Vedení TOP 09 se na úterním jednání shodlo, že bude požadovat, aby součástí nové koaliční smlouvy byl závazek, že se Česká republika připojí k fiskálnímu paktu Evropské unie. A to ještě v letošním roce. V opačném případě nepodepíše nově vznikající dokument o budoucí koaliční spolupráci.

Plán zpřísňující rozpočtovou disciplínu jednotlivých států přitom dlouhodobě odmítá ODS. Podle politologů oslovených Deníkem Referendum je strategie TOP 09 zřejmá. Občanští demokraté se nacházejí v hluboké krizi identity, a pokud by se rozpadla vláda a přišly by předčasné volby, bude se TOP 09 snažit převzít převahu na pravici.

„Je to velmi důležité. My chceme dát jasný signál, že patříme do Evropy. Chceme dát jasný signál, že nejsme potížisté," uvedl v úterý ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek s tím, že nepodepíše koaliční smlouvu, pokud tam tento závazek nebude.

„Předsednictvo TOP 09 konstatuje, že vládní návrh směřuje ke stejnému cíli jako mezinárodní závazek členských zemí EU, které se připojily ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. Návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti je dokonce přísnější než dohoda na evropské úrovni,“ píše se v prohlášení vedení TOP 09.

Proto bude Schwarzenbergova strana požadovat, aby v koaliční smlouvě ODS, TOP 09 a LIDEM byl obsažen závazek vlády připojit se k této smlouvě na úrovni EU ještě v roce 2013. Návrh fiskálního paktu počítá, že by státy do svého ústavního pořádku zakotvily pravidlo, dle kterého by jejich strukturální rozpočet měl být v podstatě vyrovnaný nebo v přebytku.

Povolený má být u strukturálního rozpočtu deficit do výše 0,5 HDP. Na to, zda země tzv. zlaté pravidlo ukotvily v domácím právu, či ne, bude přitom dohlížet Soudní dvůr Evropské unie. Provinilé zemi by mohl udělit pokutu do výše 0,1 procenta HDP. Fiskální pakt vstoupil v platnost na začátku ledna letošního roku. Nepřipojily se k němu pouze dvě země EU: Velká Británie a Česká republika.

Fiskální pakt odmítá ODS i Klaus

Proti přijetí fiskální paktu byl především prezident Václav Klaus a občanští demokraté. Premiér Petr Nečas v reakci požadavek uvedl, že návrh TOP 09, aby se vláda v koaliční smlouvě zavázala přistoupit k fiskálnímu kompaktu ještě v průběhu roku 2013, je nový a nebyl dosud signalizován.

Podle státního tajemníka pro EU Vojtěcha Bellinga si totiž česká vláda jasně řekla, že předtím, než by k paktu přistoupila, potřebuje zanalyzovat, jaké důsledky bude mít tato smlouva pro ČR v případě budoucího vstupu do eurozóny.

„Věřím, že není veden myšlenkou vyvolat na tomto tématu vnitrokoaliční střet ve světle výsledku prezidentských voleb. Proto o něm jako o řadě jiných námětů bude jednat koaliční pracovní skupina, grémium ODS a posléze K9,“ uvedl pak Nečas v úterý.

Osobně prý zároveň považuje za daleko podstatnější, aby vláda prosadila ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti (finanční ústavu), která je dle jeho slov faktickým naplněním politické proklamace obsažené v evropském projektu fiskálního kompaktu.

„Schválení finanční ústavy bude faktickým testem toho, kdo v České republice chce realizovat politiku rozpočtové odpovědnosti. Teprve po schválení tohoto zákona má smysl vést debatu o ratifikaci Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. V této souvislosti považuji za potřebné přijmout také ústavní zákon o referendu k přistoupení k euru,“ vysvětlil Nečas.

Premiér již před časem jasně deklaroval, že se nebude zavazovat k podpisu smlouvy dříve, než bude mít jistotu, že tento závazek bude moci naplnit. „Dokud nebude rozhodnuto o způsobu ratifikace této smlouvy a současně také o způsobu rozhodování o jejím vstupu v účinnost, tedy okamžiku přijetí eura, nemohu ji podepsat. Na tom se vláda dohodla,“ uvedl Nečas už dříve.

Nečas se současně na rozdíl od TOP 09 neobává, že by České republice kvůli odmítnutí paktu hrozila izolace. „Já se vůbec necítím izolován a osamocen, je to jeden z mnoha desítek různých paktů a smluv," prohlásil již v březnu loňského roku.

Předseda poslaneckého klubu občanských demokratů Zbyněk Stanjura pak v reakci na ultimátum TOP 09 v úterý uvedl, že ho požadavek TOP 09 mrzí: „Mrzí mě, že se TOP 09 opírá o ultimáta, o kterých se dozvídáme od novinářů. ODS představila širší priority pro revizi koaliční smlouvy již minulý týden, ale bez ultimát. Ve čtvrtek odpoledne čeká koalici další schůzka, kde bude mít TOP 09 prostor nám svůj požadavek vysvětlit.“

„Předpokládám, že ho spolu s dalšími spornými body zařadíme na program K9, která bude řešit rozpory v revidované koaliční smlouvě,“ doplnil Stanjura. První místopředseda ODS Martin Kuba pak pro ČT24 uvedl, že věří v soudržnost koalice.

„Doufám, že TOP 09 nechce vyvolat třenici v koalici a svést se na fenoménu po prezidentských volbách, když v nedělním televizním pořadu Kalousek řekl, že by Karel Schwarzenberg měl být premiérem,“ uvedl Kuba s tím, že bez projednání grémia nechce požadavek koaličního partnera víc komentovat.

TOP 09 chce převzít hlavní roli na pravici

Podle politologů je strategie Kalouskovy TOP 09 logická a jasná. Její ambicí není nic menšího, než zaujmout pozici hegemona na pravici. Případné brzké předčasné volby jsou pro ni výhodné, neboť tak může využít Schwarzenbergova úspěchu v prezidentských volbách.

„Myslím, že strategie TOP 09 je jasná. Nečekaně dobrý výsledek Karla Schwarzenberga v prezidentském klání chce využít k tlaku na ODS, kterou by mohla vystřídat v pozici nejsilnější pravicové strany,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Jiří Pehe.

Také podle politologa Lukáše Jelínka je zřejmé, že chce TOP 09 navázat na nečekaně dobrý výsledek Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě. „Říká se tomu: kout železo, dokud je žhavé. Přitom kdyby spor o fiskální unii myslela TOP 09 vážně, vyvolala by jej už dříve. Nyní z toho ční účelovost na sto honů,“ doplnil Jelínek.

Podle Peheho je nicméně téma fiskálního paktu k útoku na občanské demokraty zvoleno dobře, neboť postoje k Evropské unii jsou tou oblastí, kde se TOP 09 nejvíce od ODS liší. „Lze to také dobře spojit s politickou identitou Karla Schwarzenberga,“ myslí si Pehe.

„TOP 09 každopádně znovu oprášila vizi alternativní, proevropské pravice, schopné oslovit řadu kultivovaných konzervativních i liberálních voličů, v první řadě tu dobře zorganizovanou skupinu z prezidentské volby. V rámci koalice se nyní bude licitovat a najde se kompromis, který by mohla TOP 09 vydat za svůj úspěch,“ myslí si Jelínek.

Další variantou je podle něj vznik menšinové vlády ODS, kterou by za určitých okolností mohla TOP 09 tolerovat ve Sněmovně. „Miloš Zeman by ale mohl tlačit i na toleranci od ČSSD, v duchu opoziční smlouvy,“ doplnil Jelínek.

Podle Peheho si je TOP 09 dobře vědoma, že nemůže ztratit. „Když ji ODS ustoupí a bude souhlasit s tímto ultimátem, bude to pravicový volič vnímat jako převahu TOP 09 a další oslabení ODS. Když ODS neustoupí a padne vláda, opět z toho bude při současné oblibě Schwarzenberga profitovat TOP 09,“ zdůraznil politolog.

„Za krokem TOP 09 je paradoxně i zvolení Miloše Zemana prezidentem. TOP 09 v něm má v tomto ohledu spojence. Kdyby byl nadále prezidentem Václav Klaus, asi by ultimátum nedala, neboť Klaus by nejspíš odmítl smlouvu tak jako tak ratifikovat,“ dodal Pehe s tím, že není vyloučené, že TOP 09 zformuje v zahraniční politice, zejména ve vztahu k EU, se Zemanem pragmatické spojenectví proti euroskeptické ODS.

Pokud jde o možné vypsání předčasných voleb, podle Lukáše Jelínka by se TOP 09 hodily teď a nyní, kdy do nich může coby lídra nasadit svého předsedu Karla Schwarzenberga. „Kdykoli později by se ale mohla vynořit postava Václava Klause integrujícího nacionální pravici,“ uvažuje Jelínek.

Jiří Pehe v této souvislosti připomněl, že výzva TOP 09 může být pouhým „preventivním úderem“ právě proti možnému návratu Klause do partajní politiky, a to ať už v čele ODS nebo nějaké jiné formace.

„Klaus by se jistě prezentoval jako euroskeptik, takže TOP 09 možná chtěla preventivně narýsovat bitevní pole, dokud je Schwarzenberg vysoce populární,“ vysvětlil politolog. Podle Jelínka může zostřující se konflikt v každém případě z dlouhodobého hlediska české pravici prospět.

„Může se více přiblížit pravici, kterou známe z Německa či Rakouska. Proti ní by ale musela stát silná sebevědomá levice. Pro zdejší levicové strany by bylo nevýhodné, kdyby po duelu Schwarzenberg — Zeman sledovala většinová společnost duel Schwarzenberg — Klaus a na opozici zapomněla,“ vysvětlil Jelínek.

I proto je důležité, nakolik vyjasní rozložení sil na levici březnový sjezd sociálních demokratů.