Evropská komise se ve středu odhodlala k nezvyklému kroku: navrhla odepřít Maďarsku přístup ke 495 milionům eur (12,4 miliardy korun), jež byly pro zemi připraveny na příští rok v takzvaném Kohezním fondu. Vláda Viktora Orbána tak má být přinucena k úpravě fiskální politiky, konkrétně k udržení rozpočtového schodku pod třemi procenty HDP.

„Toto bezpříkladné opatření následuje řadu opakovaných výstrah, ve kterých Komise nabádala Maďarsko k podniknutí kroků, jež by snížily přemrštěný vládní deficit. Výstrahy samotné k úpravě politik nevedly,“ konstatuje Komise v odůvodňující zprávě.

Komise příslušným opatřením varuje poměrně často. K podání vlastního návrhu ale téměř nesahá.

Podle komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olliho Rehna jde o „silný podnět“, jenž je však záhodno vnímat jako „pobídku, nikoliv potrestání“.

„Je nyní na maďarské straně, aby bezodkladně podnikla nezbytná opatření, a mohla příští rok plně využívat Kohezní fond. Návrh počítá s proporčním omezením (...) a nechává maďarské vládě prostor k nápravě,“ cituje MTI vyjádření komisaře pro regionální politiku Johannese Hahna.

Kohezní fond, nebo též Fond soudržnosti, slouží k přímému financování větších projektů z oblastí dopravní, informační či ekologické infrastruktury v chudších částech EU. HDP státu, který z něj čerpá, nesmí překročit 90 procent unijního průměru na osobu. Země se navíc zvláštním ustanovením zavazuje k hospodářské a měnové konvergenci se zbytkem Unie.

Maďarsko sice dnes konvergenční kritéria plní; děje se tak ale jen díky jednorázovému převodu úspor většiny Maďarů ze soukromých penzijních fondů do státního. Kdyby k příslušnému opatření nedošlo, činil by schodek maďarského rozpočtu asi šest procent HDP.

Podle vyjádření státního tajemníka pro strategické záležitosti z maďarského ministerstva národního hospodářství Zoltána Cséfalvaye pro MTI Maďarsko s návrhem Komise nesouhlasí. Pokud jej ale schválí i unijní ministři financí a hospodářství, přijme Orbánova vláda takové změny politik a rozpočtu, které jí přístup do Kohezního fondu zaručí.

Částka 495 milionů eur představuje 29 procent všech prostředků, které jsou pro Maďarsko ve Fondu na příslušný rok vyčleněny. Komisař Hahn na středeční tiskové konferenci doplnil, že pokud Maďarsko politiku neupraví, zůstanou peníze ve Fondu zmražené do roku 2015. Jestli nezmění politiku ani do té doby, suma propadne.

Další rozměry sporů

Spory unijních politiků se zástupci Orbánovy vlády a strany Fidesz, která dnes kontroluje i maďarský parlament, propukly s novou intenzitou letos v lednu - po nabytí učinnosti nové ústavy a řady souvisejících norem. Snahy Komise přimět Maďarsko k snížení deficitu jsou přitom jen jedním z jejich rozměrů. Dalším — a obecně podstatnějším — je pře o soulad nových Orbánových zákonů s unijním právem; třetím pak širší debata nad (anti)demokratickou povahou posledního vývoje v Maďarsku. Ta se v minulých týdnech vedla především v Evropském parlamentu.

K otázce souladu Orbánových zákonů s právem EU se Komise vyslovila již 17. ledna, a to na základě analýzy příslušných norem. Maďarské vládě důrazně vytknula novou úpravu fungování centrální banky, (která dle Komise oslabuje její nezávislost), ustanovení o povinném odchodu soudců a žalobců do penze ve věku dvaašedesáti let (jež je kritiky vnímáno jako nástroj k ovládnutí justice nominanty Fideszu), a změny v dohledu nad ochranou osobních dat.

Ústy své místopředsedkyně Neelie Kroesové také zkritizovala maďarské mediální zákony.

Orbánovi byl dán měsíc na přípravu tematických změn; jednání o jejich přesném znění však dosud probíhají. Podle posledních zpráv dochází při rozhovorech i k prudkým slovním výměnám. Podle pondělního vyjádření předsedy poslaneckého klubu Fideszu Jánose Lázára se ale už příslušné dodatky k zákonům dokončují. Maďarský parlament by o nich měl hlasovat ve druhé polovině března.

Debatu nad (anti)demokratickou povahou posledního vývoje v Maďarsku podnítily prosincové, resp. lednové protesty tamní opozice, novinářů a intelektuálů. Dle jejich mínění Fidesz usurpuje veškerou moc, potlačuje kritická média a mění zákony tak, aby se udržel co nejdéle u vlády.

O poslední vývoj v této rovině problému se zasadil Evropský parlament: vtěšinou 52 hlasů z 627 schválil 16. února rezoluci, ve které vyjadřuje „vážné obavy“ o „fungování demokracie, vládu práva, respekt a ochranu lidských a sociálních práv, systém kontrol a protiváh, rovnost a ne-diskriminaci“ v zemi.

Europoslanci zároveň apelovali na Komisi, aby zajistila dodržování všech přesahů evropského práva do maďarské legislativy. Vlastním výborům potom uložili situaci v Maďarsku sledovat, vyhodnocovat implementaci unijních doporučení a o všem předložit parlamentu zprávu.

Rezoluci prosadili společnými hlasy liberální, levicoví, zelení a sociálnědemokratičtí poslanci. Členové parlamentní frakce při Evropské lidové straně, která má v europarlamentu nejsilnější zastoupení a jíž je členem i Fidesz, se postavili proti. Jejich zástupci označili rezoluci za předčasnou, protože jednání o situaci stále probíhají.

Hlavní unijní instituce mohou na Maďarsko tlačit celou řadou nástrojů, včetně žaloby u evropského soudu a případného odebrání hlasovacího práva v Radě EU. Příslušné procesy jsou ale velmi komplikované a politicky citlivé. Komise se proto snaží spíše vyjednávat.

Pozici Unie ve sporu s Orbánovou vládou posiluje i skutečnost, že se předlužené Maďarsko v současnosti snaží vyjednat novou mezinárodní půjčku. Její žádoucí výše je odhadována na 15 až 20 miliard eur.

Další informace:

MTI Econews EC proposes unprecedented freeze in funding for Hungary over fiscal gap; could result in EUR 495 million “hole” in 2013 budget

MTI Hungary will take steps to secure EU cohesion funds, says gov’t official

Politics.hu The real scandal in the EU’s threat to cut off Hungary’s cohesion funds

Politics.hu Complete text of European Commission announcement on proceedings against Hungary

MTI Proposed amendments to EU-contested laws to come before parliament in late March, says Fidesz official

MTI European Parliament officially rebukes Hungarian government on democracy, rule of law