Zatímco sněmovní opozice vyvolala neúspěšné hlasování o nedůvěře vládě Petra Nečase, občané vyjádřili svou nespokojenost s politickou situací v ulicích. A zdá se, že dosud izolované protesty se začínají spojovat. Podle posledních informací ČTK se iniciátoři zatím nejmasivnějších protestů z Holešovské výzvy domluvili s Asociací samostatných odborů ČR a na duben plánují společnou demonstraci na pražském Václavském náměstí. Podle jednoho z předáků Holešovské výzvy Vlastibora Čermáka budou aktivisté jednat o spolupráci také s dalšími iniciativami, které kritizují vládní politiku.

Protivládních protestů, které minulý týden Holešovská výzva zorganizovala po celé republice, se zúčastnilo několik tisíc lidí. Podle politologa Milana Znoje je proto evidentní, že za výzvou stojí schopní organizátoři. „Přivést na náměstí českých měst v jeden den tisíce lidí se nedá zorganizovat pouhým řečněním na Facebooku,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum.

Ministr financí Miroslav Kalousek přitom protesty odsoudil. Holešovská výzva podle něj usiluje o na rozvrat demokratických institucí. „To nebyly protesty proti vládě a vládním krokům, ale proti demokratickému systému jako takovému," prohlásil Kalousek. Podle premiéra Petra Nečase zase vláda ani na základě protestů svůj program korigovat nehodlá a bude pokračovat v konsolidaci veřejných financí.

Podle politologa Jiřího Pehe by si ale politici měli spíše položit otázku, zda sílící projevy nespokojenosti nejsou odvrácenou stranou jejich neschopnosti nabízet smysluplná východiska ze situace, kterou stále více lidí vnímá jako hlubokou krizi demokratického systému.

„S tím souvisí i otázka, zda se tudíž nejedná o jev potenciálně mnohem nebezpečnější, protože zneužitelnější různými populisty, než jsou třeba masové protesty různých hnutí a odborů, které alternativy k systému, jenž vidí jako nefunkční, asociální či zkorumpovaný, nabízejí,“ napsal Pehe ve svém úterním sloupku pro Deník Referendum.

Iniciátoři Holešovské výzvy už dříve oznámili, že požadují demisi vlády a jmenování dočasné vlády odborníků, zahájení příprav spravedlivých demokratických voleb a uzákonění běžně použitelného referenda. Současně požadují zastavení církevních restitucí, penzijní, sociální, zdravotnické a školské reformy a odvolání podpisu na smlouvě ACTA, která podle nich zavádí cenzuru na internetu. Řešením by podle nich byla dočasně jmenovaná úřednická vláda a týden po jejím jmenování by měl odstoupit prezident Václav Klaus pro ztrátu důvěry.

Narozdíl od odborářů se ale od Holešovské výzvy distancovaly takřka všechny protivládní skupiny, včetně iniciativy ProAlt. Důvody jejich zdrženlivosti popsal na webu Nové kapitalistické levice Pavel Mladý, podle kterého za Holešovskou výzvou stojí mimo jiné i lidé, kteří mají blízko ke krajní pravici.