Z patnácti na třicet a z deseti na 12,5 procenta se zvýší dvě z nejdiskutovanějších daňových sazeb na Kypru — zdanění výnosu z úroků a daň z firemních zisků. Potvrdili to zástupci kyperské vlády ve středu, krátce po jednání s delegací Mezinárodního měnového fondu (MMF). Zvýšení daní je dle agenturních analýz počátkem hluboké strukturální změny, jíž musí hospodářství Helénské republiky projít v příštích letech. Podle zástupců MMF bude následovat zavádění dalších regulací bankovního sektoru, zpřísnění dohledu a zprůhlednění celého systému. Kyperská vláda musí zároveň začít šetřit.

„Půjde o náročnou reformu vyžadující výdrž a úsilí celé kyperské společnosti. (...) Bude bezpochyby bolet (...) a je třeba zajistit, aby jednotlivé společenské vrstvy nesly jen takové břemeno, jaké dokážou unést,“ řekla k tématu médiím Christine Lagardová, výkonná ředitelka MMF.

Helénský Kypr upadl do problémů po desetiletí prosperity založeném rozvoji bankovnictví, a to bankovnictví netransparentním, extrémně rozbujelém a jen velice málo regulovaném. Zmíněné daně a důraz na diskrétnost navíc způsobily, že se stal z ostrova malý ráj evropských daňových uprchlíků. Kyperské banky pak v tomto neprůhledném systému poskytly ohromné množství úvěrů bankám a dalším klientům v Řecku, čímž ohrozily celé ostrovní hospodářství.

Z vývoje v posledních dnech se zdá, že se podařilo akutní hrozbu defaultu odvrátit. Stalo se tak však díky příslibu 10miliardové euro-půjčky ze záchranných fondů eurozóny (devět miliard) a MMF (jedna miliarda), za nějž se kyperská vláda zavázala k zajištění 5,7 až 7,5 miliard eur z vlastních zdrojů a právě k přijetí strukturálně-adaptačního programu.

Zpřísnění regulací a zvýšení daní jsou v tomto programu vnímány jako nástroje finanční stabilizace — mají vnést do systému nové kontrolní prvky a získat prostředky na vyrovnání rozpočtového schodku. Podle znaleckých komentářů ale způsobí v důsledku daleko významnější změnu — zánik podmínek, jež Kypru umožňovaly fungovat jako bankovní a daňový ráj.

Co místo bankovnictví?

Většina pozorovatelů konec daňového ráje na Kypru vítá; zároveň však klade otázku, z čeho bude žít dál.

Program MMF, který zaštítila celá trojka (MMF, Evropská centrální banka a Evropská komise), se zaměřuje převážně na fiskální stabilizaci — Kypr má postupně vyrovnat rozpočet a začít splácet dluhy, tzn. získávat více, než utratí na běžné výdaje. V roce 2018 má takovýto přebytek odpovídat čtyřem procentům HDP.

Nač se má ale ostrov orientovat, aby si zajistil stabilní rozpočtové příjmy, to program MMF neřeší.