Případ lidí z ubytovny v ústeckém Krásném Březně velmi zvýrazňují jinak známou věc, že přezíravý přístup k Romům má často základ v sociálním postavení všech zúčastněných či v pocitu nadřazenosti, kterým trpí ti lépe situovaní. V této kauze byli lidé, kteří patří mezi nejchudší u nás, smýkáni romským majitelem domu v Předlicích, městem ovládaným ČSSD, romským provozovatelem ubytovny i firmou vlastnící dům, v němž se ubytovna nachází. A bohužel tak trochu i některými nevládkami.

To, že se museli z domu v Předlicích vystěhovat, si Romové sami nezavinili. Chvílemi to však vypadalo, že jsou vinni již tím, že se snaží zachovat si důstojnost a chovat se jako svobodní lidé.

Majitel domu v Předlicích

Majitel dům před lety koupil od města za výhodnou cenu s tím, že ho opraví. Nájemníci se do domu nastěhovali v dobré víře, že majitel dá dům do pořádku, ten se k tom však neodhodlal. Poté, kdy statik označil dům za neobyvatelný, se museli vystěhovat. Majitel, který byl podle zákona povinen sehnat jim náhradní bydlení, jim oznámil, že žádné pro ně nic nemá (udělali ovšem tu chybu, že čekali na to, co jim nabídne majitel, mohli si byty již v té době hledat sami).

V Ústí nad Labem přijatelné byty k pronajmutí jsou, jak se posléze ukázalo, takže majitel jim náhradní bydlení sehnat mohl, kdyby mu o nájemníky skutečně šlo. O tom, že nejde o právě chudého člověka, svědčí jeho vila nedaleko Ústí nad Labem.

Obchodník s chudobou

Provozovatel ubytovny je klasickým obchodníkem s chudobou, kterých je po celé republice poměrně dost - a jsou mezi nimi i bohatší Romové, což je i tento případ. Taktika těchto lidí je jednoduchá: nasadí za ubytovnu lichvářské ceny - část z toho zaplatí stát v podobě doplatků na bydlení, část zaplatí chudí z výplaty nebo z dávek na živobytí.

„Jsme dva dospělí a čtyři děti a platíme měsíčně za 1+1 nájem 11 500 korun. Z toho okolo 7 tisíc uhradí příspěvek na bydlení. A já z těch pár korun, které měsíčně mám, musím zaplatit 4 300 korun. V Předlicích jsme přitom dávali za větší byt a elektřinu dohromady 6 800 korun, z toho okolo dvou tisíc ze svého, zbytek se uhradil příspěvkem na bydlení,“ řekla Iveta Jaslová serveru Romea.cz v prosinci loňského roku.

Selhání ústecké radnice

Přezíravě se k chudým lidem chovalo i město, což plyne z několika vyjádření Zuzany Kailové (ČSSD), náměstkyně ústeckého primátora. „Jsem ráda, že rodiny vyslyšely můj apel, aby konečně začaly jednat a bydlení si našly. Měly na to tři měsíce. Ale nerozumím tomu, proč situaci nechaly tak vyhrotit. Možná jen proto, aby se někteří lidé zviditelnili," řekla Kailová v závěru kauzy. Tvrdila sice, že město dostálo své zákonné povinnosti a hledalo pro lidi vystěhované z předlického domu náhradní ubytování, lidé z ubytovny ovšem tvrdí, že od města nedostali jedinou nabídku, která by se svou úrovní vyrovnala bydlení v ulici Beneše Lounského v Předlicích.

O tom, že ústecká radnice v přístupu ke svým občanům zklamala, svědčí i výzva Agentury pro sociální začleňování radnici, aby v této věci konečně začala konat něco smysluplného.