Z patnácti na třicet a z deseti na 12,5 procenta se zvýší dvě z nejdiskutovanějších daňových sazeb na Kypru — zdanění výnosu z úroků a daň z firemních zisků. Potvrdili to zástupci kyperské vlády ve středu, krátce po jednání s delegací Mezinárodního měnového fondu (MMF). Zvýšení daní je dle agenturních analýz počátkem hluboké strukturální změny, jíž musí hospodářství Helénské republiky projít v příštích letech. Podle zástupců MMF bude následovat zavádění dalších regulací bankovního sektoru, zpřísnění dohledu a zprůhlednění celého systému. Kyperská vláda musí zároveň začít šetřit.

„Půjde o náročnou reformu vyžadující výdrž a úsilí celé kyperské společnosti. (...) Bude bezpochyby bolet (...) a je třeba zajistit, aby jednotlivé společenské vrstvy nesly jen takové břemeno, jaké dokážou unést,“ řekla k tématu médiím Christine Lagardová, výkonná ředitelka MMF.

Helénský Kypr upadl do problémů po desetiletí prosperity založeném rozvoji bankovnictví, a to bankovnictví netransparentním, extrémně rozbujelém a jen velice málo regulovaném. Zmíněné daně a důraz na diskrétnost navíc způsobily, že se stal z ostrova malý ráj evropských daňových uprchlíků. Kyperské banky pak v tomto neprůhledném systému poskytly ohromné množství úvěrů bankám a dalším klientům v Řecku, čímž ohrozily celé ostrovní hospodářství.

Z vývoje v posledních dnech se zdá, že se podařilo akutní hrozbu defaultu odvrátit. Stalo se tak však díky příslibu 10miliardové euro-půjčky ze záchranných fondů eurozóny (devět miliard) a MMF (jedna miliarda), za nějž se kyperská vláda zavázala k zajištění 5,7 až 7,5 miliard eur z vlastních zdrojů a právě k přijetí strukturálně-adaptačního programu.

Zpřísnění regulací a zvýšení daní jsou v tomto programu vnímány jako nástroje finanční stabilizace — mají vnést do systému nové kontrolní prvky a získat prostředky na vyrovnání rozpočtového schodku. Podle znaleckých komentářů ale způsobí v důsledku daleko významnější změnu — zánik podmínek, jež Kypru umožňovaly fungovat jako bankovní a daňový ráj.

Co místo bankovnictví?

Většina pozorovatelů konec daňového ráje na Kypru vítá; zároveň však klade otázku, z čeho bude žít dál.

Program MMF, který zaštítila celá trojka (MMF, Evropská centrální banka a Evropská komise), se zaměřuje převážně na fiskální stabilizaci — Kypr má postupně vyrovnat rozpočet a začít splácet dluhy, tzn. získávat více, než utratí na běžné výdaje. V roce 2018 má takovýto přebytek odpovídat čtyřem procentům HDP.

Nač se má ale ostrov orientovat, aby si zajistil stabilní rozpočtové příjmy, to program MMF neřeší.

Příslušné vyrovnání schodku a splácení dluhů navíc předpokládá i úspory a privatizace — a tedy pravděpodobně další pokles koupěschopnosti mnoha Kypřanů. Vládnoucí koalice se již zavázala k úsporám ve výši pěti procent HDP v dalších dvou letech; podle MMF by ale měla ušetřit ještě jednou tolik.

Kyperské hospodářství sužuje v současnosti 3,5procentní propad HDP a 15procentní nezaměstnanost. S vyjímkou rozvoje cestovního ruchu a prodeje koncesí na těžbu plynu (na níž však vznáší nárok i Severokyperská turecká republika) se přitom o žádné výraznější perspektivě pro růst nemluví.

Mezitím na ostrově

Atmosféra v kyperské společnosti se v porovnání s posledními týdny zklidnila. Pobočky bank jsou už několik dní otevřené, kvapnému vybírání úspor však brání řada restrikcí. Z  bankomatu nelze například vybrat více než 300 eur za den. Firmy zas mohou převádět částky do maximální výše 25 tisíc eur denně. Kypřan cestující do ciziny si smí vést v hotovosti pouze jeden tisíc eur. Z debetů na účtech je možné čerpat maximálně pět tisíc eur za měsíc.

Podle vicepremiéra a nového ministra financí Harrise Georgiadese budou tyto restrikce odvolávány „postupně, jak se situace stabilizuje“.

Přetrvávající důvod k nervozitě však mají dle agenturních pozorovatelů movití klienti restrukturalizované Bank of Cyprus a zcela uzavřené banky Laiki. Právě z jejich vkladů (nad 100 tisíc eur) má být dle dohody kyperské vlády s eurozónou z minulého pondělí zajištěna spoluúčast ke zmíněné euro-půjčce.

Konkrétní výše ztráty nebyla stále stanovena. Současné odhady se pohybují mezi 30-40 procenty vkladů u klientů Bank of Cyprus a 60-80 procenty vkladů u klientů Laiki.

Vklady do 100 tisíc eur ve všech kyperských bankách zůstanou podle všech zúčastněných aktérů i nadále nedotčené. Konta klientů uzavřené Laiki s obnosy do 100 tisíc eur přešla pod správu Bank of Cyprus.

Hledání viníků

Prezident Helénské republiky Nikos Anastasiadis jmenoval v úterý tříčlennou komisi renomovaných soudců, která má zkoumat příčiny a průběh celé ostrovní krize a vyjasnit otázku odpovědnosti. Věnovat se má dle oficiálního zadání i podezřením, že z kont přibližně stovky politiků a dalších prominentů odešly těsně před uzavřením bank  značné sumy do zahraničí.

Kvůli komisi rezignoval v minulých dnech i předchůdce čerstvě jmenovaného ministra financí Georgiadese Michael Sarris. Sarris pracoval několik let ve vedení uzavřené banky Laiki. Včasnou rezignací se chtěl dle vlastních slov vyhnout podezření, že z funkce ministra zasahuje do vyšetřování.