Vlajka
Filip OutrataVztyčení evropské vlajky na Pražském hradě by nám mělo připomenout, že společná Evropa neznamená jen společnou ekonomiku, ale především duchovní dědictví, jehož obsahy stále odkrýváme a které si nemůže privatizovat jedna názorová skupina.
Málokdo dnes bude oslavovat, sotvakdo zamáčkne v oku slzu. Máloco dnes ostatně vzbuzuje pro Evropu nadšení či pouhý optimismus. Hlasitá menšina odpůrců Unie ji líčí jako nový Sovětský svaz, přibližně v brežněvovské fázi, tuhý, zbyrokratizovaný, blízko před pádem. Většina, zdá se, jen rezignovaně čeká na další zápletky nekonečného seriálu naší nynější krize. Ti nejzapálenější bojovníci za svobodu a ty pravé západní hodnoty Evropu celkově odepisují jako zahnívající mrtvolu, ze které se během pár desetiletí, či snad dokonce let, stane zaostalý a pochmurný zadní dvorek islámského světa.
Já oslavovat budu. Nevím, kolik dalších takových podivínů by se u nás našlo, ale budu vztyčení evropské vlajky na Pražském hradě slavit jako symbolický návrat domů. Budu myslet na všechny přátele po Evropě, kteří jsou pro mě skutečnými spoluobčany, lidmi sdílejícími stejné hodnoty. Budu vzpomínat na někdejší, z dnešního pohledu jistě naivní představu o Evropě jako ztraceném ráji, do kterého se stačí vrátit a pak už bude jen a jen dobře.
Modrožlutá barva se mi navíc docela líbí, i když nejsem jako euroobčan zrovna fangličkář.
Co je ale důležité je kritický vztah k tomu jak je idea evropské integrace naplňována.
Eurohujerství nahrává jen patologickým xenofobům a eurofobům zprava do leva.
Holadnské referendum o vystoupení z EU podporované i holandskými socialisty to myslím jasně potvrzuje
Urážela mě a zarážela Klausova arogance, s níž odmítal evropskou vlajku vyvěsit, i když v jediném referendu, které se tu kdy konalo, se 70 % občanů vyslovil pro vstup do EU. Místo toho, aby ho veřejný tlak donutil vlajku vyvěsit podobně jak ho veřejný tlak donutil podepsat dodatek k Lisabonské smlouvě, tak se za těch 9 let natolik rozšířily jeho názory, že je proti EU kdekdo.
Petr Hájek nezklamal. Kolik let strávil v sovětském gulagu?
Vrátit evropské integraci důvěryhodnost pomohou praktické kroky - počínaje regulací kapitálu a kkinče pdooru růstu ekonomiky. nebo chceme aby se prosadili protievropští populisté jako Beppe grillo ?
Jsou to tedy naše vlády, nikoli evropské instituce, které nám vymýšlejí jednu neoliberální blbost za druhou. Proto jsem byl odpůrce ústavy i Lisabonské smlouvy. Nejen že prosazují spoustu neoliberálních praktik, ale ještě utvrzují roli Rady proti Parlamentu, Komisi a národním parlamentům.
Všichni eurooptimisté by si měli uvědomit, že cesta k lepší EU nevede přes nekritické přijímání každé neoliberální ptákoviny - jako to dělá část eurohujerské levice - ale v její kritice a snaze o nápravu.