Redaktor deníku Právo Jiří Ovčáček publikoval v sobotním tištěném vydání celostránkový rozhovor s předsedou Strany práv občanů — Zemanovci Vratislavem Mynářem. V neděli v 5.36 ráno pak na webu Novinky.cz vyšel článek, ve kterém konfrontuje s jedním z Mynářových výroků místopředsedu ČSSD a senátora Jiřího Dienstbiera.

Nedělní článek vyšel pod titulkem „Dienstbier popírá informace zemanovců, že míří do TOP 09“. Onu „informaci“ získal Ovčáček v rozhovoru s předsedou SPOZ Mynářem. Ten mu řekl: „K panu Dienstbierovi se už možná nebudu vyjadřovat jako k soc. dem., protože podle mě je to člověk, který přestoupil z jednoho mužstva do druhého a jenom čeká, až se mu vyřídí registračka. V tomto případě průkaz TOP 09. (…) Myslím, že každý soudný člověk, když si vezme jeho reakce ‚vzteklého štěněte‘, nejenom ve vztahu k SPOZ, ale i k Miloši Zemanovi, tak si z toho lehce udělá závěr, v čích barvách Jiří Dienstbier kope.“

Ovčáček (příp. editor Novinek) označil tato slova jako informaci, tedy údaj podložený ideálně fakty, v tomto případě však jen autoritou předsedy konkurenční politické formace. Buď jeden, nebo druhý postupovali zjevně nekriticky a tedy novinářsky neprofesionálně. Měli si uvědomit, že ze strany politického soupeře může jít o útok, pomluvu nebo urážku a Mynářova slova prověřit ještě alespoň u jednoho dalšího zdroje.

První věta nedělního Ovčáčkova článku zní: „Čelný sociálně demokratický politik a neúspěšný kandidát ČSSD na post prezidenta Jiří Dienstbier popřel v sobotu, že by mínil opustit svou stranu a vstoupit do TOP 09.“ Ovčáček symbolicky oslabuje Dienstbierovu pozici před čtenáři zdůrazněním toho, že v prezidentské volbě nezvítězil. A dodává své tezi o přeběhlíkovi Dienstbierovi zdání pravdivosti slovem „popřel“. Kdyby informace byla nepravdivá, nemusel by ji Dienstbier popírat. A mohli bychom si třeba přečíst titulek „Mynář bezdůvodně napadá místopředsedu ČSSD“ anebo si nepřečíst vůbec nic. Pokud se něco nestalo, tak jen těžko o tom budou seriózní noviny psát.

Tomuto přístupu odpovídá na začátku článku citovaná Dienstbierova reakce: „Nesmyslné výroky obchodníka s lidským neštěstím (s exekucemi) Vratislava Mynáře nemá cenu více komentovat.“ Jsou to jediná slova Jiřího Dienstbiera ve čtyřech odstavcích textu. Čtenář se ale nedozví, zda je to vše, co Dienstbier k tématu řekl. Slovo „více“ napovídá, že citované větě nějaká reakce předcházela. Závorka napovídá, že na Ovčáčkovu otázku reagoval písemně.

Závěr v neděli publikovaného článku je věnován akciové společnosti

Tessile ditta services, resp. faktu, že v ní Vratislav Mynář tři roky působil jako místopředseda představenstva. Ovčáček píše: „Mynář přiznal, že v ní působil, aniž by byl akcionářem, ale po parlamentních volbách požádal, aby byl ze společnosti vypsán.“

V sobotním rozhovoru s Ovčáčkem Mynář přesně říká: „Byl jsem členem představenstva Tessile ditta services, kde má určitý akcionářský podíl můj dlouholetý kamarád. Před lety mě požádal, jestli bych mohl nastoupit do tohoto orgánu, bez toho, že bych měl jakoukoliv majetkovou účast a byl akcionářem. Po parlamentních volbách před čtyřmi lety jsem požádal svého společníka, protože se to neslučuje s výkonem politické funkce, o vypsání. Záhy jsme to udělali.“

Pomiňme, že před čtyřmi lety žádné parlamentní (čtu sněmovní) volby nebyly. To může být přibližný časový odkaz do dávnější minulosti. Možná jde o odkaz na sněmovní volby již vyhlášené na začátek října 2009 a posléze zrušení Ústavním soudem.

Ovčáček by měl ovšem vysvětlit, proč neotevřel obchodní rejstřík. Tam by zjistil, že Vratislav Mynář svou funkci místopředsedy představenstva Tessile ditta services a. s. před čtyřmi lety získal, a to přesně 19. června 2009. A že o ní přišel až 14. května 2012, tedy ani ne před rokem.

Jak se píše na straně dvě Zápisu z jednání řádné valné hromady obchodní společnosti Tessile ditta services a. s. ze dne 14. 5. 2012: „Valná hromada odvolává z funkce člena představenstva společnosti Tessile ditta services a.s. Ing. Vratislava Mynáře, nar. 23. 6. 1967, bytem Osvětimany 274, PSČ: 687 42.“

K tomu se nabízí na Vratislava Mynáře otázka, zda jeho odchod z představenstva firmy nemůže souviset s tím, že v červnu 2012 přerušil podle zprávy Aktuálně.cz Dopravní podnik hl. m. Prahy s akciovou společností Tessile ditta services spolupráci na vymáhání nezaplacených pokut.

Poslední věta Ovčáčkova nedělního článku pak zní: „K tomu, zda společnost [Tessile ditta services a. s.] vymáhala dluhy, se ale [Mynář] v rozhovoru nevyjádřil.“ Ovčáček ovšem neuvádí, že nechal Mynáře na svou otázku, jak že to s těmi exekucemi je, odpovědět, že z představenstva firmy před čtyřmi lety odešel. Což, jak už víme, není podle obchodního rejstříku pravda. Samotné Právo pak už v únoru 2011 napsalo, že firma pohledávky Dopravního podniku vymáhá.

Výše napsané, ať si kolegyně a kolegové v redakci Práva přeberou sami.

„Přišel jsem, ovčáčku, bych se ti za tvou službu odměnil,“ napsala o setkání Ovčáčka s čertem již v roce 1846 v Národních báchorkách Božena Němcová. Já se ho nezeptal. On to nepopřel. Berme tedy jako písemnými prameny prokázaný fakt, že Ovčáček sloužil čertu.