Program úpadku venkova?

Miroslav Hudec

Navzdory evropským penězům plynoucím na rozvoj venkova se venkov spíše vylidňuje a upadá — k tomu přispívá i rušení venkovských lékařských ordinací nebo dopravních spojů.

Čtu, jak mizí venkovské lékařské ordinace. Souhlasím, že je  to docela tragédie, a nejen pro staré, nemocné, hůře pohyblivé lidi bez vlastního dopravního prostředku. Podobně pro mladé rodiny, protože děti, zejména předškolního věku, bývají častěji nemocné a potřebují tedy častěji i lékařskou péči.

Bohužel, tahle Jobova zvěst je jen jednou z mnohých, které se v souvislosti se  situací na venkově dnes a denně dozvídáme. Ony totiž na venkově mizí také pošty, místní služebny policie, školy, obchody s potravinami, ba i ty hospody, které slouží nejen turistům a výletníkům, ale bývají centrem alespoň jakéhos takéhos místního společenského života a drží venkovskou komunitu pohromadě. K dovršení obrazu bídy a utrpení se ruší také řada spojů veřejné dopravy: že prý je využívá málo lidí. A o víkendech jsou už některé oblasti odříznuty od světa jak ve středověku. Peníze „ušetřené“ na veřejné dopravě se pak utápí v opakovaných opravách neustále rozbitých, rostoucí soukromou dopravou přetížených silnic.

Čekám už jen, až menší obce odstřihnou také od elektřiny s odůvodněním, že ošupné za dráty je tam větší než zisky z prodaného proudu.

A to přitom existuje vládou schválený program rozvoje venkova, na jehož realizaci jen v období 2007-2013 má z Evropské unie přijít 3,6 miliardy eur, tedy asi 90 miliard korun. Jedním z cílů programu je (cituji) „udržitelný rozvoj“.

Nejsem odborník ani na venkov (jen jsem tam vyrostl a léta žil), ani na programy EU. Ale zdá se mi, že český způsob jejich realizace vede spíše k pokračování úpadku a k postupnému vylidňování venkova, než k jeho rozvoji.

    Diskuse
    May 3, 2013 v 9.56
    Venkov se nevylidňuje
    Jen velmi zřídka a vpodstatě nerad s dr. Hudcem polemizuji (známe se mj. ze Strany zelených a ze Společnosti pro trvale udržitelný život), ale zde jeksi "musím". Venkov v ČR jako takový (podle obvyklých definic, je jich samozřejmě více) se už asi 15 let nevylidňuje, právě naopak. Tedy podle opakovaných zjištění Českého statistického úřadu. Venkov, jak si ho pamatujeme z dětství a jak si ho představují městští liberálové, ten mizí bez náhrady. Naprostá většina měst v ČR se vylidňuje tak proč nebijí na poplach o tom? A vůbec, kdo má právo určit, kolik lidí má kde žít, kolik je tak akorát? Když se podíváme na různé statistické a demografické záznamy, vidíme, že hustota osídlení v různých oblastech se v čase hodně mění. Myslím, že obecně se nedá o českém venkovu skoro nic, však také sociální ekolog Bohuslav Blažek upřednostňoval plurální označení venkovy. Problémy s lékaři a s dopravou (ale také s poštou, školami atd.atp.) znám docela dobře z první ruky, šest let (1994-2000) jsem bydlel v Deskách u Kaplice, jen si to vyguglete, kdo máte zájem. Ty problémy jsou různě velké v různých oblastech, protože je to výslednice politiky obecní, krajské a státní.
    Závěrečný postřeh o vyhozených penězích je velmi dobrý. K uvedené částce je třeba připočítat vnitrostátní transfery a hlavně subvence v rámci Společné zemědělské politiky (EU), ty také plynou z velké míry na venkov a v minulých 5 letech činily asi 20-35 miliard Kč každý rok.
    May 3, 2013 v 10.21
    Omluva za překlepy
    Správně má být "jaksi" a "vylidňuje, tak".
    May 3, 2013 v 12.33
    Pane Guthe
    článek není až tak o vylidňování venkova, jako o jeho úpadku. Ono vylidňování je tam zmíněno jako předpokládaný důsledek úpadku. Ten není různý v různých oblastech, ale stejný všude /tedy snad ne v příměstských oblastech Prahy, ale ty se dají nazvat venkovem jen s velkou představivostí/. Dopravní obslužnost, školy, pošty, lékaři - to vše se prostě v malých obcích stalo problémem jedno v jakém krají. Tlak principu ziskovosti tento problém nadále bude zvětšovat. Subvence z EU a státního rozpočtu u nás nejsou primárně užity pro nějaký rozvoj, ale pro obohacení rozhodujích úředníků a firem realizujících dotační zakázky. Jaké hovadiny a za jaké peníze se takto realizují, je do nebe volající.
    Jen pro ilustraci. Před pár lety byla v Brně rekonstruována nějaká kaplička na střeše nějaké budovy. Kaplička byla tak 2 x 2 metry velká. Cena rekonstrukce - 16 milionů! Při takovýchto cenách je dotace pro venkov směšná, vybuduje se pár autobusových zastávek a je pryč. Pokud se nezmění systém dotací, který už je sám od sebe nesmyslný a pokud se nezmění kontrolní mechanismy, tak jsou dotace jen příjmem podvodníků. Kolik institucí existuje jen proto, že někdo rozhodl, že dohoto sektoru se budou pouštět EU či státní peníze? Tedy ne proto, že by byly potřebné, jediným účelem jejich vzniku je čerpání peněz, jejich činností je jen vykazování stanovených podmínek pro čerpání peněz. Práce pro práci, ne pro užitek.
    May 3, 2013 v 15.40
    Zaměstnání a auta
    Mám dojem, že v řadě vesnic ekonomicky nejaktivnější obyvatelé - tedy lidé mladšího a středního věku - na vesnici bydlí, ale většinou pracují ve městě, jezdí autem, nakupují v supermarketu ve městě atd. Ty vesnické obchody a ordinace vlastně tolik nepotřebují. Ani ty hospody - pivo si kupují lahvové a pijí ho doma. Ve vesnici mně nejznámější byly před sto lety čtyři hospody, v devadesátých letech jedna, dnes žádná. V blízké větší vesnici hospoda je, většina hostů jsou muži kolem šedesáti a více, občas nějaký cyklista. Polistopadový ministr dopravy Stránský měl program nahnat lidi do aut a veřejnou dopravu omezit. To se podařilo, ale je otázka, zda se to dá zvrátit. Kdyby na těch vesnicích veřejná doprava o víkendu byla, budou těmi autobusy lidé opravdu jezdit?
    May 3, 2013 v 16.50
    Není to stejné
    Pane Ševčíku, situace je opravdu složitější. Já nevím, jestli máme stejné prameny, tak sem uvedu aspoň jeden odkaz: https://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/postaveni_venkova_v_krajich_cr. Vězte, že například kolem všech krajských měst existují venkovské oblasti, které podle běžných měřítek prosperují. Mají sice také problémy, ale jiné a jinak řešitelné, než oblasti vzdálenější. Podél rakouských a německých hranic zase leckde jsou zdravotnické služby lepší než třeba na periférii Středočeského kraje nebo v řídce obydlených částech Českolipska (to je pozdrav dr. Hudcovi) - díky zákazníkům z ciziny. - - Postřeh J. Kubíčka je trefný a s dovolením ho využiju jako nahrávku: zdánlivě to vypadá smutně, ale spousta lidí chce a dokáže žít na venkově i s autem a bez hospody.
    May 3, 2013 v 18.05
    Pane Kubičko
    s těmi hospodami je to už zase jinak, aspoň u nás. Místo jedné, jednoťácké, tu už máme hospod pět. Nevznikly na poptávku, ale z bídy. Z bídy jejich provozovatelů, protože propuštěné servírky a další lidé bez práce se do hospodské činnosti pustili, protože chtěli aspoň z něčeho žít. Vzhledem k úbytku zákazníků a vzhledem k tomu, že zákaznici mají hlouběji do kapsy, si vydělají stěží na náklady a pár kaček jim zůstane navíc jen proto, že většinu zboží prodávají načerno, aby nemuseli platit daně a vyšší pojistné. Samozřejmě bez zaměstnanců, na ty by si nevydělali.
    Co se týká zdravotnických služeb v pohraničí, pane Guthe, je to zase jak kde. Já jsem přímo na rakouských hranicích a s těmi lékaři tu není žádná sláva. Rozhodně je to horší, než před Listopadem.
    Dopravní obslužnost tu ještě nějaká je, ale ceny jízdného u studentů jsou dvacetkrát vyšší než za totáče a při cestě manželského páru do města je levnější auto.
    Nákup zboží ve městech pak vytváří cyklický problém, neboť maloobchodníci se snižujícím se obratem musí zvýšit cenu zboží, což odnesou ti, kteří jsou imobilní. A odhání to do velkoobchodu zase ty mobilní. Takže to, co se jeví z pohledu městského turisty jako selanka, může být něco úplně jiného.
    JJ
    May 3, 2013 v 19.13
    Asi by bylo možné dlouho diskutovat, které ukazatele se v jakém typu venkova jak změnily v posledních dvaceti letech... Moje osobní zkušenost je spíš taková, že po velmi kruté druhé polovině devadesátých let se to u nás otočilo mírně k lepšímu... Alespoň co se týká dostupnosti lékařů a spojení.
    Možná by ale bylo lepší, zkusit se podívat po příčinách onoho úpadku (asi bych se omezil na venkov "nesatelitní" a "nechalupářský")... Ono to upadá, protože tam není práce. U nás dřív pracovalo na statku asi 500 lidí, jestli je to dnes u těch nástupců 100 tak je to moc... Možná 50 lidí se živí na sebe a to jde víceméně jen díky tomu, že jsme ve vinařské oblasti. Nějak se s tím vyrovnat dá, ale je jasné, že dojíždění když nic jiného, tak oslabí sociální vazby.
    Já si myslím, že při troše dobré vůle by se mohla ta zemědělská i provenkovská politika dělat trochu lépe (nebo spíš aspoň nějak). Já nevím, je nutné, aby praktický lékař na venkově dostával stejnou kapitační dávku jako praktik v poliklinice ve Spálené na Praze 1? Nemohou základní školy dostávat normativ na žáka podle počtu dětí ve spádové oblasti bez ohledu na to, kolik žáků dojíždí jinam? Musí mít soukromý zemědělec víceméně stejný paušální daňový odpočet jako advokát? Možná by nám třeba Michal Hašek mohl nasypat 58 lepších návrhů, co s tím dělat...
    JH
    May 4, 2013 v 7.59
    Není venkov jako venkov,
    musím částečně souhlasit s pány Ševčíkem a Janečkem, definice venkova jako "obce pod 2000 obyvatel nebo pod 3000 s hustotou < 150/km^2", jak je to ve studii na kterou odkazuje pan Guth, zřejmě zahrnuje řadu satelitů kolem velkých měst. Ty možná prosperují, ale není to to, co si já představím pod pojmem "venkov". Když je celá obec přizpůsobená tomu, že pracovat a nakupovat a bavit se jezdí do města, a v obci se akorát odpočívá na zahradách nebo chodí do okolních lesů, tak to podle mě už není žádný venkov. Neříkám, že je to špatně, ale je to něco jiného.
    May 4, 2013 v 9.24
    Definice venkova určitě nezáleží na počtu obyvatel v obci, ale na vzdálenosti nejbližšího většího města. Dříve se města rozšiřovala právě tím způsobem, že k sobě připojovala okolní obce. To, co z těch obcí pak udělalo součást města, byla hlavně veřejná doprava (častější frekvence spojů).
    Kdysi se lidé z venkova stěhovali do města za prací. Pokud se tam stěhují dnes, pak je to patrně kvůli něčemu jinému. Pan Janeček napsal: "Ono to upadá, protože tam není práce." V tomto smyslu by se dalo říct, že se stává venkovem skoro celá naše republika. Ovšem bez oněch někdejších výhod venkova, jako byl čistší vzduch a vůbec zdravější životní prostředí.
    May 7, 2013 v 11.30
    Co je venkov?
    Vida, s definicí se ještě něco užijeme - proč ne :-). Ty demografické jsou nejobvyklejší, ale zdaleka ne jediné. Definice "představou pana Hájka" zní samozřejmě jako výsměch, ale já to tak nemyslím - existují definice podle vybraných charakteristik způsobu života... Pak ale možná podstatnější otázka než po rozvoji či úpadku je po "množství" - takového venkova asi rapidně ubylo. Ale zase: byl to plán? Není to výslednice mnoha individuálních a skupinových rozhodnutí? Existuje politická shoda na tom, kolik takového venkova má ČR být? A existuje právě tak akorát lidí, kteří na takovém venkově chtějí žít?
    Námět paní Hájkové je zajímavý (i když na můj vkus trochu moc kategorický - "určitě nezáleží..."). S její topologickou definicí by šlo pracovat dál, ale stálo by to čas a síly a hlavně by se na to museli "naučit" úředníci a politici. A ještě je otázka, co by tomu říkali obyvatelé toho pásu kolem měst...
    May 7, 2013 v 20.52
    Já právě v takovém pásu kolem města bydlím. A navíc jsem případ, který odporuje tomu, co se píše v článku. Já totiž patřím mezi zalidňovatele venkova. I když jsem to původně neměla v plánu.
    Zajímavé je, že některé obce mají spíš tendenci připojit se k blízkému městu, zatímco jiné si zuby nehty brání svou samostatnost.
    May 7, 2013 v 21.20
    Vlastně ani nevím, proč po roce 1989 úplně zaniklo kumulování obcí (střediskové obce). Podle mého názoru to nebylo zas tak špatné. Mohlo to mít i jisté výhody.
    + Další komentáře