Titulek možná leckoho naštve. Bodejť ne, když léta slýcháme ze všech stran, jak si Romové jezdí pro sociální dávky mercedesem,pro dávky, které nota bene dostávají v libovolné výši, snad dokonce tak velké, jak si na úřadě vykřičí, jak nemusí platit v lékárně, jak za stejná provinění dostávají nižší tresty než neromové, jak … Dosaď každý, co mu libo, fantazii se meze nekladou.

Už staří Římané před tisíci lety věděli, že „fama crescit eundo“,roste tím, jak se šíří. A frustrovaná společnost šíří ostošest. Jeden řekne, že sice neví, ale že si myslí, druhý, že to taky slyšel, třetí prý na to má svědka, ostatně tohle potvrdí každý, pro čtvrtého už je to tutovka. A další a další, vzteky doběla, zuřivě buší zaručené informace o líných, ani po staletí nepřizpůsobených parazitech a kriminálnících do klávesnice počítače a posilují se na síti navzájem se stejně smýšlejícími ve spravedlivém hněvu. A ani si přitom nevšimnou, když venku pod okny zatím parta romských kopáčů svižným tempem kope rýhu pro další, ještě modernější komunikační kabel, aby se spravedlivě rozhořčeným ještě lépe komunikovalo o cikánské lenosti.

A třeba do takové ubytovny v bývalém varnsdorfském hotelu Sport se tihle spravedliví nikdy nevydají. A proč by se tam taky trmáceli? Není i bez toho všechno naprosto jasné? A tak neuvidí něco, co jsem i já předtím pokládal za dávno překonanou minulost,typickou snad pro situaci nejchudších bílých vrstev někdy ve dvacátých, třicátých létech.

Třeba to, že v nevelké, temné místnosti s ošuntělým zařízením,místo kuchyně jeden vařič,se tísní matka s několika dětmi. Vodovodní kohoutek je na společné chodbě, záchod a koupelna bůhví kde. Nedovedu si představit, jak se v téhle přeplněné místnosti bez potřebného klidu mohou třeba děti připravovat do školy. Ale zase o trochu lépe chápu, proč jich tolik končí mimo hlavní vzdělávací proud. A za tenhle „komfort“ platí rodina mnohatisícový nájem měsíčně!

Ti, kdo léta trpělivě, otevřeně nebo nenápadně rozsévali zášť a pomáhali tak budovat přehrady mezi chudnoucími a chudými, mohou být spokojeni. Většinová společnost, kterou skutečně trápí čím dál vážnější a dlouhodobě neřešené problémy, se vzteká na Romy, kteří se ocitli na samém sociálním dně. Naučila se krutě nenávidět ty, kdo z chudoby ukradnou vozík starého železa za pár korun, a na druhé straně jen bezmocně mávnout rukou nad rozkradenými miliardami, které pak chybí skoro všude. Staletími osvědčená a vymoženostmi informačního věku k dokonalosti dovedená metoda „rozděl a panuj“ opět slaví triumf.