Zatímco sněmovní opozice vyvolala neúspěšné hlasování o nedůvěře vládě Petra Nečase, občané vyjádřili svou nespokojenost s politickou situací v ulicích. A zdá se, že dosud izolované protesty se začínají spojovat. Podle posledních informací ČTK se iniciátoři zatím nejmasivnějších protestů z Holešovské výzvy domluvili s Asociací samostatných odborů ČR a na duben plánují společnou demonstraci na pražském Václavském náměstí. Podle jednoho z předáků Holešovské výzvy Vlastibora Čermáka budou aktivisté jednat o spolupráci také s dalšími iniciativami, které kritizují vládní politiku.

Protivládních protestů, které minulý týden Holešovská výzva zorganizovala po celé republice, se zúčastnilo několik tisíc lidí. Podle politologa Milana Znoje je proto evidentní, že za výzvou stojí schopní organizátoři. „Přivést na náměstí českých měst v jeden den tisíce lidí se nedá zorganizovat pouhým řečněním na Facebooku,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum.

Ministr financí Miroslav Kalousek přitom protesty odsoudil. Holešovská výzva podle něj usiluje o na rozvrat demokratických institucí. „To nebyly protesty proti vládě a vládním krokům, ale proti demokratickému systému jako takovému," prohlásil Kalousek. Podle premiéra Petra Nečase zase vláda ani na základě protestů svůj program korigovat nehodlá a bude pokračovat v konsolidaci veřejných financí.

Podle politologa Jiřího Pehe by si ale politici měli spíše položit otázku, zda sílící projevy nespokojenosti nejsou odvrácenou stranou jejich neschopnosti nabízet smysluplná východiska ze situace, kterou stále více lidí vnímá jako hlubokou krizi demokratického systému.

„S tím souvisí i otázka, zda se tudíž nejedná o jev potenciálně mnohem nebezpečnější, protože zneužitelnější různými populisty, než jsou třeba masové protesty různých hnutí a odborů, které alternativy k systému, jenž vidí jako nefunkční, asociální či zkorumpovaný, nabízejí,“ napsal Pehe ve svém úterním sloupku pro Deník Referendum.

Iniciátoři Holešovské výzvy už dříve oznámili, že požadují demisi vlády a jmenování dočasné vlády odborníků, zahájení příprav spravedlivých demokratických voleb a uzákonění běžně použitelného referenda. Současně požadují zastavení církevních restitucí, penzijní, sociální, zdravotnické a školské reformy a odvolání podpisu na smlouvě ACTA, která podle nich zavádí cenzuru na internetu. Řešením by podle nich byla dočasně jmenovaná úřednická vláda a týden po jejím jmenování by měl odstoupit prezident Václav Klaus pro ztrátu důvěry.

Narozdíl od odborářů se ale od Holešovské výzvy distancovaly takřka všechny protivládní skupiny, včetně iniciativy ProAlt. Důvody jejich zdrženlivosti popsal na webu Nové kapitalistické levice Pavel Mladý, podle kterého za Holešovskou výzvou stojí mimo jiné i lidé, kteří mají blízko ke krajní pravici.

„Jsou to vesměs lidé, kteří se nebyli schopni zapojit do plejády již existujících protivládních iniciativ. Jaroslav Popelka byl za minulého režimu vězněn a je sympatizantem Pravého bloku a souputník Petra Cibulky,“ napsal Mladý.

„Na úvodní konferenci svolané Holešovskou výzvou vystoupili jako řečníci také nestoři českého fašismu Jan Skácel a Ladislav Malý. Zatímco Jan Skácel je bývalý předseda Vlastenecké fronty a později člen Národní strany nyní předsedající Českému hnutí za národní jednotu, Ladislav Malý si z fašistické skupiny Národní sjednocení odskočil do Dělnické strany, aby se opět vrátil k NSJ, kde je jakýmsi šéfideologem," vysvětlil Mladý s tím, že se nejedná o žádné zbloudilé mladíky, nýbrž o veterány české fašistické scény.

Podle něj to sice nemusí nutně implikovat spojení Holešovské výzvy s fašismem, nicméně samotný fakt, že přední české fašisty nechali iniciátoři Holešovské výzvy vystoupit na své konferenci, je podle něj varováním.

Je Holešovská výzva pro demokracii nebezpečná?

Podle řady pozorovatelů české politiky je přitom klíčovým předpokladem úspěšného tažení proti Nečasově vládě jednota opozičních skupin. Dohoda odborů se zástupci Holešovské výzvy pak naznačuje, že ke sjednocování občanské opozice konečně dochází - a že právě Holešovská výzva má zatím největší odezvu. Otázkou zůstává, zda nabízí ideová východiska, jež jsou slučitelná s demokrackým politickým uspořádáním.

„Holesovšká výzva je pro demokracii skutečně nebezpečná. Vládu na základě stranické soutěže chce nahradit vládou odborníků a zároveň o odbornosti bude rozhodovat přímo lid, který má své emoce,“ myslí si Milan Znoj.

Podle politologa Lukáše Jelínka navíc tlačí programově příliš na pilu. „Naposledy pan Popelka mluvil o tom, že zde není demokracie, že je třeba zrušit politické strany nebo též vyměnit soudce,“ řekl Jelínek Deníku Referendum.

„Jako předskokanka odpovědných protestních aktivit myslím Holešovská výzvy svoji roli splnila, teď je ale asi zapotřebí komunikovat s ,mocí‘ sofistikovaněji, pokud možno bez účasti pravicových i levicových extrémistů. Aby politici byli ochotni naslouchat a schopni reagovat, musí cítit, že se jedná o skutečného politického partnera, případně protivníka s jasnou pozitivní vizí,“ soudí Jelínek.

Podle sociologa Jana Kellera ale dohoda s odboráři vůbec nemusí znamenat úspěch protivládních protestů. „Jsem si jist, že protesty proti Nečasově vládě budou sílit. Jejich efektivita však bude limitována především dvěma faktory,“ uvedl Jan Keller pro Deník Referendum. Nečasova vláda totiž vzešla z demokratických voleb a proto nestačí pouze požadovat její demisi do tehdy a do tehdy, jak to učinila Holešovská výzva.

„Je tak nutno pečlivě zdůvodnit, proč vláda ztratila legitimitu. A Holešovská výzva takové zcela konkrétní zdůvodnění neobsahuje. Bouří se proti zcela asociálním reformám, které ovšem většina voličů svým hlasem ve volbách odsouhlasila. Pokud si to nyní rozmysleli, je to problém jejich, nikoliv vlády,“ řekl Keller pro Deník Referendum.

Současně je podle Kellera nutné si zcela pragmaticky přiznat, že vládu k demisi nepřiměje demonstrace, které se zúčastní 0,3 % obyvatel Prahy. „Pokud chce Holešovská výzva pokračovat tímto způsobem, dává Nečasovi ,argument‘, že za ním stojí 99,7% obyvatel metropole. A Nečas je dost pokleslý politik, aby tento argument položil na stůl,“ uvedl sociolog.

„Domnívám se také, že spoustu lidí výzva odrazuje tím, že neuvažuje, co bude po pádu vlády. Na odborníky ve vládě nevěřím. Reformy jsou politickým rozhodnutím. Po odborné stránce lze snadno dokázat, že vládou prováděné reformy naši situaci neřeší, ale zhoršují," doplnil Keller s tím, že podle podoby reforem lze odhadnout, že ministři pracují podle zadání silných finančních skupin.

Holešovská výzva podle něj nijak neřeší právě to, jak takzvané odborníky od vlivu těchto skupin odstínit. „A co bude po nových volbách? Dnešní strany snad nechce zrušit ani Holešovská výzva. Po volbách se tedy dostanou opět k moci a budou mít veškerý prostor pro to, aby vládly ve starých kolejích a odstranily vše, co se snad odborníkům za pár měsíců podaří napravit,“ uvedl Keller.

„Holešovská výzva na mne nepůsobí dojmem, že by spoléhala na vládu komunistů a radikální části ČSSD. Jsme prostě v mnohem zapeklitější situaci, než aby se to dalo vyřešit pochodem k sídlu České televize,“ uzavřel sociolog.

Právě proto je podle Jelínka zřejmé, že iniciativu musí převzít aktéři, kteří se neztotožňují s krajními extrémy, tedy odbory či sociální demokraté. Právě jejich úkolem má být přesvědčit veřejnost o legitimitě demokratického uspořádání.

„Zejména ČSSD by měla srozumitelně formulovat program sociální ochrany a občanské participace. A aby strany obhájily svoji roli, měly by při svém rozhodování více pracovat s expertními podklady a zapojovat do své činnosti širší laickou, ale i odbornou veřejnost,“ řekl Jelínek.

Pokud se jim to nepodaří, mohla by se napříště většina voličů přiklonit k extremistickým subjektům. Nejen přítomností na ulicích českých a moravských měst, nýbrž i u volebních uren.