Hlasitá kritika maďarské opozice a některých médií provází dílčí část reformy systému sociálního zabezpečení, kterou předložil ve středu parlamentu ministr vnitra Sándor Pintér. Reforma zkracuje dobu, kdy má být maďarským nezaměstnaným vyplácena podpora, z 270 dní na 180. Zároveň ustavuje nový systém veřejných prací, do něhož se bude muset zapojit každý práceschopný člověk, jemuž se nepodaří sehnat vlastní zaměstnání v šestiměsíční lhůtě (podle MTI, slovenské zdroje uvádějí jen tři měsíce). Pokud se nezapojí, bude mít nárok jen na minimální nouzové dávky.

Kabinet Viktora Orbána chce díky reformě zaměstnat 300 tisíc lidí do konce svého funkčního období (2014) a dalších 100 tisíc následující rok. Jde o část naplnění jednoho z předvolebních slibů Orbánovy strany Fidesz, která před loňskými volbami slíbila vytvořit milion pracovních míst.

Kritiku vyvolává zejména druhý pilíř reformy — program na vytvoření nabídky prací, jež bude organizovat přímo stát. Podle výňatků z různých televizních debat a prohlášení premiéra Orbána či ministra Pintéra, které v páteční zprávě přetiskuje slovenský server Pravda.sk, půjde v tomto případě téměř výhradně o masovou manuální práci: výstavbu hrází, protipovodňových valů, čištění kanálů či budování vodních nádrží. Nezaměstnaní mají být na místo stavby sváženi z celé země. Mají přespávat v zvláštních koloniích z unimo buněk a dostávat nižší než minimální mzdu.

Zvlášť silné odsudky se přitom váží k přidruženému záměru, se kterým reforma rovněž počítá — k návrhu, že na práci (a pracující) budou v přislušných lokalitách dohlížet vysloužilí policisté, kteří museli pořádkové složky opustit po jedné z jiných zeštíhlovacích reforem.

Maďarským opozičním politikům i k vládě kritických médiím připomíná navrhovaný systém kasárenský režim či přímo koncentrační tábory. Fakt, že je za celou reformu odpovědný ministr vnitra, je dle těchto hlasů příznačný.

Hlavní budou firmy

Důležitější roli než program veřejných prací organizovaných přímo státem má ovšem v reformě sehrávat její první pilíř. V něm se počítá s podporou soukromých firem, jež samy nová pracovní místa vytvoří. Podle příslušného návrhu by měla firma získat dotaci na takové místo v případě, že se zaručí zaměstnávat dotyčného pracovníka alespoň po jeden a půl násobek doby, po níž bude dotaci pobírat.

Z celkového počtu 300 tisíc nových míst by měly soukromé firmy vytvořit až dvě třetiny. Není doposud úplně jasné, do jaké míry se v tomto procesu počítá s místy, která vytvoří města, církve či neziskové organizace. Podle rámcového plánu vlády z letošní zimy měly tyto instituce organizovat více veřejných prací než samotný stát, a to přibližně v poměru 7 : 1. Podle aktuálních zpráv, které jsou ovšem jen dílčí, se ale dnes u měst a neziskovek počítá s daleko menším podílem.

Do problému navíc vstupuje ještě jeden faktor, a to dohoda Viktora Orbána s čelními představiteli organizací, které zastupují maďarské Romy. Orbán jim totiž slíbil nejméně 100 tisíc míst pouze pro jejich národnostní skupinu. To by teoreticky — při uvedených poměrech a tradiční neochotě maďarských podnikatelů Romy zaměstnávat — mohlo vést i k situaci, že ve státních pracovních táborech budou soustředěni právě jen Romové.

Maďarský parlament může parametry reformy ještě změnit. Vzhledem k ústavní většině, jíž drží poslanci Orbánova Fideszu od loňského jara, je ale pravděpodobné, že bude schválena tak, jak ji ministr vnitra Pintér předložil.

Další informace:

MTI Parliament starts general debate on public employment bill

Pravda.sk Chystá Orbán pracovné tábory?

The Baltic Course The new national public employment programme in Hungary

Podrobná analýza situace od maďarského výzkumného institutu Policy Solutions