V debatách doprovázejících prezidentské volby padaly dotazy na postavení České republiky v rámci Evropské unie i v rámci střední Evropy. Tento článek ovšem nemá za cíl rozebírat jednotlivé výroky a výkony prezidentských kandidátů (to přenechávám jiným); spíše se chci zamyslet nad současným postavením České republiky v prostoru střední Evropy na pozadí členství v Evropské unii. Ve své úvaze vycházím z expertního semináře, který se minulý týden konal na půdě Ústavu mezinárodních vztahů a pod záštitou Friedrich Ebert Stiftung, a to s názvem „Existuje střední Evropa mezi Německem a Ruskem? Otázky spolupráce a bezpečnosti“. Tento seminář měl jako výchozí bod prezentaci dvou knih — Regional and International Relations of Central Europe od Petra Druláka a Zlatka Šabiče a The EU, Germany, Central Europe and Russia: Determinants of the EU´s Foreign Policy towards Russia od Barbory Veselé.

Čtyři střední Evropy

Stejně jako název semináře začněme otázkou: Co je střední Evropa? Po pádu minulého režimu a po vzniku České republiky se s konceptem střední Evropy příliš nepracovalo. Často se hovořilo o západní Evropě a o snaze České republiky být její plnohodnotnou součástí. Po vstupu do Evropské unie se však tento koncept opět vrátil na stůl a začal získávat opodstatnění, jak uvedl během semináře Petr Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů. Ovšem na prostor střední Evropy lze nahlížet ze čtyř možných perspektiv.

Za prvé, střední Evropa jako kulturní koncept, tedy jakýsi multinárodní prostor s němčinou v ústřední roli (jde tedy o oblast bývalého Rakouska Uherska, Bavorska a Saska). Za druhé, střední Evropa jako geopolitický či geostrategický prostor mezi Německem a Ruskem. Za třetí tzv. institucionální prostor tří dědictví — rakouské, komunistické a dědictví Evropské unie. A za čtvrté, střední Evropa jako prostor transakcí, tedy prostor, kde nejvíce probíhají obchodní výměny (podle tohoto kritéria se jedná o Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Rakousko a Slovinsko, Polsko naopak do tohoto konceptu nezapadá).

Jak je z výše uvedeného patrné, koncept střední Evropy, i když platný, se jeví do jisté míry jako těžko uchopitelný a problematický a z toho podle Petra Druláka vyplývají další následné nejasnosti či překážky. Vedle nejasnosti, kde přesně leží hranice střední Evropy, se ukazuje značná asymetrie mezi jednotlivými státy. Na jedné straně leží Polsko, které je do jisté míry velmocí v postkomunistické Evropě, a na druhé straně zbývající státy střední Evropy.

Současně je mezi jednotlivými státy střední Evropy vzájemná závislost, ale každý stát pak jednotlivě ještě závisí na vnějším státě, v převážné většině se jedná o Německo. A v neposlední řadě, pokud se hovoří o prostoru a státech střední Evropy, často se uvádí skupina států tzv. Visegrádské čtyřky (Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko), která stejně jako definice střední Evropy vyvolává řadu otazníků, v některých případech i ostrou kritiku.

Visegrádská čtyřka