Holešovská výzva a ve Strakovce zatím klid
Kateřina KňapováHolešovská výzva začíná podivným mixem svých požadavků i nechvalně známých tváří odpuzovat, takže na její nedělní protivládní demonstraci přišlo jen málo lidí. Sám fakt růstu počtu protivládních iniciativ je ovšem pozitivní.
V neděli se na Václavském náměstí v Praze konala první letošní demonstrace, která podle organizátorů měla mít potenciál oslovit více než několik stovek lidí. Navzdory poměrně siláckým prohlášením hlavních představitelů, ohromným investovaným prostředkům a upřímným obavám dalších aktivistických skupin, které považují program Holešovské výzvy za přinejlepším úsměvný, přinejhorším poměrně nebezpečný, přišlo nakonec jen několik stovek lidí. Důvodů, proč tomu tak bylo, je několik.
Za národ, proti korupci a pravicové motivy
Jedním z možných důvodů, proč demonstrace nepřitáhla více lidí, a stejně tak důvodem, proč se Holešovské výzvě nepodařilo spojit se s více občanskými iniciativami, jsou cíle, které iniciativa uveřejnila na svém webu. Základních motivů, které zde najdeme, je více. Jedním z nich je nacionalismus, který koneckonců můžeme identifikovat i v různých veřejných prohlášeních představitelů této iniciativy. Cíle jako „skutečné posílení obranyschopnosti státu na základě doporučení armádních velitelů“ nebo „ochrana platnosti Benešových dekretů“ jsou pěknými příklady tohoto důrazu na národní identitu. S tou souvisí i odmítání Evropské unie, které je patrné z projevů Holešovské výzvy na sociálních sítích a hraje tak trochu paradoxně proti evropské solidaritě.