Německo snad ještě nezažilo. Za nudnou ji považuje plných 57 procent Němců. „Společně k úspěchu“, „Za silnou ekonomiku“ jsou volební hesla, která lze vidět na ne příliš četných volebních plakátech. Obecněji už to nejde. Jisté je snad jedině to, že Angela Merkelová chce za každou cenu zůstat spolkovou kancléřkou.
Výhradně na její osobu je také soustředěna celá volební kampaň, jiného špičkového výrazného politika dnes taky CDU nemá. O to se postarala právě Merkelová, když stranu vyčistila ode všech, kteří jí mohli dělat konkurenci.
Přes její stabilně první místo v žebříčku oblíbenosti německých politiků absolutní většiny ve volbách nedosáhne, CDU/CSU ve volbách získá kolem 41 procent hlasů, a bude muset uzavřít koalici s některou z jiných stran. A tady je právě ono slabé místo, pro které Merkelová přes patnácti procentní náskok před SPD může volby nakonec prohrát.
S koncepcí řídit stát jako firmu nepřišel tedy náš Babiš, ale SPD. Navíc ani s koaličními partnery pro SPD to nevypadá růžově. Zelní dnes nepředstavují příliš velkou alternativu a jejich šance jsou také omezené. A SPD odmítá spolupracovat s Linke - především kvůli osobním animozitám ze strany lídrů SPD.
Linke i přes zbytky funkcionářů z "Jednotných socialistů" zůstává jedinou skutečně levicovou alternativou, která má promyšlenou lokální, národní, evropskou i mezinárodní politiku.
Je to smutné, ale je to tak.
Být součástí eu a navíc německého motoru mnoho možností z vybočení neskýtá.
Ale na rozdíl od německa je možné, že zdejší herecká netalentovanost protagonistů pravice zapříčinní prohlédnutí a odchod publika (tedy v mimopražském prostoru) z hlediště.
To kam zůstává ale traumatizující záhadou, když levý i pravý východ končí u jedné šatny a jednoho schodiště a při nejlepším ve východišti zaslepeném do buffetu, kde se sklenkou postává druhá herecká garnitura........jak tak ten inovativní potenciál zdejší opozice pozoruji.