Samotné počty článků a jejich vývoj ale k zásadním zjištěním nevedou — u všech kandidátů se křivky vyvíjejí velmi podobně. Daleko podstatnější je monitorování témat, která se ve sledovaných médiích (MF Dnes, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Právo, Respekt, Reflex, Týden) objevovala nebo naopak neobjevovala v souvislosti s jednotlivými kandidáty nebo kandidátkami.

Neviditelní

Média poměrně jasně rozdělila kandidáty a kandidátky na favority, kterým se věnovala v souvislosti s velmi konkrétními tématy, a na ne-favority, kterým se věnovala spíše okrajově. Nejvíce neviditelným kandidátem na prezidenta byl bezpochyby Přemysl Sobotka, který se v drtivé většině článků objevoval jen ve zmínkách. Je poměrně překvapivé, že i ženy, které byly pasovány do role outsiderů, tedy Jana Bobošíková a Táňa Fisherová, byly zmíněny v souvislosti se zcela konkrétními tématy týkajících se jich samotných. U Bobošíkové to byla stížnost k Ústavnímu soudu ohledně počítání podpisů na arších, u Táni Fischerové zase financování kampaně, které se odehrálo bez velkých sponzorů.

Strašidlo komunismu

I v prezidentské kampani přišla řeč na oblíbený atribut české veřejné debaty — strašidlo komunismu. Minulost v KSČ byla třetím nejfrekventovanějším tématem spojeným s Janem Fischerem — větší pozornost věnovala média jen Fischerovým výkonům v debatách a financování kampaně zejména v souvislosti s podporou podnikatele Chrenka a dalších.