Kongres Spojených států se právě chystá ke kruté a vyčerpávající bitvě o to, kde seškrtat v rozpočtu sto dvacet miliard ročně s cílem zvládnout tak řečenou rozpočtovou krizi. V ohrožení se ocitnou i základní vymoženosti jako místa učitelů či zdravotní pojištění.

Pravice už shromažďuje síly k prosazení úsporného rozpočtu, volá po seškrtání „rozmařilých vládních výdajů“, k nimž řadí i sociální a zdravotní programy pro nejzranitelnější občany. Říkají, že Amerika si žila nad poměry, že bankrotujeme. To jim ale nebrání v obhajování Bushových daňových úlev a výdajů na zbrojení, které k deficitu podstatně přispěly.

Nemusí to tak být. Se svými kolegy v Institutu politických studií (IPS) jsme dospěli k návrhu sedmi kroků, díky nimž by bylo možné eliminovat deficit a současně učinit Spojené státy spravedlivějšími, zelenějšími, bezpečnějšími.

Tyto návrhy, které podrobněji rozvádí studie nazvaná Amerika nebankrotuje (America Is Not Broke), míří k zvládnutí dvou deficitů, o nichž hovoří David Korten jako o hrozbě ještě větší, než jakou představuje deficit fiskální: o deficitu sociálním (narůstající chudobě a nerovnosti) a deficitu ekologickém (jehož ohniskem je nynější klimatická krize).

Větší spravedlnost, nižší deficit

První tři z našich návrhů by přinesly 329 miliard dolarů ročně, což by samo o sobě umožnilo deficit zvládnout a současně výrazně snížit čím dál propastnější sociální a majetkové rozdíly.

1. Zdaňme Wall Street: 150 miliard dolarů ročně. Drobná daň z transakcí akcí a derivátů, k níž se kloní řada evropských zemí, by odradilo Wall Street od spekulací, vyplnilo by mezeru, která zeje v rozpočtu po Bushově snižovaní daní, a ještě by zůstala spousta prostředků na financování státních programů. Za tuto daň vede boj odborový svaz zdravotních sester a má v něm mnoho spojenců.
2. Zdaňme korporace a zatrhněme zneužívání daňových přístavů: 100 miliard dolarů ročně. Korporace ve Spojených státech mají ze zákona platit daň 35 % ze zisku, ale to se jim daří obcházet díky daňovým přístavům natolik, že reálně platí pouze 18,5 %. Aliance organizací za daňovou spravedlnost (Tax Justice Network) navrhuje zákonné opatření, které by tuto praxi znemožnilo a přineslo by rozpočtu právě zhruba sto miliard.
3. Zdaňme férově bohaté: 79 miliard dolarů ročně. Náš zvrácený daňový systém umožňuje ředitelům velkých firem platit nižší daně, nežli platí jejich sekretářky (jak často podotýká Warren Buffett). Navrhovaný Zákon férového zdanění by zavedl pět nových daňových pásem pro příjmy přes milion dolarů.

Ve Spojených státech, které bývaly relativně rovnostářskou společností ještě v sedmdesátých letech, se nůžky příjmových i majetkových rozdílů v posledních desetiletích rozevřely mimo všechna přijatelná měřítka. Nemusí to tak být. Stejně tak jako se nám podařilo vytvořit životem kypící ekonomiku a silnou střední třídu mezi 40. a 80. léty 20. století, může se nám to díky progresivnímu zdanění podařit dnes znovu.

Zelenější Amerika, s nižším znečištěním

Druhý zdroj příjmů by navíc přispěl k ozelenění ekonomiky, což je klíčový úkol ve světě, který je ekologickou krizí postižen ve stejné míře jako krizí ekonomickou. Dospěli jsme ke dvěma prostým metodám, jak pomoci rozpočtu i životnímu prostředí.

4. Zdaňme znečištění: 75 miliard dolarů ročně. Daň z uhlíkové složky

   fosilních paliv by snížila naši závislost na ropě, přičemž by současně

   snížila znečištění ovzduší a emise skleníkových plynů. Jak poznamenal

   ekonom Robert Frank v New York Times: „Sama zpráva o tom, že se chystá

   uhlíková daň, by vedla k bouřlivému vývoji technologií spořících

   energii.“

5. Ukončeme dotace pro fosilní paliva: 12 miliard dolarů

   ročně. To je požadavek, v němž by mohla být levice s pravicí zajedno.

   Proč by vůbec někdo měl chtít dotovat průmysl, který je největším

   světovým zdrojem emisí uhlíku? Organizace 350.org toto téma učinila svou

   ústřední kampaní. A má dobré šance s ní uspět.

Úspory a méně válek

A konečně, je tu několik jednoduchých cest jak snížit výdaje na zbrojení a přitom současně učinit svět bezpečnějším. Více nežli polovina volných výdajů federální vlády jde nyní do armády. Kongres se dlouho vyhýbal škrtům v této oblasti, částečně s poukazem na pracovní místa, které armáda vytváří, ale Institut politických studií prokázal, že prakticky jakékoli jiné odvětví vytváří na investovaný dolar větší množství pracovních míst nežli armáda. Nadto je dnes v obou stranách shoda na dvou souborech zásadních škrtů.

6. Zamezme armádnímu plýtvání: 109 miliard dolarů ročně. Pestrý soubor

   expertů se dopočítal k částce přesahující sto milirad, kterou je možné

   uspořit, aniž by sebeméně utrpěla americká bezpečnost. Tři nedávno

   ustavené komise, dvě z nich se zastoupením obou parlamentních stran,

   doporučily armádní škrty ve výši zhruba jednoho biliónu v následujících

   deseti letech.

7. Uzavřeme třetinu vojenských základen v zahraničí a 

   operace v Iráku: 21 miliard dolarů ročně. Ačkoli od konce studené války

   uplynula už více nežli dvě desetiletí, Spojené státy posud provozují v 

   zahraničí zhruba tisíc vojenských zařízení. Většina z členů prezidentem

   jmenované komise pro řešení rozpočtového deficitu, jejímiž členy jsou i 

   tři republikánští senátoři, se postavila za návrh uzavřít třetinu ze 

   současných vojenských základen v zahraničí.

Jinak řečeno, plán popsaný v daných sedmi bodech by mohl překonat nebezpečný sociální a ekologický deficit Spojených států. Mnohé organizace ze všech sfér občanské společnosti nyní formují aliance s cílem vzdorovat snahám pravice o zneužití rozpočtového deficitu k omezení sociálních programů i záchranné sítě. Je třeba všude znovu a nahlas vysvětlovat, že Amerika nebankrotuje. Naskýtá se nám spousta možností jak ve Spojených státech obnovit všemi sdílenou prosperitu.

Článek vyšel v Yes! Magazine. Do češtiny jej s přihlédnutím ke znění studie America Is Not Broke přeložil Jakub Patočka.

V Deníku Referendum vychází článek v rámci projektu Evropa a my ve spolupráci se zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.