Z detailní analýzy Sčítání lidu, domů a bytů 2011 společnosti Česká distribuční, která se zaměřila na domovní fond a územní rozložení podnikatelů a zaměstnanců mimo jiné vyplývá, že je v současné době v České republice evidováno téměř 377 tisíc neobydlených objektů, což od roku 1991 představuje více než stotisícový nárůst.

Přestože se domovní fond zmodernizoval a o polovinu se snížil počet neobydlených objektů určených k demolici, celkově prázdných objektů přibylo. V roce 2011 dosáhla neobydlenost 17,5 procenta. Nejvýznamnější část z této složky přitom tvoří rekreační chalupy, jejichž počet od roku 2001 poklesl o 6,4 procentního bodu a dosáhl hodnoty 44 %.

„Pokračuje vylidňování venkova, téměř polovina neobydlených domů se vyskytuje v těch nejmenších obcích do jednoho tisíce obyvatel,“ uvedl manažer geomarketingu České distribuční Jan Senohrábek. Největší změny přitom podle analýzy zaznamenaly kraje Ústecký a Karlovarský, kde podíl rekreačních objektů poklesl o čtrnáct, respektive o dvanáct procentních bodů na úkor prázdných objektů.

„V mnoha případech lidé musejí z ekonomických důvodů své chalupy prodat, protože jim scházejí finance je dále provozovat. Takový prodej v současné době může trvat měsíce i roky,“ dodal Senohrábek. Naopak nárůst rekreačních chalup o čtyři procentní body zaznamenal kraj Vysočina.

Aktuální data podle něj také ukázala, že podnikatelé ve velké míře migrují z měst do jejich zázemí, do tzv. satelitních „podnikatelských“ městeček. Jedná se o odlišný jev ve srovnání s rokem 2001, kdy převažovala koncentrace podílu podnikatelů pouze v jednotlivých obcích, respektive městech. Nyní lze totiž identifikovat celé souvislé geografické areály.

„Tyto přesuny rozhodně nejsou jevem náhodným. Jsou zčásti důsledkem procesu, kdy podnikatelé ve městech zbohatli, odstěhovali se do lukrativnějších oblastí za město a převedli tam i své podnikání. Zčásti jsou důsledkem tendence lidí s podobným socioekonomickým statusem shlukovat se ve stejných oblastech,“ vysvětlil Senohrábek.

Tyto enklávy podle České distribuční vznikly nejen v okolí průmyslově vyspělých měst, nýbrž také v chudším Karlovarském kraji či v okolí lukrativních adres, jako je Špindlerův mlýn nebo Vrchlabí.

Z dostupných dat Sčítání lidu, domů a bytů 2011 nakonec mimo jiné vyplývá, že od roku 2001 poklesl počet podnikatelů se zaměstnanci o 3,6 % a o prakticky totožnou hodnotu (3,5 %) narostl podíl podnikatelů bez zaměstnanců.

„Tato čísla ilustrují do značné míry fenomén, kdy se bývalí zaměstnanci zkrachovalých firem stali živnostníky s vlastním podnikáním po tom, co nemohli najít nové zaměstnání,“ vysvětlil Jan Senohrábek.