Již třetí den trvá na Kypru nejistota ohledně budoucnosti tamních bank a vkladů jejich klientů. Pobočky zůstávají uzavřené, většina bankomatů nevydává peníze. Kyperský prezident Nikos Anastasiadis odložil v neděli, a pak i v pondělí schůzi parlamentu, kde se má hlasovat o opatřeních, jež slíbil v sobotu jeho ministr financí eurozóně — jednorázové 6,75procentní dani z každého z vkladů v kyperských bankách do výše 100 tisíc eur (tj. z pojištěných vkladů) a obdobném 9,9procentním poplatku z vkladů nad tuto úroveň.

Parlament má dle posledních informací rozhodnout v úterý, nebo ve středu. EU doporučila spornou daň přehodnotit. Banky na ostrově zůstanou uzavřené nejméně do čtvrtka. V Nikósii se mezitím protestuje.

„Někteří lidé jsou naštvaní, (...) někteří panikaří. Šíří se přesvědčení, že ani vlastním bankám už nelze věřit (...) Místní se bojí, že přijdou o úspory,“ cituje dopisovatelka britského Guardianu Angelique Chrisafisová postřehy řadových Kypřanů.

Právě zpráva o konfiskačním zdanění i pojištěných vkladů (což jsou dle pravidel EU všechny do 100 tisíc eur) v sobotu zapříčinila, že lidé začali svoje úspory vybírat. Vláda chce sice střadatele odškodnit akciemi bank a banky odpovídající částky hned zablokovaly; hromadná snaha o výběr naspořených peněz však rozvířila obavy z tzv. runu a možné destabilizace celého bankovního systému.

Znalci mezinárodních trhů si navíc stěžují na nejistotu, zda bude EU tolerovat podobné konfiskační daně i v dalších zemích, které se dostanou do problémů.

Diktát Berlína?

Podle víkendových zpráv byla konfiskační daň jednou z podmínek, na něž ministři eurozóny navázali záchrannou 10miliardouvou euro-půjčku pro Kypr. Podle pondělních zpřesnění však sazby navrhla sama kyperská vláda. Tzv. trojka složená z Evropské komise, Evropská centrální banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF) pouze žádala, aby část záchranného břemene převzalo kyperské bankovnictví.

Důvod požadavku je dle znaleckých komentářů nasnadě: kyperské hospodářství v minulé dekádě bohatlo právě díky bankovnictví, a to bankovnictví netransparentnímu a jen velice málo regulovanému. Jenom 10procentní zdanění korporačních zisků a 15procentní DPH navíc způsobily, že se stal z ostrova malý ráj evropských daňových uprchlíků — mimojiné i tisícovky firem z ČR.