Pomalu se blíží volby a vládní koalice přichází s programovými návrhy. Ty ovšem voliče zatím spíše odrazují.

Volební guláš ODS a TOP 09

ODS se začala ucházet o přízeň voličů konkrétními návrhy na snížení některých daní. Jenže nadále platí:

• nezmizel dnes už světově ojedinělý požadavek — v ekonomicky rozvinutých státech — na jednotné sazby daní z přidané hodnoty a příjmů; 
• nebrání se legálnímu odlivu příjmů do zahraničí — patrně protože tam mají majetek či kapitál politici, nebo přátelé; 
• stále ještě se neuznává, že jedinou cestou k nápravě schodku rozpočtu je podpora růstu a zaměstnanosti, zatím co dosavadní reformy spočívají v rozpočtových škrtech a zvyšování daní. Tím přinesly stagnaci a recesi a naopak nárůst státního dluhu. Cesta z vytvořené bídy bude trvat podstatně déle, než minulé dosahování propadu ekonomiky; 
• o podpoře růstu se sice nepřetržitě mluví, potřebné kroky se ovšem odkládají na rok 2014, kdy už ODS pravděpodobně nebude ve vládě. 

Ekonomický růst nepodporujeme, nýbrž potíráme

Nositelem návrhů potírajících růst je přes opačné tvrzení Ministerstvo financí. Řadu příkladů jsem zde již uváděl. Jako další příklad škod lze uvést snížení podpory rozvoje venkova. Zemědělství a lesnictví je zatím jeden z posledních českých přírodních zdrojů. V médiích se uváděl loňský zisk sektoru zemědělství číslem 16,1 mld. korun. Rozpočtové škrty na vlastní zdroje spolufinancování programu rozvoje venkova činily na letošní rok 2 mld. korun. Tím se ale ztratilo spolufinancování EU ve výši 11,34 mld. korun, celkem tedy odpadlo 13,34 mld. korun. To je téměř 83 procent vykázaného zisku. Argumentuje se, že dotovat rozvoj venkova je méně efektivní, protože je produkce vysoce závislá na dovozu. Podstatná část produktů živočišné výroby se ale dováží. Kolik dovozu by nahradila domácí výroba stejně dotovaná, jako ve státech dovozců, při mnohem snazší kontrole kvality, bez podvodů se surovinou?

K daleko větším ztrátám dojde tehdy, pokud se nezmobilizují všechny síly k maximálnímu dočerpání zejména operačních programů. S projekty, plnícími pravidla EU, je ovšem nutno začít letos a dočerpat je do roku 2015. I tam je zatím hlavní překážkou Ministerstvo financí.

Nedostatky v přípravě a průběhu čerpání zejména operačních programů doplnilo Ministerstvo financí pozdním auditem před certifikací zúčtovatelných operačních programů. Kontrola projektů až v etapě jejich dokončování je hrubým porušením zásad prevence a včasnosti, požadovaných v základních dokumentech EU. Zdůrazňování nedostatků zejména u ROP při mnohem větších problémech OP budí dojem předvolební agitace, naznačuje ale současně možnou strategii použitelnou vůči současným koaličním partnerům.

Odpovědnost Ministerstva financí

Koncem roku 2010, v návaznosti na úspěšné čerpání programů 2004-2006 s přesahem do června 2010, vyšla s účinností od 1. ledna 2011 „Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních programů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu, na programové období 2007-2013“. Metodika pro toto střednědobé období byla poprvé vydána v roce 2007, v následujících letech se prováděly jen drobné úpravy.

Ve vymezení pojmů v této Metodice se v bodě 1 uvádí, že je „auditním orgánem ústřední orgán státní správy, zodpovědný za zajištění provádění auditů za účelem účinného fungování řídícího a kontrolního systému programu a za vykonávání činnosti v souladu s čl. 62 nařízení Rady ES 1083/2006 a čl. 61 nařízení Rady (ES) 198/2006.“ Citované právní normy EU ukládají kontroly průběžně od zadání po dokončené etapy a posléze následné kontroly financí projektu před certifikaci. Tuto funkci plní pověřený útvar-odbor Auditní orgán — Centrální harmonizační jednotka Ministerstva financí.

V bodě 4.1 Metodiky se uvádí: „Za finanční toky mezi Evropskou komisí a ČR jsou považovány finanční toky probíhající mezi Evropskou komisí a MF (Ministerstvem financí), resp. PCO (Platebním certifikačním místem).“ Podle položky 20 kapitoly „Vymezení pojmů“ je platebním a certifikačním místem (PCO) ústřední orgán státní správy zodpovědný za celkové finanční řízení prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu EU. Tuto funkci plní pověřený útvar — odbor Národní fond Ministerstva financí.

Ten k tomu má mít všechny potřebné podklady: Bod 9 výkladu pojmů zní: „Manažerským a účetním systémem VIOLA (je) informační systém, sloužící k finančnímu řízení a účtování o prostředcích z rozpočtu EU na účtech Platebního a certifikačního orgánu v rámci účetní jednotky Ministerstva financí.“

Bod 17 uvádí: „Odbor kontroly ….vytváří koncepci systému finanční kontroly ve veřejné správě, včetně harmonizace legislativy v návaznosti na právní předpisy EU a vystupuje v této oblasti jako koordinátor vztahů vůči orgánům EU. Odbor Kontrola plní na základě pověření Ministerstva financí funkci Centrální harmonizační jednotky a jako takový je mimo jiné i orgánem odpovědným za zabezpečení systému dohledu nad zajištěním kvality interního auditu v orgánech veřejné správy ve shodě s mezinárodně uznávanými standardy. V oblasti ochrany finančních zájmů EU vykonává roli Centrálního kontaktního bodu (FCOS) v ČR“.

Ministerstvo financí podle těchto a řady dalších bodů plně zodpovídá za mizérii v naplňování finanční spolupráce s EU — včetně zastavení spolufinancování v roce 2012 až na půl roku, s dosahem na nedočerpání prostředků na rozvoj. Mělo přinejmenším upozornit vládu a ostatní orgány včetně krajů na nedostatky v průběhu plnění programů, ověřených nejpozději při průběžné finanční kontrole, před certifikací a při certifikaci.

Pokud ministerstvo nezmění svůj postoj k rozvoji, je jedinou nadějí růstu české ekonomiky to, že se co nejdříve najde ministr financí, který dohlédne na plnění úkolů, jež jeho ministerstvo má.