Jak nedávno oznámila Evropská komise, 10. června 2013 proběhne první setkání nově vytvářené platformy Evropské unie pro řádnou daňovou správu. 23. dubna proběhlo výběrové řízení na organizace, které budou svými představiteli v platformě zastoupeny. Rychlá opatření jsou dokladem toho, že EU vnímá problém jako mimořádné závažný; to se ovšem zatím nedá říci o České republice. Platforma bude sledovat zejména pokrok dosahovaný v členských státech v realizaci dvou doporučení z prosince minulého roku, spojených s akčním plánem Komise v oblasti správy daní.

První doporučení předpokládá, že EU zaujme rozhodný postoj proti daňovým rájům, který půjde dál než stávající mezinárodní opatření. Členské státy jsou vyzývány k tomu, aby pomocí společných kritérií určily daňové ráje a zapsaly je na národní černé listiny.

Druhé doporučení se týká agresivního daňového plánování. Vysvětluje, jak zamezit příležitosti, jež firmy využívají k tomu, aby unikly placení spravedlivého dílu daní. Sem patří posílení ustanovení proti zneužití daňových režimů ve dvoustranných daňových dohodách, vnitrostátních právních předpisech a právních předpisech EU, týkajících se obchodních společností. Jakékoli vykonstruované ujednání provedené za účelem vyhýbání se daňovým povinnostem by mělo být ignorováno a společnosti by místo něj měly být zdaněny na základě skutečné ekonomické podstaty dané operace.

Výběrové řízení rozhodne, které organizace se platformy zúčastní. Členy platformy bude jmenovat Evropská komise. Mezi čtyřiceti pěti členy bude po jednom zástupci daňového orgánu každého členského státu, dále poslanci, zástupci podniků a akademické obce a nakonec „ostatní“, v nich maximálně patnáct zástupců nevládních organizací. Organizace se vyberou na tříleté funkční období, které lze prodloužit na základě další úspěšné kandidatury po tomto období. Platforma usnadní dialog a výměnu odborných znalostí, jež mohou přispívat ke koordinovanější a účinnější metodě boje EU proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem.

Komisař Šemeta uvedl 16. dubna, že roční úniky daňových příjmů členských států činí ročně přibližně jeden bilión euro - tedy asi 26 bilionů korun; a ČR rozhodně nepatří mezi státy, do nichž by se daňové příjmy z jiných států přesouvaly. Ministerstvo financí uvedlo v návrhu rozpočtu na tento rok, že získá ze zdanění českých firem se sídlem v zahraničí přibližně devět set miliónů korun. Takové podhodnocení objemu úniku daní podporuje odmítavý postoj ke zdanění českých firem se sídlem v zahraničí u ostatních stran vládní koalice (zejména u představitelů ODS). Přetrvá i nadále jednota v ochuzování příjmů státu, od kuponové privatizace přes odmítání majetkových přiznání až po způsob provedení církevních restitucí a amnestii?