Z patnácti na třicet a z deseti na 12,5 procenta se zvýší dvě z nejdiskutovanějších daňových sazeb na Kypru — zdanění výnosu z úroků a daň z firemních zisků. Potvrdili to zástupci kyperské vlády ve středu, krátce po jednání s delegací Mezinárodního měnového fondu (MMF). Zvýšení daní je dle agenturních analýz počátkem hluboké strukturální změny, jíž musí hospodářství Helénské republiky projít v příštích letech. Podle zástupců MMF bude následovat zavádění dalších regulací bankovního sektoru, zpřísnění dohledu a zprůhlednění celého systému. Kyperská vláda musí zároveň začít šetřit.

„Půjde o náročnou reformu vyžadující výdrž a úsilí celé kyperské společnosti. (...) Bude bezpochyby bolet (...) a je třeba zajistit, aby jednotlivé společenské vrstvy nesly jen takové břemeno, jaké dokážou unést,“ řekla k tématu médiím Christine Lagardová, výkonná ředitelka MMF.

Helénský Kypr upadl do problémů po desetiletí prosperity založeném rozvoji bankovnictví, a to bankovnictví netransparentním, extrémně rozbujelém a jen velice málo regulovaném. Zmíněné daně a důraz na diskrétnost navíc způsobily, že se stal z ostrova malý ráj evropských daňových uprchlíků. Kyperské banky pak v tomto neprůhledném systému poskytly ohromné množství úvěrů bankám a dalším klientům v Řecku, čímž ohrozily celé ostrovní hospodářství.

Z vývoje v posledních dnech se zdá, že se podařilo akutní hrozbu defaultu odvrátit. Stalo se tak však díky příslibu 10miliardové euro-půjčky ze záchranných fondů eurozóny (devět miliard) a MMF (jedna miliarda), za nějž se kyperská vláda zavázala k zajištění 5,7 až 7,5 miliard eur z vlastních zdrojů a právě k přijetí strukturálně-adaptačního programu.

Zpřísnění regulací a zvýšení daní jsou v tomto programu vnímány jako nástroje finanční stabilizace — mají vnést do systému nové kontrolní prvky a získat prostředky na vyrovnání rozpočtového schodku. Podle znaleckých komentářů ale způsobí v důsledku daleko významnější změnu — zánik podmínek, jež Kypru umožňovaly fungovat jako bankovní a daňový ráj.

Co místo bankovnictví?

Většina pozorovatelů konec daňového ráje na Kypru vítá; zároveň však klade otázku, z čeho bude žít dál.

Program MMF, který zaštítila celá trojka (MMF, Evropská centrální banka a Evropská komise), se zaměřuje převážně na fiskální stabilizaci — Kypr má postupně vyrovnat rozpočet a začít splácet dluhy, tzn. získávat více, než utratí na běžné výdaje. V roce 2018 má takovýto přebytek odpovídat čtyřem procentům HDP.

Nač se má ale ostrov orientovat, aby si zajistil stabilní rozpočtové příjmy, to program MMF neřeší.

Příslušné vyrovnání schodku a splácení dluhů navíc předpokládá i úspory a privatizace — a tedy pravděpodobně další pokles koupěschopnosti mnoha Kypřanů. Vládnoucí koalice se již zavázala k úsporám ve výši pěti procent HDP v dalších dvou letech; podle MMF by ale měla ušetřit ještě jednou tolik.

Kyperské hospodářství sužuje v současnosti 3,5procentní propad HDP a 15procentní nezaměstnanost. S vyjímkou rozvoje cestovního ruchu a prodeje koncesí na těžbu plynu (na níž však vznáší nárok i Severokyperská turecká republika) se přitom o žádné výraznější perspektivě pro růst nemluví.

Mezitím na ostrově

Atmosféra v kyperské společnosti se v porovnání s posledními týdny zklidnila. Pobočky bank jsou už několik dní otevřené, kvapnému vybírání úspor však brání řada restrikcí. Z  bankomatu nelze například vybrat více než 300 eur za den. Firmy zas mohou převádět částky do maximální výše 25 tisíc eur denně. Kypřan cestující do ciziny si smí vést v hotovosti pouze jeden tisíc eur. Z debetů na účtech je možné čerpat maximálně pět tisíc eur za měsíc.

Podle vicepremiéra a nového ministra financí Harrise Georgiadese budou tyto restrikce odvolávány „postupně, jak se situace stabilizuje“.

Přetrvávající důvod k nervozitě však mají dle agenturních pozorovatelů movití klienti restrukturalizované Bank of Cyprus a zcela uzavřené banky Laiki. Právě z jejich vkladů (nad 100 tisíc eur) má být dle dohody kyperské vlády s eurozónou z minulého pondělí zajištěna spoluúčast ke zmíněné euro-půjčce.

Konkrétní výše ztráty nebyla stále stanovena. Současné odhady se pohybují mezi 30-40 procenty vkladů u klientů Bank of Cyprus a 60-80 procenty vkladů u klientů Laiki.

Vklady do 100 tisíc eur ve všech kyperských bankách zůstanou podle všech zúčastněných aktérů i nadále nedotčené. Konta klientů uzavřené Laiki s obnosy do 100 tisíc eur přešla pod správu Bank of Cyprus.

Hledání viníků

Prezident Helénské republiky Nikos Anastasiadis jmenoval v úterý tříčlennou komisi renomovaných soudců, která má zkoumat příčiny a průběh celé ostrovní krize a vyjasnit otázku odpovědnosti. Věnovat se má dle oficiálního zadání i podezřením, že z kont přibližně stovky politiků a dalších prominentů odešly těsně před uzavřením bank  značné sumy do zahraničí.

Kvůli komisi rezignoval v minulých dnech i předchůdce čerstvě jmenovaného ministra financí Georgiadese Michael Sarris. Sarris pracoval několik let ve vedení uzavřené banky Laiki. Včasnou rezignací se chtěl dle vlastních slov vyhnout podezření, že z funkce ministra zasahuje do vyšetřování.

Komise má zkoumat aktivity všech zainteresovaných politiků a úředníků v posledních šesti letech. První zjištění by měla předložit za tři měsíce.

Další informace:

BBC News Cyprus rescue plan will require great efforts, IMF says

BBC News Cyprus bailout: Finance Minister Michalis Sarris quits

The Guardian Cyprus finance minister Michael Sarris resigns as blame game begins

The Guardian Cypriot president angrily denies claims family member exported bank funds

eKathimerini.com Rehn and Lagarde hail agreement for Cyprus bailout

eKathimerini.com Greek business leader sees Cyprus crisis worsening Greek recession

AFP Cyprus leader says nobody immune from probe

AFP Cyprus launches probe into causes of financial ruin