Quo vadis, Maďarsko?
Kateřina SvíčkováMaďaři mají od počátku ledna novou ústavu, která vzbuzuje zájem světových médií. Nejedná se o novináři uměle vytvořenou kauzu, obavy o demokracii v Maďarsku jsou zcela oprávněné.
Změn, které v Maďarsku od svého nástupu v roce 2010 provádí pravicová vláda premiéra Viktora Orbána, si již všiml i světový tisk, píšící o demontáži demokracie, sesunu k autoritarismu či ústavní autokracii. Nová vlna pozornosti nastala právě nyní, kdy na počátku roku nabyla účinnosti nová ústava, proti níž před několika dny protestovaly v Budapešti desetitisíce demonstrantů. Při pohledu na obsah a způsob provádění těchto změn jsou obavy o demokracii v Maďarsku zcela oprávněné (v češtině například zde, stručné shrnutí zde a vynikající analýza je zde, zde a zde).
Demontáž demokracie
Orbánova vláda odstraňuje pojistky, které ve fungujících demokraciích slouží k vyvažování zákonodárné, výkonné a soudní moci. Mnoho z těchto změn je navíc provedeno formou ústavních zákonů, které tudíž i pro případné jiné budoucí vlády budou těžko zvratitelné. Zároveň vláda FIDESZ dělá kroky k tomu, aby si pojistila svou pozici i v příštích volbách, například změnou volebního zákona a volebních okrsků či obsazováním klíčových pozic v řadě institucí svými lidmi, jejichž mandát přesahuje dobu trvání volebního období. K tomu se ještě snaží kontrolovat a manipulovat i média, včetně nedávného rozhodnutí o uzavření oblíbené a otevřeně nezávislé rozhlasové stanice. Proti tomuto omezování médií probíhá od prosince na protest hladovka novinářů.
Přes výčitky o ignoranci a doposud slabé reakci se již probudily či probouzí i mezinárodní instituce včetně Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu či Rady Evropy). Zatím se však skutečně neozývají příliš silně a jasně. V Maďarsku to však, naopak, vře. Intenzita protestů a akcí opozice se zvyšuje a proti nové ústavě jen před několika dny demonstrovaly v ulicích Budapešti desetitisíce lidí.
Obliba FIDESZ skutečně klesá, ale dobře si vzpomínám, že drtivé vítězství strany bylo celkem přesně předpovídáno, a vzhledem k předvolebním výrokům Viktora Orbána bylo možno předpokládat, kam staronový premiér svou zemi asi povede. Čili v tomto ohledu to zase tak velké překvapení být nemohlo. Překvapivá je spíš čitelnost jeho záměrů, jeho drzost a ostudné mlčení Evropy, zejména té střední.
"Podle maďarského ministra zahraničí Jánose Martonyiho svět nikdy nebude chápat strasti a duševní rány jeho země. Šéf maďarské diplomacie tím narážel na Trianonskou smlouvu, na jejímž základě se ocitly za hranicemi země asi dva milióny Maďarů."
Zajímalo by mě, jestli to je opravdu názor většiny Maďarů.